Třeba proto, že Nečas obvykle nalevo nehraje. Určitý údiv vzbuzuje rovněž pohled na zbývající komanda, která za tím elitním ve věhlasu i zručnosti povážlivě zaostávají.
Rulík se svými pobočníky zjevně sází na jeden úderný gang, který se soupeřům bude těžko krotit. Chce kumšt tří mistrů využít naplno. K experimentu ho přiměla nepřítomnost zraněného Pavla Zachy. V průběhu akce může kdykoliv sestavu proházet.
Trio stejně dobrých střelců: Pastrňák, já a Nečas. Budou se od nás čekat věci, ví Hertl![]() |
Jeho výtvor každopádně nechává vzpomenout na první řady národního mužstva na minulých olympiádách.
Na leckterého fanouška vyskočí z paměti majstrštyk Ivana Hlinky, jenž před „Turnajem století“ v Naganu vzkřísil kariéru Vladimíra Růžičky.
Nejenže ho pozval na hry s premiérovou účastí borců z NHL, on ho ve čtyřiatřiceti zároveň jmenoval kapitánem a postavil jej mezi Jaromíra Jágra a Martina Straku do české letky číslo 1.
Růžička skóroval hned v úvodním utkání proti Finsku a ve čtvrtfinále vyrovnal na 1:1 proti Američanům. Superstar s číslem 68 veterána respektovala a dokázala si s ním vyhovět.
Naganská parta nevisela na několika jedincích, prosazovali se například i někdejší litvínovští spolužáci Lang, Reichel a Ručinský. O senzační triumf se zásadně zasloužil fenomenální brankář Hašek. Jágr s Růžičkou a Strakou však ve své obtížné roli obstáli a Hlinkova odvaha se vyplatila.
Na přelomu tisíciletí se první útok zpravidla stavěl okolo Jágra. Trenéři hledali tu správnou alchymii, aby mu vyhověli a dostali z něj maximum.
Pastrňák: Ester je mi líto, ještě jsem jí nepsal. Proti Kanadě musíme být odvážní![]() |
Na následující akci pod pěti kruhy v Salt Lake City vedle něj a centra Langa rozkvetl mladík Martin Havlát. Ve strhující partii proti Kanadě se Havlátovi podařilo dvakrát překonat legendárního gólmana Brodeura.
„Hrálo se mi výborně, skoro pořád jsem měl puk,“ lebedil si poté, co ho kouč Augusta povýšil na úkor Jana Hrdiny.
Mimochodem, až třetí lajnu tenkrát v Utahu utvořili Sýkora s Dopitou a Eliášem. Takovou zásobárnu talentu může Rulík svým předchůdcům pouze závidět.
Též na dalších olympiádách bylo z čeho vybírat.
V Turíně 2006 naskakovali po triu Jágr, Lang, Straka třeba Hejduk s Prospalem a Ručinským.
Ve Vancouveru 2010 nejčastěji doprovázeli Jágra do boje Čajánek s Červenkou, kapitán Eliáš k sobě dostal Plekance s Havlátem.
V Soči 2014 se Jágr sešel s Plekancem a Červenkou. Ještě nebezpečnější gang vytvořili Voráček s Krejčím a Palátem.
Následující dva olympijské turnaje se v Asii konaly bez „profíků“ z NHL, a tak ofenzivní úsilí vedly méně okázalé letky.
Pchjongčchang 2018: Erat, Kovář, Kubalík a Růžička, Mertl, Červenka.
Peking 2022: Hyka, Krejčí, Sedlák a Červenka, Kovář, Stránský.
Hokej na ZOH 2026 v Miláně: výsledky olympijského turnaje |
Zatímco dirigenti Jandač s Pešánem se shodli na rozložení kvality do více formací, Rulík nyní aspoň pro začátek dává přednost opačnému přístupu. To nejlepší napěchuje do elitní jednotky, do české verze Legie zkázy.
„O Hertlíkovi víme, že bude v předbrankovém prostoru, musíme k němu dostat puky. A chce to využít Nečiho rychlost. Mohlo by nám to fungovat!“ pravil Pastrňák včera v Miláně.
Tak doufejme!
Jistě, takoví Kanaďané, Švédové či Američané pošlou na led tři až čtyři podobně zručné a hbité trojice. Češi se v mačích proti velmocem musí opřít o Hertla a dva praváky na jeho křídlech. Od zbylých útoků se zázraky nečekají.




































