Když spatřil, jak na něj čeští novináři volají, dokonce kvůli nám přeskočil plot.
„Snad mě pak pustí zpátky,“ prohodil, než si všiml diktafonů a rozesmál se: „Co vy jste zač? Já myslel, že chcete fotku.“
Po osmi letech zpět na olympijském pódiu! Adamczyková má stříbro |
Marku, co na stříbrnou jízdu své ženy říkáte?
Ježiš, to je nepatřičné, abych k tomu vůbec já něco říkal. Ale se stříbrem jsem kalkuloval, doma nám do sbírky hrozně chybělo. Jen s těmi dvěma medailemi se prostě nedá nic dělat, takže jsem věřil, že to cinkne.
Byly to velké nervy. Jak jste závod prožíval?
Když to začne, člověk se prostě po*ere. Ty nervy jsou strašný. Já jsem věděl, že má Evka mnohem lepší nervy než já, to už jsem si ověřil ve StarDance. Věřil jsem, že to bude její síla a naopak že ostatní favoritky s tím budou mít problém.
Jak závod prožíval malý Kryštof?
Ten byl úplně v klidu. Nejklidnější člověk v tomto areálu. Jen jsem se bál, abych ho svým fanděním nevyděsil. Ale toleroval to.
Jak velký vliv na stříbro maminky měl?
Ten náš prďola ho určitě měl velký. Evka najednou neměla jen sport, mohla své soustředění trochu rozložit. Já jsem fakt ohromně šťastnej, že to takhle klaplo, je to úžasná ženská. Tenhle rok byla cesta a bylo skvělé vidět, jak se dokáže na návrat soustředit a přesto se z toho nikdy nepodělá. Nikdy nejde přes čáru, přes závit. Vždycky dokázala svůj život, náš život skloubit s přípravou na danou akci. A došlo to až do tohohle bodu.
Marek Adamczyk a Eva Adamczyková v zákulisí StarDance XII.
Jak jste vlastně její návrat prožíval?
Říkal jsem si, jak je to super. Když se vám narodí dítě, je to obrovská změna. A když máte šanci se stále držet života, který jste žili předtím, je to obrovské pozitivum. Nejen pro ženský, pro které je to asi složitější skloubit. Musím proto poděkovat všem lidem, kteří s tím Evce pomáhali. Rozhodně v tom nebyla sama.
Kdy z vás vlastně spadlo největší napětí?
Po semifinále. Evce v těch posledních závodech velké finále unikalo, takže jsem jí moc přál, aby to dala a tady se do něj dostala. Když jsme spolu začali chodit, jezdívala start-cíl a vždycky vyhrála. Tohle je opravdu strašný nápor na nervy, hlavně to předjíždění. Ale dobře to dopadlo.
