Na minulých hrách na druhém konci světa v Pekingu nezklamala a zlatou obhajobu zvládla, v neděli ve Snow Parku v Livignu nikoliv. Kvůli jedné jediné chybě ve čtvrtfinále, protože jinak byla na trati znovu nejrychlejší, o čemž svědčí i vyhraná kvalifikace.
Přesto byl o ni enormní zájem.
Žádná další snowboardistka taky netrávila v novinářské mixzóně tolik času co ona. I přes možná největší prohru kariéry.
Až si sama v jednu chvíli posteskla, že kdyby všechna média stála na jednom místě, nemusela by své myšlenky říkat pořád dokola. Ale i to k životu superhvězdy patří.
Příště se musím připravit líp, uznala Ledecká. A omluvila se prezidentovi |
Každopádně jedno vypadnutí ve čtvrtfinále by rozhodně nemělo zastínit všechno, co v kariéře dokázala. Je naprosto výjimečná i v celosvětovém měřítku, což rozhodně není pro každého.
Přitom ona sama není dívkou velkých slov a gest. Když to jen jde, schová se do své týmové bubliny, ze které se nenechá vytáhnout, ať to žádá kdokoliv.
Smysl konání totiž nachází v něčem jiném – v každé chvíli, v níž se může zlepšovat a u toho se sportem bavit. Ano, stále.
Obojí totiž skloubila do čiré radosti z triumfů, kterých má požehnaně.
A věřte, že jich ještě spoustu přidá.
Tradiční berlička, že „už nemá komu co dokazovat“ u ní neplatí, možná ji dokonce uráží. Vsaďte se, že dokud jí to zdraví dovolí, bude pelášit ze svahů dolů po jednom či dvou prknech a nějaké dokazování vlastní výjimečnosti jí bude putna.
I proto se vždycky odmítala podvolit názoru, že by si měla vybrat jeden sport. Nesdílela tenhle pohled na svět, nedržela se konvenčních mouder.
Místo toho přepsala představy o tom, co je ve sportu možné.
I teď je pouze v polovině své šichty. Už v neděli odpoledne vyrazila do 270 kilometrů vzdálené Cortiny, kde její olympijská mise pokračuje. V lyžařském super-G může klidně napsat další zlatý příběh a se čtyřmi zlaty vyrovnat Emila Zátopka.
Předpovídat budoucnost pochopitelně nemá smysl, vždyť je ze své podstaty nejistá.
Jednu jistotu Ester Ledecká přesto má. Ať se v dalších dnech a letech přihodí cokoliv, její podpis v kronice sportovní historie už je teď vyryt nesmazatelně.
V české i světové.
Jedné chybě navzdory.































