Dopoledne Český olympijský výbor oznámil, že se program zimního svátku nemění a na datum 8. února definitivně připadnou obě její parádní disciplíny.
V posledních měsících se sice zástupci ČOV, lyžařského svazu i sama Ledecká snažili přesvědčit Mezinárodní olympijský výbor, aby program kvůli ní upravil, jenže marně.
„Už jsem si kvůli tomu párkrát pobrekla,“ líčila třicetiletá zimní obojživelnice. „Chápu, že není jednoduché zkoordinovat takovou akci. Ale v současnosti jsem jediný sportovec, který se nominoval ve dvou disciplínách, tak to jít mohlo.“
Před ní bylo rozhodnutí: Dát přednost prknu, na němž už roky vládne a z olympijských her má na něm dvě zlaté?
Nebo ukázat na sjezd, ve kterém letos na mistrovství světa v Saalbachu-Hinterglemmu slavila bronz?
Ester Ledecká na předsezonní tiskové konferenci.
Zvolila snowboard, k němu ji 12. února čeká na lyžích super-G, v němž v Pchjongčchangu v roce 2018 vybojovala zlato.
„Odmalička jsem snila, že budu jezdit na největší akce na lyžích a na snowboardu. Spousta lidí mě odrazovala, což je asi ten důvod, proč mě to nutí se takhle rozhodnout,“ vysvětlovala.
Naděje na oba sporty se ale ještě zcela nevzdává. Připustila možnost, že by v jeden den zkusila obě klání. Byť proti tomu nyní hraje řada faktorů – musely by se poupravit startovní časy obou sportů, navíc se na dvou prknech závodí v Cortině a na jednom v Livignu. Přesun by musela absolvovat vrtulníkem, jenže nad olympijskými hrami je omezený letový prostor.
„Red Bull mi vrtulník nabídl. Vlastně mi ho nabídla už spousta lidí, z různých zdrojů bych měla tak čtyři. Spíš by to brzdily další věci. Ale říkám si, že proč ne. Když už tam budu,“ usmála se.
Nebo aspoň zadoufala, že by v den sjezdu v Cortině panovalo špatné počasí a organizátoři ho museli o den odložit.
„Tonoucí se stébla chytá. Poprvé si budu přát, aby na sjezd pršelo nebo hustě sněžilo. Pak bych to stihla. Ale zase bych musela jet trénink sjezdu, což by zasahovalo do tréninku na snowboard… Zkrátka pojedeme, co se stihne.“
BRONZOVÝ ÚSMĚV. Ester Ledecká po sjezdu na MS v Saalbachu, ve kterém dojela na třetím místě.
Teoreticky by si zrušený sjezd mohla vynahradit při týmové kombinaci žen, která skloubí právě nejméně točivou disciplínu a slalom speciál. Na programu je 10. února a jet by ji mohla spolu s Martinou Dubovskou.
„Zatím jsem o ní neuvažovala,“ líčila. „Spíš o obřáku, kdybych měla možnost. Ale všechno bude záležet na dalším plánu světáku. Pojedu, co bude možné, ale zároveň chci, aby to dávalo smysl s ohledem na zbytek sezony. Nechci se na olympiádě zatavit a snížit si šance do dalších závodů.“
Získala trenérskou personu
Před sezonou má ale i dobré zprávy.
Zůstala zdravá, cítí, že pořádně natrénovala.
Potěšilo ji, že její tým v čele s lyžařskými trenéry Tomášem Bankem, Franzem Gamperem a snowboardovým Justinem Reiterem, zůstává. Navíc se ještě rozroste o jednoho člena, o Michaela Maira.
Jde o velkou posilu, velezkušeného kouče, jenž měl dřív na starost italskou reprezentaci.
„Když mi Red Bull nabídl, že můžu mít dalších technického kouče, byla jsem nadšená. Jsme malý tým, nedokážeme pokrýt celou trať a je dobré mít hodně členů,“ líčila. „Much perfektně zapadl. Vypadá to, že bude na závodech na startu. Bude sbírat všechny informace a před jízdou mi je předá.“
S týmem byl už na kempu v Chile. „Předtím jsem ho znala jen od vidění z italského nároďáku, jen jsme se pozdravili. Ale věděla jsem, jaká to je legenda. Do našeho týmu skvěle pasuje. Ukázala bych vám video, jak moji trenéři cestou z Chile popíjeli. Nebyla to žádná divočina, byli střízliví, ale zazpívali si, byli veselí. Asi že už máme kemp za sebou...,“ smála se.
Právě trénink na jižní polokouli se tradičně stal jedním z hlavním bodů její letní přípravy. Nejprve nabírala kondičku na řecké Lefkadě, kde si užila i oblíbený windsurfing, později na několik týdnů vyrazila za oceán za sněhem.
Během soustředění vystřídala dva resorty. Obzvlášť ten v Nevados de Chillán si pochvalovala.
„Starají se tam totiž o nás jako o vlastní. Dokonce se ke mně doneslo že rolbaři řekli, že musí upravit sjezdovku, která vedla k našemu hotelu. Normálně se neupravuje, ale oni prý: Takhle přece Esterka, naše královna, nemůže jezdit. Aby mi to náhodou nedrncalo.“
Ester Ledecká během tréninku na sjezd v Kvitfjellu.
Nyní stráví pár dní v Česku, pak ji čekají snowboardové tréninky. Ohledně podzimu ještě jasno nemá, podle sněhových podmínek se rozhodne, jestli zůstane v Evropě, nebo poletí do Ameriky.
Lyžařský Světový pohár pro specialistky na rychlostní disciplíny startuje 10. prosince ve švýcarském Svatém Mořici. Těsně před ním se ale jede i elitní pohár na snowboardu. Problém je, že se koná v daleké Číně.
„Ale teoreticky by se stíhat dal. V neděli se dozávodí, v pondělí je v Mořici první trénink. Bude to teda s jet lagem šílené. Uvidíme, ale když se budu cítit dobře, tak bych to zkusila,“ vyhlíží.
Stejně jako v minulé sezoně pro ni budou prioritou lyže. I proto nejspíš vynechá snowboardový Světový pohár v Česku ve Špindlerově Mlýně, který se v termínu sedmého a osmého března kryje s rychlostní zastávkou ve Val di Fassa.
„Jsem strašně šťastná, že bude ve Špindlu konečně svěťák, nicméně mi koliduje s lyžováním,“ říká Ledecká. „Podle toho, jak na mě tlačí lyžařský tým, a že jsem jim navíc řekla, že nepojedu na olympiádě sjezd, tak to bude skoro nemožné. Zatím tedy v plánu není, spíš to vidím na lyže.“
Není jednoduché skloubit dva sporty. Nejen na olympijských hrách.
