Alpskému lyžování se věnoval až do šestadvaceti, pak ale přišel zlom. Rozhodl se změnit disciplínu a dal se na akrobacii.
„Rozhodnutí bylo dost podpořené mou finanční situací. To, co jsem alpskému lyžování dával po finanční stránce, nebylo v souladu s tím, co jsem podstupoval. Zjistil jsem, že mám rozpočet na sezonu 1,5 milionu a stejně nejsem schopný se připravit tak, jak potřebuju. Takže mi to přestalo dávat smysl,“ líčí Paulus pro iDNES.cz.
Některé závody ke konci sezony už objížděl bez trenéra. „Nebyly peníze,“ krčí rameny.
A zcela upřímně, nebyly ani výkony. Ačkoliv Paulus vyhrál například univerziádu a dvakrát byl vicemistrem republiky v obřím 1 mu a klasickém slalomu, v posledních letech před změnou disciplíny výsledkově strádal. „Takže i kdybych měl větší rozpočet, nepřišlo mi zdravé se takhle trápit a lámat to přes přes koleno,“ uznává zpětně.
Skikrosař Paulus se při olympijské premiéře probojoval do čtvrtfinále, skončil šestnáctý![]() |
Přelom přišel v roce 2021 po závodě v Rakousku. „Seděl jsem v autě, přemítal nad pokaženým závodem a najednou mi přišla SMS od táty, který už viděl, jak špatně závod dopadl,“ vzpomíná Paulus.
Ve zprávě stálo: „Dane, co zkusit skikros?“
„Říkal jsem si, že by to pro něho mohla být vhodná disciplína. Na lyžích je takový hravý a má celkem agresivní styl. Navíc jezdí i na motokárách a dělá enduro (motocyklový sport),“ vysvětluje Daniel Paulus starší. Velké přemlouvání to nebylo. A to i vzhledem k tomu, že se junior tehdy nedokázal kvalifikovat na mistrovství světa.
Ještě v autě na cestě z Rakouska si Paulus mladší sehnal číslo na bývalého elitního skikrosaře Tomáše Krause. A ten mu řekl: „Přijď na trénink, byla by škoda, abys to nezkusil!“
Jak se říká, zbytek je historie. Od Krause na začátku své skikrosové cesty ještě slyšel: „Bude to stát hodně dřiny a úsilí. Bude to úplně jiný trénink než v alpském lyžování.
„Danek byl výborný v obřím slalomu, takže měl skvělou průpravu. Ale musel se naučit, že když se mu nepovede start ve skikrosu, soupeře už nemá šanci dojet,“ směje se Paulus starší.
Nejdřív slzičky a pak štamprle
Díky závodům v alpském lyžování měl jeho syn dostatek bodů FIS (Mezinárodní lyžařské federace) na to, aby mohl rovnou soutěžit v Evropském poháru ve skikrosu.
„Světový pohár měl tenkrát pauzu, a tak se na závod sjela celá světová špička. A on z pozice závodníka s pořadovým číslem přes šedesát zajel do třicítky,“ vzpomíná táta.
„To se úplně nečekalo,“ přitaká syn, pro něhož šlo o ujištění, že by mu změna disciplíny skutečně mohla pomoci. Rok nato už obsadil páté místo v Evropském poháru, v roce 2023 získal rodák z Valašského Meziříčí šesté místo na mistrovství světa.
Vymýšlel, jak porazit Adamczykovou. Teď hvězdný kouč povede skikrosaře![]() |
„Pohltilo mě to. Najednou jsem zase dostal chuť do tréninků. Chtěl jsem být první na kopci a poslední z něj odcházet. Tím, jak jsem se skikrosem začínal, jsem každým tréninkem cítil progres, což mě neskutečně motivovalo. Doma jsme z kartáčů a plastové plochy postavili takový provizorní startovací box, abych měl kde trénovat starty,“ vybavuje si Paulus.
Další kapitolu tohoto unikátního příběhu napsal letos. Díky zdařilým výsledkům si vyjel nominaci na olympiádu. „Bylo devět večer a volá nám Danek. Se ženou jsme si řekli: Buď se stalo něco na tréninku, nebo jedem na olympiádu,“ vzpomíná otec.
Už podle tónu synova hlasu poznal, že může v únoru balit kufry do italského Livigna. „Trošku jsme si s ženou zaslzeli. No a pak jsme si dali štamprličku slivovice na oslavu,“ vypráví hrdý táta.
A u jednoho slzení nezůstalo. Ještě před startem her Paulus mladší hlásil: „Chtěl bych alespoň jednou postoupit. Na olympiádu se kvalifikovalo 32 nejlepších skikrosařů, já byl třicátý, bude to vyrovnané, postup by byl skvělý.“
Jenže první vyřazovací rozjížďka skončila pro Pauluse posledním místem. „Špatný start,“ líčil pak. „Přijeli jsme celá rodina dodávkou. Já, žena, Danova manželka i dítě. Už před začátkem jsme měli vlajku, tancovali jsme, bavili jsme se. Vedle nás stála jedna Švýcarka a po závodě do mě drbla a říká: Koukej, tvůj syn postupuje,“ líčí otec.
Diváci v Livignu se v ten moment dozvěděli, že jezdci Mobärg a Schmidt byli diskvalifikováni. To znamenalo jediné – Paulus junior postoupil do čtvrtfinále. „Okamžitě mi vyhrkly slzy, nemohl jsem tomu uvěřit,“ svěřuje se Paulus starší. „Ve 31 letech měl pomalu myšlenky na konec kariéry, ale myslím, že to teď přehodnotí,“ dodává.
„Navíc zrovna ještě padal sníh, takže to bylo celé takové krásné a dojemné. Pro závodníky už teda tolik ne, protože čerstvý sníh způsobil, že se jelo značně pomaleji. Holky, které závodily dříve měly o několik vteřin lepší časy! Normálně to přitom bývá tak, že jsou kluci tak o vteřinu až dvě lepší,“ říká Paulus starší.
Olympiáda? Nikdy to nebyl cíl
Je tedy možné, že se jméno Paulus objeví v olympijské listině i za čtyři roky. A proč by také ne, vždyť Švýcar Regez, vítěz olympijského zlata z Pekingu 2022, letos na hrách startoval ve 33 letech a dostal se až do semifinále.
Je to do jisté míry paradoxní, protože Paulus na rozdíl od mnoha sportovců nikdy přímo nesnil o olympijské účasti. „Určitě to pro mě nebyla priorita,“ říká.
„Nebyl to pro mě dětský sen, ale když se to začalo ubírat směrem, že by to mohlo klapnout, šel jsem do toho naplno. Nicméně pro mě největším potěšením bylo a je dělat sport, který mě baví a je komplexní. Tak komplexní, že i když si jdete třeba zahrát fotbal, tak vám to pomáhá,“ vykládá.
Jak sám říká, v jeho skikrosové cestě mu notně pomáhá i sportovní oddíl Sportovní akademie Přerov, jehož je členem.
„Je to pro mě zásadní. Klub mi vytváří podmínky, díky kterým skikros můžu dělat na takové úrovni. Ať už díky finanční stránce, administrativní stránce nebo tréninkovým podmínkám. Hraje to stěžejní roli, bez nich bych se skikrosu těžko mohl věnovat naplno,“ zdůvodňuje Paulus.
Nejen on je teď jistě rád, že svoji cestu nevzdal. Že se rozhodl pro změnu, jež se ukázala být správným krokem. „Zhruba od tří čtyř let jsme každý víkend v zimě trávili na sjezdovce. Tedy samozřejmě kromě Vánoc,“ usmívá se Paulus starší, který syna v mládí poctivě koučoval.
„Do lyžování jsme byli oba zapálení, což umocňovaly i výsledky, kterých v mládí dosahoval. To byl velký hnací motor,“ uzavírá otec prvního českého skikrosaře na ZOH od Soči 2014. Tehdy se loučil právě bývalý mistr světa Kraus.





















