Nejspíš se to stane jedním z hlavních příběhů XXV. olympijských her. Přestože v něm vůbec nejde o sport.
Laegreid se v rozhovoru po zisku medaile ve vytrvalostním závodě přiznal v přímém přenosu televize NRK, že před třemi měsíci podvedl svou tehdejší přítelkyni.
A protože šok a vztahy hýbou mediálním prostorem víc než sportovní výkony, strhla se lavina, která zavalila veškeré další olympijské dění.
Byl jsem nevěrný, šokoval olympijský medailista v přímém přenosu![]() |
Což bylo obzvlášť nepříjemné ve chvíli, kdy vítězství získal Laegreidův parťák Johan-Olav Botn a hlavní pozornost dne měla patřit jemu. Laegreid se mu za to následně omluvil, ale vážně ho dopředu ani na půl sekundy nenapadlo, jakou bombu se chystá odpálit?
Prý si přiznání naplánoval už dopředu, bez ohledu na výsledek.
Před příchodem do mixzóny měl ale dost času na to, aby si celou situaci ještě jednou promyslel a vyhodnotil, zda chce něco takového říkat v okamžiku, kdy zlato slaví jeho parťák, který roky přežíval jen z pramalé naděje na to, že ještě někdy dostane příležitost ve Světovém poháru, a podle Oleho Einara Björndalena si mohl biatlonem vydělat maximálně 10 tisíc eur ročně.
Nota bene když Botn věnoval vítězství jejich společnému parťákovi Sivertu Bakkenovi, který zemřel těsně před Vánoci na tréninkovém kempu.
Nebeské zlato. Siverte, dokázali jsme to, vzkazoval Botn mrtvému kamarádovi |
Nic z toho ale Laegreida nezastavilo.
O tom, že byl jeho uslzený výlev tragicky špatně načasovaný, není pochyb. Pochopení Nor nenalezl ani u svého dlouholetého parťáka Johannese Böa. „Čas, místo i příležitost byly úplně špatně,“ kritizoval situaci ve studiu televize NRK.
Laegreidovo přiznání mělo ale možná ještě horší následek než to, že Botnovi „vypálil rybník“. Přitáhl tím totiž mediální pozornost na někoho, kdo v ní vůbec nechtěl být. Na svou podvedenou přítelkyni.
„Nebyla to moje volba, že se ocitnu v takové situaci. Velmi mě zraňuje, že v ní jsem,“ napsala norskému deníku VG. Něco podobného nejspíš napsala i samotnému Laegreidovi. „Jsme spolu v kontaktu a ví, jaký mám na to názor.“
Klidně se dá říct, že ji Laegreid zradil a zranil hned dvakrát. Nejprve samotnou nevěrou, a pak v úterý jejím přiznáním v médiích.
„Doufám, že spácháním společenské sebevraždy ukážu, jak moc ji miluju,“ vysvětloval své chování.
Neulevil tím spíš ale hlavně svému svědomí?
Těžko mohl předpokládat, že vytáhnutím nevěry na veřejnost svou bývalou přítelkyni zvlášť potěší. Hlavně, když si dívka přeje zůstat v anonymitě, a přesto nyní jejich vztah rozebírají média a uživatelé sociálních sítích po celém světě.
„Omlouvám se Johanu-Olavovi, který si po svém zlatu zasloužil veškerou pozornost. A také se omlouvám mé bývalé přítelkyni, která se nedobrovolně ocitla v pozornosti médií. Doufám, že se jí daří dobře. Nejsem sám sebou a nemyslí mi to jasně,“ zpytoval následně svědomí skrze zprávu Norského olympijského výboru.
Zdá se, že zatímco s malorážkou je Laegreid ledově klidný a zvládá i ty nejvypjatější okamžiky závodu, když přijde na ženy, zachvátí ho těžko pochopitelná zbrklost.
Nejprve se tři měsíce po seznámení s „láskou svého života“ dopustí nevěry, pak všechno vyklopí do televize, aniž by promyslel, jaké následky to může mít.
Možná štěstí, že ke svému vyjádření s omluvou připojil dovětek, že se k záležitosti už nebude vyjadřovat.
Kdo ví, s jakou informací ze svého osobního života by přišel příště.


































