Poté, co zhodnotil svůj výkon a pocity ze třiatřicátého místa, se otočil a pustil se do sledování finále.
„Tady je, dobře jede,“ komentoval její počínání a prstem ukazoval na telefon s přenosem.
Opravdu jela skvěle! Už od prvních metrů se rvala o každou pozici, držela se na třetí příčce, načež ukázala zkušenosti a prosmýkla se na druhou příčku.
„Pojď,“ povzbuzoval ji Mikyska.
Načež po stříbru vydechl: „Super!“
Po osmi letech zpět na olympijském pódiu! Adamczyková má stříbro![]() |
„I já jsem to sledoval,“ přikývl dvacátý Vítězslav Hornig, který mezi české novináře dorazil o pár minut později. „Vytáhl jsem telefon, chtěl jsem se podívat na výsledky a hned to na mě skočilo. Evce obrovská gratulace. Hodně to chtěla a zaslouží si to.“
Podobně mluvil i osmadvacátý Michal Krčmář: „Je to super, že se takhle dokázala vrátit, že si to užila. Každý český výsledek na této olympiádě je skvělý. Přece jen Peking nebyl, co se týče medailí, zrovna veselý. Už teď je to s Evkou lepší a věřím, že to bude ještě veselejší.“
O to větší radost měl, že se s Adamczykovou dobře zná. Oba pocházejí z Vrchlabí, oba na hrách v Pchjongčchangu slavili medaile. Ona bronz, on stříbro ve sprintu.
„Je to super. Šestadvacátého se máme sejít ve Vrchlabí na náměstí. Věřím, že i Evka přijede, tak se na tu medaili podívám alespoň takhle. Moc jí to přeju. Je to takové zvednutí nálady, i když u mě převládá hořkost z vlastního závodu,“ komentoval pokaženou střelbu vestoje, na níž zapsal dvě chyby.
Potkat se budou moci právě až po konci her v Česku.
Letošní sportovní svátek je v tomto specifický. Vzhledem k roztříštěnosti po celém severu Itálie je pro sportovce komplikované navštěvovat své kolegy. Pro biatlonisty jde dokonce o vyloženě nereálný úkol.
Jako jediní závodí v Anterselvě, odkud je do nejbližší jiné destinace – Cortiny d’Ampezzo, kde soutěží alpské lyžařky, curleři či skeletonisté – zhruba padesát kilometrů. Což v horách znamená hodně přes hodinu cesty.
Fillon Maillet ovládl sprint, zlato věnoval partnerce. Hornig finišoval dvacátý |
Své kolegy tak musí sledovat na dálku. „Jo jo. Ve čtvrtek jsme koukali na hokej, pak na Ester Ledeckou, předtím Zuzku Maděrovou,“ popisoval Hornig. „A v úterý na Jirku Tuže. Vlastně na všechny.“
„Když můžeme, tak jiné sporty sledujeme hodně poctivě,“ potvrdil Mikyska. „Někdy nám dokonce běží dvě až tři obrazovky najednou. V pátek odpoledne dva hokejové zápasy, Metoděj Jílek… je potřeba multitasking.“
A minimálně zlatý rychlobruslař mu určitě udělal obrovskou radost...

































