Když mu v cíli došlo, co se mu právě povedlo, zaklonil hlavu a poslal vzdušné polibky k nebi.
Na jeho helmě byla jasně rozeznatelná kresba slunce. Pro někoho jen univerzální talisman. Pro Tomasoniho symbol s hlubokým významem.
Federico Tomasoni (se žlutým číslem) bojuje v cíli finálové jízdy skikrosu o medaili, následně své stříbro posílá do nebe.
Už to bude rok a čtyři měsíce, co mu život navždy poznamenala tragická událost. Jeho přítelkyně a italská lyžařka Matilde Lorenziová neustála tréninkovou jízdu na zledovatělé sjezdovce ve Val Senales.
Rozjely se jí lyže, tvrdě dopadla hlavou na zem, pak vylétla mimo sjezdovku. Ani přivolaní zdravotníci, ani lékaři v nemocnici v Bolzanu, kam ji přepravil vrtulník, jí už nedokázali zachránit.
Italské lyžování smutní. Při tréninku zemřela devatenáctiletá naděje |
Tomasoni pak v emotivním příspěvku vzkázal „Navždy budeš mým sluncem.“
Slunce je také znakem nadace, kterou rodina Lorenziové na její počest založila. Má pomáhat zvýšení bezpečnosti na sjezdovkách – od výbavy skiareálů až k osvětě samotných lyžařů.
Díky tomu nezávodil Ital v sobotu v Livignu jen sám za sebe. Bojoval o medaili pro ně oba.
A možná, že se mu dostalo i lehkého nebeského postrčení, když v druhé půlce trati smazal ztrátu na Fivu, a v cíli pak vymrštil prst o dva centimetry dál než Švýcar.
„Pohádky existují,“ slzel dojatě na tiskové konferenci, zatímco mu zlatý Deromedis i někteří novináři tleskali vestoje. „Je to pro mě nesmírně emocionální. Tento moment jsem si představoval, byl to můj sen. Že jsem měl slunce na helmě, pro mě byla motivace navíc. Jel jsem až do cíle srdcem.“
K fotce z medailového ceremoniálu, na které se stříbrem na krku dojatě hledí do nebe, pak připsal: „Ahoj Mati, tohle je pro tebe.“
