Nejdůležitější prověrku před odletem zvládl, v sobotu zdárně vměstnal svých 213 centimetrů do olympijské kolekce. Proto už Veselý může naplno zaměřit pozornost na sportovní svátek, do nějž Češi vstoupí za týden v neděli duelem s Íránem.
Už se na asijského soupeře připravujete konkrétněji?
Zatím řešíme spíš sebe. Snažíme se zlepšit formu, kterou jsme měli v Kanadě na olympijské kvalifikaci, protože soupeři v Tokiu budou ještě silnější. Potom v Japonsku budeme mít ještě pár tréninků, na kterých budeme dolaďovat Írán a další soupeře.
Ginzburg proti nepříteli vlasti: Snad Írán nastoupí, jsem pod českou vlajkou |
Jak tedy závěrečná příprava před pondělním odletem proběhla?
Po kvalifikaci jsme měli pauzu, jinak jsme trénovali jako vždycky. Na začátku tréninku jsme se zaměřovali na střelbu, potom na situace tři na dva a čtyři na tři. Byli jsme bez přípravných zápasů, takže jsme trénovali i hodně pět na pět.
Když jste se po pauze znovu sešli k přípravě, znejistěly vás nejednoznačné testy. I když vše dopadlo dobře, dokáže to rozhodit?
Snažíme se od toho oprostit, jedeme přípravu normálně, i když se může stát cokoli. Zrovna jsem četl, že v olympijské vesnici už jsou i pozitivní sportovci. Nebude to lehké, ale myslím, že to zvládneme.
Už máte představu, co vás v Tokiu čeká?
Sledujeme sociální sítě olympijského týmu, kam dávají videa. Jsme připraveni na různá opatření, čekání na letišti, ale dokud tam nedojedeme, tak si přesný obrázek neuděláme.
 |
Samotný postup na hry je pro český basketbal obrovský úspěch, poletíte tedy do Tokia bez stresu?
Můžeme tam jet s tím, že nemáme co ztratit. Útok na medaile od nás asi nikdo čekat nemůže. Ale dáme do toho všechno, stejně jako v Kanadě.
Při olympijské kvalifikaci jste byli outsideři, vyhovuje vám tato pozice?
Ano, outsideři jsme rádi. Na hřišti necháváme všechno, a šlo vidět, že třeba Kanada nás dost podcenila. Využili jsme toho, od první vteřiny jsme na ně skočili. Ale v Tokiu už budou týmy víc připravené a takové fiasko už nebudou chtít připustit.
PROGRAMBasketbalistů v Tokiu
|
Vy jste před kvalifikací naposledy reprezentoval v září 2018, o šampionát v Číně vás připravilo zranění kolene. Změnil se nějak tým od té doby?
Herně se nezměnilo nic, systémy jsou stejné nebo podobné. Mančaft se spíš změnil v tom, že kluci mají víc sebevědomí, je to víc klidnější, je v tom víc zkušeností.
V Tokiu si zahrajete i proti Francii, jejíž dres obléká váš klubový spoluhráč z Fenerbahce Nando de Colo.
Že bychom se nějak dobírali, to ne. Oni jsou favorité, pro nás je samotná účast neskutečný úspěch. Ale respekt od něj i dalších spoluhráčů cítím, dostáváme se na povrch evropského basketbalu.
V reprezentaci je vaším blízkým parťákem Ondřej Balvín, jak hodnotíte vzájemnou spolupráci?
Na hřišti jsme si sedli, snažíme se najít jeden druhého v takové pozici, abychom mohli týmu co nejlépe pomoct. Proti Kanadě to šlapalo, musíme na to jen navázat.
