Dobrý spánek, trochu nervozita. A spokojenost, hlásí Hilgertová

Londýn (Od zpravodajky iDNES.cz) - Pošesté pádluje pod pěti kruhy. A výborně. Ve čtyřiačtyřiceti letech skončila Štěpánka Hilgertová v kvalifikaci kajakářek pátá. Ve čtvrtek ji čeká semifinále. "Čekala jsem, že budu řešit větší problémy, minimálně v jedné jízdě. Ale nevzalo mi to tolik sil a jsem ráda," pochvalovala si dvojnásobná olympijská vítězka.

V kvalifikaci jste předvedla dvě vyrovnané jízdy. Spokojená?
První byla přejištěná. Loď jsem vždycky přetočila o trochu víc nad ideální stopu, abych měla jistotu. Nebyla to ideálně hladká, na pohled plynulá jízda. Ale cením si toho, že tam nebyl velký zádrhel, nehrozilo minutí branky, že mě to nikde nevyškolilo. Druhou jsem si představovala o něco lepší.

Pomohly zkušenosti?
Nejsem si jistá. Před první jízdou jsem byla nervózní víc, než by bylo radno. Ty první záběry jsou přece jen úplně nejtěžší. Po dvou dnech, co jsme se na trať dívali ze břehu, to vypadalo náročně. Úplně v klidu jsem nebyla, ale nenechala jsem se rozhodit a nějakým způsobem tu zkušenost a natrénování dokázala zúročit.

Postup

Kajakářka Hilgertová postoupila

Hilgertová skončila v obou kvalifikačních jízdách třetí, celkově zajela pátý nejrychlejší čas.

Byla ta nervozita podobná jako na první olympiádě?
To ne, na první jsem byla svázaná. Tady je to lepší, ale že bych byla v klidu, to rozhodně ne. To by znamenalo, že člověku na závodě nezáleží, a to se mi teda ještě nikdy nestalo. 

Jak se s nervozitou vypořádáváte?
Mám klasické předzávodní rituály, díky kterým se mi daří usměrňovat rozjíždění, projetí si imaginární tratě nanečisto na rovné vodě. To jsou stereotypy, které člověka odpoutají od přemýšlení coby, kdyby a jak. Pak už nervozita tolik nesvazuje.

Spala jste před závodem dobře?
Překvapivě velmi dobře. Asi to bylo únavou, první dny jsem se v tom teple převalovala, budila zpocená, unavená. Dobře jsem spala až poslední dvě noci. Dnes mě to až překvapilo, žádné buzení nad ránem s myšlenkami na závod se nekonalo. Před nominačními závody doma to bylo horší.

Váš manžel Luboš se po první jízdě hodně radoval.
Poslední roky jsem zajížděla kvalifikace spíš druhou jízdou, takže to pro něj asi byla úleva. Uvědomoval si, že klepat se dvě hodiny mezi jízdama by byla zbytečná ztráta nervů.

Ve finále vás čeká kompletně nová trať. Přesto, dodá vám kvalifikace víc sebevědomí? Jistotu?
To se nedá přesně odhadnout. Dívala jsem se na nákres velmi rámcově, ani jedna branka nezůstane na svém místě, bude to hodně jiná trať. Máme zase dva dny pauzy, nakoukáme ji od kluků, ale zas člověk nebude mít tolik v ruce rytmus té vody.

Jak moc nepříjemné jsou dva dny pauzy?
Nevím, já mám ráda vodu v ruce. Den pauzy je fajn, člověk si odpočine i psychicky, ten bych brala stoprocentně. Dva jsou pro mě zbytečné, není to standardní.

V kvalifikaci jste skončila pátá. Jak vidíte šance na medaili?
Vždycky, když už člověk má trochu reálnou šanci, myšlenky na medaili jsou. Ta šance reálná je, ale není zase kdovíjak vysoká. Papírově jsou tam holky jednoznačně větší favoritky. Pokusím se projít do finále a na co to bude stačit, se ukáže.

Pošesté startujete na olympijských hrách. Baví vás ty londýnské?
Hodně. Tribuny jsou nesmírně živé, s Pekingem a Aténama to nejde srovnat. 

Spousta kajakářek startuje na olympiádě poprvé. Můžou v semifinálovém klání sehrát roli zkušenosti?
Spousta holek díky tomu pojede v klidu, nemají co ztratit. To je taky dobrý přístup a deviza do závodu. Nemyslím, že by zkušenosti byly důležité. Můžou svazovat.