Kdyby olympionik Jaroslav Kulhavý skončil v cyklomaratonu v České Třebové na jiném než prvním místě, byl by to šok. Obrovský favorit závodu ale nic podobného nepřipustil ani náznakem; v tréninkovém tempu postupně nastřádal na druhého v cíli přes osm a půl minuty. Nyní ho čekají za oceánem další závody ve světovém poháru, v němž se ještě nevzdal naděje na obhajobu loňského prvenství.
Českotřebovský cyklomaraton byl další z vašich předolympijských prověrek, do Londýna je ale přece jen ještě daleko. Co vám tedy dal?
Byl pro mě užitečný vzhledem k tréninku, který jsem teď absolvoval. Při závodě je to samozřejmě vždycky trošku jiné, protože člověk ho nenatrénuje. Chtěl jsem si tu zkusit pár věcí, doladit kolo a příští týden mě čeká světový pohár. Bylo to takové rozjetí se před světovým pohárem.
Vyhrál jste úvodní dva ročníky, ale loni jste se do Třebové nedostal. Jste rád, že vám to letos kalendář umožnil?
To jsem. I tenhle rok mám program hodně náročný, když se domlouváme s organizátory na termínu, kdy to uspořádat, je vždycky šance, že mi tam vleze něco, o čem dopředu nevím. Ať už to je nějaká sponzorská akce nebo něco podobného. Takže je hodně těžké najít čas. Přece jen tenhle závod není pro mě taková priorita.
Jaroslav KulhavýNarodil se 8. ledna 1985 v Ústí nad Orlicí, kde stále bydlí a má i svůj tréninkový okruh. Závodí za tým Specialized Racing, jeho trenérem je Viktor Zapletal. V roce 2003 se stal juniorským a v roce 2011 i seniorským mistrem světa, v předchozích dvou sezonách vybojoval i titul na mistrovstvích Evropy, letos končil v Moskvě pátý. Je rovněž úřadujícím šampionem ve světovém poháru horských kol cross country, v němž se mu ale v této sezoně zatím tolik nedaří. Měří 187 cm a váží kolem 78 kg. Je velkou medailovou nadějí českého sportu pro Letní olympijské hry v Londýně. |
Na trati jste měl defekt duše, potýkal jste se s ním dlouho?
Když k tomu připočtu, že jsem musel jet pomaleji, mohlo to být tak půl nebo tři čtvrtě minuty.
Jak jste se cítil ve sjezdech?
Nechtěl jsem v nich moc riskovat, takže jsem jel podle sebe, volně.
Musel jste během cyklomaratonu překonávat nějakou krizi?
Ani ne. Akorát jednou mi na trati došlo pití, ale naštěstí jsme to vyřešili a dostal jsem se k němu. To bylo snad jediné.
Loni jste měl fantastickou sezonu, kdy jste vyhrával, co se dalo. Letos nejste až tak suverénní, spraví tohle povedená olympiáda?
Důležité závody teprve přicházejí. Stále bojuji o celkové vítězství ve světovém poháru. Pak bude olympiáda a následně mistrovství světa. Ty opravdové vrcholy mám tedy ještě před sebou. Dílčí úspěchy ve světovém poháru třeba nejsou tak velké, mám tam dvě druhá místa a loni jsem z prvních čtyř závodů dva vyhrál. V tomhle to je o chlup horší. Nejde to ale dělat stejně jako loni, kdy olympiáda nebyla. Přípravu je tomu nutné přizpůsobit. Ty loňské úspěchy mi navíc
sebraly víc času a klidu na přípravu na úvod sezony.
Kolik závodů vás ještě čeká předtím, než vyrazíte do Londýna?
Poslední tři poháry. Nejprve dva zámořské - Kanada, Amerika. Pak je Francie, tam bych se ještě rád posunul výš v pořadí. Když mi to vyjde a vyhnou se mi defekty, šance na obhajobu vítězství pořád existuje.
