Šestý muž z Atén na Peking nemyslí

31 2004
Plzeň - Nepózoval fotografům, zůstal ve stínu bronzového kolegy Libora Capaliniho. Ale uvnitř cítí spokojenost. Plzeňan Michal Michalík, šestý muž v pořadí olympijského moderního pětiboje, se včera s českou výpravou vrátil z Atén domů. „V Plzni zajdu s kamarády na pivo, pak už mě zase čeká trénink,“ prozradil bronzový z loňského mistrovství světa v Maďarsku. Má za sebou noc bez spánku. Olympionici dosedli na ruzyňské letiště s téměř tříhodinovým zpožděním.

„Včera večer jsme byli na ploše olympijského stadionu při slavnostním zakončení. Už ve dvě v noci jsme museli nasednout do autobusu. Jenže let se nepříjemně odkládal. Rozbilo se letadlo, museli jsme tankovat, chybělo povolení k odletu,“ líčil Michalík.

Pak už vzpomínal na olympijský závod.

Po čtyřech disciplínách byl druhý, v běhu medaili ztratil. Tušil to, právě tahle disciplína není jeho výstavní. Přesto cíl proťal s vítězným gestem. „Vím, vždycky to může být lepší. Ale já jsem spokojený. Před olympiádou jsem si přál skončit do šestnáctého místa, jsem v první šestce. Mám radost, že žádnou disciplínu jsem vyloženě nepokazil.“

Litoval pouze úvodní střelby. V ní patří mezi nejužší světovou špičku. „Jenže to z mé strany byl spíš podprůměrný výkon. Cítil jsem nervozitu, nemohl jsem se zklidnit,“ popisoval čtyřiadvacetiletý člen plzeňského pětibojařského centra.

Zvládl však parkur, při němž se mimo hru o přední pozice dostala řada konkurentů. „Koník byl dobrý. Jen potřeboval trochu uklidnit. Celý parkuru jsem si myslel, že máme jen jednu překážku shozenou. Až v cíli jsem zjistil, že padla i desítka. Škoda, jen jsme o ní škrtli.“

V cíli Michalík potřásl rukou bronzovému Capalinimu, který se okolo něj přehnal v závěrečném běhu na rozměklé trávě. „Na trati nebyl čas něco prohodit. Chvíli jsem s Liborem zkusil držet tempo, ale na tomhle terénu běhat moc neumím.“

Večer s reprezentačním kolegou chvíli poseděli u piva, ale nebyla to extrémně bujará oslava. „Já byl hodně utahaný, spíš jsem se těšil do postele. Po sezoně něco vymyslíme,“ mínil Michalík.

Na další hry v Pekingu, kde může startovat v ideálním sportovním věku, vůbec nemyslí. „Je to daleko, stát se může cokoliv,“ mávl rukou.

V hlavě má ještě zbytek této sezony. Za deset dní čeká Michalíka finále Světového poháru v Německu, koncem září pak evropský šampionát v Bulharsku.

Autor:

Nejčtenější

Jižní a Severní Korea chtějí mít společné týmy i v Tokiu

Týmy Severní a Jižní Kereje nastoupili při slavnostním zahájení zimních...

Jižní a Severní Korea uvažují o tom, že i na olympijských hrách 2020 v Tokiu vytvoří v některých...

Malé Nagano. Češi slaví zlato na Evropském olympijském festivalu mládeže

ZLATO J NAŠE. Český tým na Evropském zimním olympijském festivalu mládeže v...

Na led padaly helmy a hokejky. Siréna, která oznamovala konec zápasu, přitom zazněla až vzápětí. A...

Další z rubriky

Bábovi došel úspěch až na stupních vítězů


Praha Skokan do výšky Jaroslav Bába se stal na olympiádě stal jednou z českých hvězdy, když vybojoval...

Jak si vedlo 142 českých olympioniků

Bába, Capalini, Šebrle

Atény Výprava 142 českých sportovců na olympiádě přivezla z Atén 8 medailí a řadu dalších míst těsně pod...

Šestý muž z Atén na Peking nemyslí


Plzeň Nepózoval fotografům, zůstal ve stínu bronzového kolegy Libora Capaliniho. Ale uvnitř cítí...

Najdete na iDNES.cz