Rozhodčí Damková je na olympiádě

21 2004
Plzeň - Malé pohlazení ve dnech zuřící korupční aféry: fotbalová rozhodčí Dagmar Damková byla vybrána pro řízení olympijského turnaje žen v Aténách, který začíná za 84 dní. Ráno ji přivítal školník ve Státní jazykové škole v Plzni s olympijskou vlaječkou v ruce, studenti ještě nic netušili.

I když o paní učitelce angličtiny s píšťalkou dobře vědí. „Je to určitě můj vrchol kariéry,“ skoro se zajíkala očekáváním.

Loni na podzim jako první žena v historii české ligy rozhodovala zápas v roli hlavní sudí.

Má i mezinárodní zkušenosti: předloni byla na mistrovství světa žen v Kanadě, na jaře řídila semifinále Ligy mistrů Malmö - Frankfurt a také mezistátní zápas Španělsko - Dánsko. „Delegát FIFA mě tam hrozně chválil, začala jsem tušit naději i na olympiádu,“ připomene.

Domnívá se, že ji právě možnost řídit mužský fotbal pomohla. „Na špičkové úrovni se ženský fotbal řídí jako mužský, nechává se víc volnosti.“

Olympijský turnaj žen hraje deset mužstev na stadionech po celé zemi.  Jak se připraví? „Hlavně, aby se mi nic nestalo, abych se nezranila,“ usměje se. Ale bodyguarda si prý najímat nehodlá.

Pak vážněji dodá: „Přesné pokyny ještě nemám. Ale určitě musím v létě hodně běhat, v Řecku bude strašné vedro.“ Před časem si najala i kondičního trenéra.

Těší se na Atény i atmosféru her. „Bydlet budeme asi všichni rozhodčí v jednom hotelu. Obvykle se ráno chodívá i společně trénovat.“ Věří, že jí zbude volná chvilka. „Moc ráda bych se podívala na atletiku. Ale pískání v cizině je balzámem na české fotbalové prostředí,“ říká.

Poradit si nechá i doma, jejím životním partnerem je bývalý mezinárodní rozhodčí Roman Berbr.

„No, nějaký dáreček si zasloužím, ne?“ usměje se a prozradí přání:  „Potřebovala bych nový parfém.“ Klidně s antickým motivem.

Výši odměn na turnaji zatím nezná. Ale ví, že asistent Amler, který se jako jediný Čech zúčastnil světového šampionátu 2002 v Asii, tam vydělal skoro milion korun.

Pouze dva čeští sudí již vkročili na olympijský trávník. V roce 1920 v Antverpách to byl Josef Fanta a v roce 1964 v Tokiu pak Václav Korelus.

Autoři:

Nejčtenější

Jižní a Severní Korea chtějí mít společné týmy i v Tokiu

Týmy Severní a Jižní Kereje nastoupili při slavnostním zahájení zimních...

Jižní a Severní Korea uvažují o tom, že i na olympijských hrách 2020 v Tokiu vytvoří v některých...

Malé Nagano. Češi slaví zlato na Evropském olympijském festivalu mládeže

ZLATO J NAŠE. Český tým na Evropském zimním olympijském festivalu mládeže v...

Na led padaly helmy a hokejky. Siréna, která oznamovala konec zápasu, přitom zazněla až vzápětí. A...

Další z rubriky

Největší vítězové umlčeli válku


Atény Nezískali medaili, přesto jsou vůbec největšími hrdiny her. Podařilo se jim mnohem víc, takřka...

Romane, milujeme tě, volali v Rychnově


Rychnov nad Kněžnou Ranní slunce odhaluje městečko schované v údolí. Rychnov nad Kněžnou, místo, jež desetibojař Roman...

Měli blízko, medaile nezískali. Proč?


Praha Jediné umístění dokáže ve sportu spustit takový vodopád slz. Čtvrtá příčka. Ani druhá, dokonce ani...

Najdete na iDNES.cz