Pražský hrad Ikonická stavba plná příběhů

Knížata volila u pahorku Žiži

Skalnatý ostroh byl osídlený lidmi již v pravěku, ale pro český stát získává zásadní význam v raném středověku. Po příchodu Slovanů se stává zásadním centrem vznikajícího státu. Pahorek Žiži, vyvýšenina uprostřed budoucího Pražského hradu, měl pro pohanské Čechy kultovní význam. V blízkosti vrcholku Žiži býval umístěn i kamenný stolec, na který musel slavnostně usednout každý nově zvolený kníže.

Dřevěné město ve hradě

Okolo stolce se začalo rozrůstat hradiště, ze kterého později vznikl Pražský hrad. Jeho založení se přičítá prvnímu doloženému Přemyslovci Bořivojovi, který vedle hradu zřejmě založil i první kostel Panny Marie. Další Přemyslovci areál rozšiřovali, přibývaly kostely, paláce i hradby. Pro někoho to možná bude překvapivé, protože hrady a kostely si primárně spojujeme s kamennou architekturou, ale první zdejší stavby byly ze dřeva. Dřevěné kostely a dřevěné paláce tak sice měly kamenné základy, ale do své „kamenné“ podoby dospěly až později.

Dalibor na housle umět nemohl

Pražskému hradu se věnovaly i další královské dynastie. Jagellonci například výrazně posílili opevnění, vystavěli hradby a k nim tři věže. Ta nejznámější z nich, Daliborka, je opředená legendami. Dostala jméno po Daliborovi z Kozojed, odsouzeném šlechtici, který byl jako první ve věži uvězněn a po dvou letech na plácku před věží popraven. Dalibor pronikl i do legend, přičemž tu nejznámější sepsal Alois Jirásek. Nouze prý Dalibora naučila housti. Dnes víme, že na housle hrát nemohl, protože ještě neexistovaly. Housličky jsou ovšem i mučicí nástroj, tak kdo ví, jak to s Daliborem ve skutečnosti bylo.

Král Vladislav nechal vybudovat i monumentální Vladislavský sál, patrně největší světský klenutý prostor bez vnitřních sloupů v celé tehdejší Evropě. Vedou do něj slavné Jezdecké schody, určené pro vjezd koní i s jezdci.

Matyáš dal bránu, ale vzal moc

Po Jagelloncích nastoupili Habsburkové. Po nich nám zůstala Matyášova brána, jedna z prvních barokních staveb u nás. Bránu si objednal císař Rudolf II., dokončit ji nechal jeho bratr a nástupce Matyáš, po kterém dostala jméno. Matyášova brána tvořila nový vstup do Hradu, byla něco jako antický vítězný oblouk. Tehdy stála samostatně, po tereziánských přestavbách je součástí jednoho z hradních křídel. Matyáš Praze zanechal bránu, ale městu jako takovému moc nepomohl. Přesunul totiž císařský dvůr zpět do Vídně, a Praha tak přestala být císařským sídlem.

Pekařův císař a jeho koníček

Zmíněný Rudolf II. byl výrazný státník, který to „dotáhl“ až do legendárního snímku Císařův pekař. Ale od filmu zpět do historie. Sál, který dnes nazýváme Španělský, nechal Rudolf II. postavit jako galerii pro svou sbírku soch, což byla součást jeho sběratelského koníčku. Později sál dostal jméno podle vzácných španělských koní, jejichž stáje byly umístěny přímo pod sálem. Španělský sál dnes slouží ke slavnostním shromážděním na nejvyšší úrovni, konají se zde recepce prezidenta republiky či slavnostní koncerty klasické hudby.

Zlatá ulička byla spíš chudá a špinavá

Z rudolfinské doby pochází také pitoreskní domky ve Zlaté uličce. Ta vznikala už za Jagellonců, kdy si lidé do oblouků nově postavených hradeb vestavěli miniaturní domečky. Za Rudolfa ulička získala svou současnou podobu. I když… Dnes je to naleštěná turistická atrakce, ale dříve v ní bydleli ti nejchudší obyvatelé Hradčan. Byla samá bouda, přístavba, kotec, zkrátka chudé bydlení pro chudé Pražany. Snad i proto se jí – ironicky – říkalo Zlatá, což jí už zůstalo, i když zlatníků byste v ní opravdu mnoho nenašli.

Místo králů prezidenti a jejich přestavby

Českoslovenští a následně čeští prezidenti nadále sídlí v místě, kde vznikal a přetrvává český stát. Také během republiky se Hrad přestavoval, své hradní architekty měl Tomáš Garrigue Masaryk i Václav Havel.

„Zde je potřeba zmínit, že katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je nejznámějším kostelem u nás a dominantou Pražského hradu. Letos oslavila 680 let od položení základního kamene,“ říká Luboš Krčil, ředitel společnosti Bohemia mincovna.

Získejte limitovanou edici pamětní ražby Pražského hradu ZDARMA

Pamětní ražbu Pražský hrad můžete získat ZDARMA, pouze za úhradu poštovného a balného ve výši 99 Kč, exkluzivně prostřednictvím společnosti Moje mincovna CZ, výhradního distributora Bohemia mincovny v České republice, na www.razbazdarma.cz nebo na telefonním čísle 226 522 555.