Kde jsou ty doby, kdy jsme telefon s megapixelovým fotoaparátem řadili mezi fotomobily. Rychlost, jakou se vylepšují fotoaparáty v mobilních telefonech, je skutečně nevídaná. A tak dnes, když přijde přístroj s 5 Mpx, patří spíše k průměru v této kategorii. Samozřejmě megapixely nejsou všechno, ostatně řada srovnání to prokazuje.
Přiznejme si, že od spojení Motoroly a Kodaku, ve fotografii poměrně proslulé firmy, jsme očekávali poměrně hodně. Ostatně, první informace, které přístroj ZN5 předcházely, všechny naděje ještě přiživovaly. Že by se po legendárním RAZRu objevil přístroj, který amerického výrobce vytáhne do černých čísel? Motorola sice nezklamala, ale na druhou stranu, žádné velké nadšení se také nekoná.
Vybíráme z katalogu
Osmimegapixelový Sony Ericsson C902, jeden z nejlepších fotomobilů na trhu, Nokia N82 a Motorola Zine ZN5 Kodak
Kapitoly recenze
Zřejmě největším zklamáním jsou výsledky fotoaparátu, který bohužel potvrdil to, že Kodaku digitální fotografie zdaleka nejde tolik jako analogová. Verze, kterou jsme měli k dispozici, by už měla být finální. Nicméně na přelomu roku by se podle informací z českého zastoupení Motoroly měla objevit nová verze firmware, která přinese několik vylepšení. Možná se tedy i fotoaparát posune o kus výše.
Telefony klasické konstrukce mají jednu zásadní nevýhodu - rozměry. Pokud se totiž má zkombinovat dostatečně velká klávesnice a velký displej, těžko mohou něco designéři vymyslet. To platí i pro Motorolu Zine ZN5, která s rozměry 118 x 50,5 x 16 mm patří spíše k těm větším telefonům. Pochvalu si ale zaslouží malá tloušťka, díky níž telefon v kapse zase až tolik nevadí.
Příjemným překvapením pro nás bylo dílenské zpracování, které je v poslední době u Motoroly trochu problematické. Proti ZN5 ale výhrady mít nelze. Celý telefon budí dojem, že nějaký ten pád vydrží. Příjemně zaoblené a efektně zkosené hrany zajišťují nejen docela zajímavý vzhled, ale také příjemné držení.
K testování jsme dostali šedou variantu s černými prvky, které elegantně doplňuje fialová spoušť fotoaparátu. Z dnešního pohledu jsou telefony klasické konstrukce přece jen trochu de-mode, ale nemůžeme si pomoci, ZN5 vypadá docela pěkně. I když je pravda, že některé designové prvky jsou mnohem efektnější než efektivní.
Doslova to platí o klávesnici. Ta na první pohled vypadá opravdu exkluzivně - je membránová, žádná tlačítka. Navíc se může proměňovat, takže pokud například používáte fotoaparát, numerické klávesy jakoby zmizí a svítí jen tlačítka sloužící pro ovládání foťáku. Vypadá to opravdu hezky, orientace je také docela jednoduchá.
Jenže na téhle klávesnici něco napsat, to je opravdu umění. Pokud jste zvyklí psát SMS po hmatu v kapse, můžete na to rovnou zapomenout. I tak budete mít problém se na správné tlačítko trefit. Navíc, klávesy nereagují vždy úplně přesně.
Nepříjemným detailem je to, že pokud držíte telefon v pravé ruce a píšete palcem, občas si nechtěně zmáčknete spoušť fotoaparátu. Výsledkem je, že se písmeno nenapíše. Nejčastěji se vám to bude stávat u mezery, ta je totiž na klávese s hvězdičkou.
Naprosto šílené je navíc umístění funkčních kláves, které jsou rozloženy po stranách pětisměrného ovládacího kolečka. Všechny jsou relativně malé a blízko u sebe. Vražedná je kombinace pravé softwarové klávesy, mazací klávesy a klávesy pro odmítnutí/ukončení hovoru. Opět to vadí hlavně při SMS, v jiných situacích se na to dá zvyknout.
Naopak naprosto dokonalý je mechanický zámek klávesnice v podobě malého šoupátka na pravém boku. Pokud dáváte telefon do kapsy, jednoduše ho zamknete. Objedete se tak bez automatického zámku, který je někdy dost otravný. Pravda ale je, že mechanický zámek nejde odjistit aktivací fotoaparátu.
Motorola Zine ZN5 je dalším s modelů, který je postaven na Linuxu, podobně jako u předchozích modelů ale nejde o klasický otevřený operační systém, ale o něco, čemu Motorola říká Java Linux. Prostředí telefonu je docela rychlé a nijak zásadně nezdržuje.
S novým prostředím přišlo i nové menu. Právě kvůli němu bývala Motorola poměrně často terčem kritiky. Nyní už se v telefonu bude i méně pokročilý uživatel orientovat o poznání lépe. Přesto některé nejasnosti – pro Motorolu tak typické – přetrvávají. Třeba připojení přes wi-fi musíte hledat v Nastavení. Zásadní problém to ale není.
Plusové body získá tenhle telefon rozhodně za displej. Není sice úplně největší na trhu, i takovéhoto typu přístroje nám ale 2,4“ připadá dostatečných. Přece jen, přehrávat video na něm asi nebudete. Displej pracuje v rozlišení 240 x 320 bodů, což je dnes standardní. Podporou 262 tisíc barev pak patří k lepšímu standardu.
Především nás ale displej oslovil vysokým jasem a kontrastem, který podtrhuje ještě velmi ostrý obraz. Díky těmto vlastnostem je dobře čitelný prakticky za jakýchkoli světelných podmínek. Dokonce i na přímém slunci se s ním dá pracovat celkem obstojně. Vyčíst mu lze snad jen velkou citlivost na otisky prstů, ale to bohužel dnes není nic výjimečného.
Motorola Zine ZN5 je vybavena Li-Ion baterií s kapacitou standardních 950 mAh. Ta by měla podle výrobce vydržet na 579 hodin v režimu stand-by nebo 574 minut hovoru. Přeloženo do srozumitelnějších jednotek by to znamenalo asi 10 dní, respektive 10 hodin.
Asi nikoho nepřekvapí, že podobné údaje jsou jednoznačně z říše snů. Na druhou stranu, pokud jde o výdrž, patří rozhodně Motorola k tomu lepšímu, co je v současné době na trhu (pochopitelně ve své kategorii).
Při střídmém užívání dokázal telefon vydržet zhruba pracovní týden. Při intenzivnějším používání včetně dat a wi-fi se výdrž smrskla zhruba na dva až tři dny. To považujeme za poměrně slušný výsledek. Možná by se vyplatilo usnadnit přístup k vypínání wi-fi, což by umožnilo výdrž telefonu prodloužit.
Přístroj je vybaven uživatelskou pamětí o poměrně slušné kapacitě 512 MB, z toho je 350 MB k dispozici pro uživatelská data. Paměť můžete rozšířit pomocí paměťové karty typu MicroSD SDHC. My jsme telefon vyzkoušeli s 4GB kartou Kingston a přístroj si s ní bez problémů poradil.
Kontakty, stejně jako zprávy, se ukládají do sdílené paměti. Vzhledem k její slušné kapacitě zřejmě s místem nebude problém. Telefon umí pracovat jak s kontakty na SIM, tak v interní paměti. Obojí můžete zobrazit současně, případně si vybrat jen jednu z pamětí. V telefonu mohou mít kontakty přirozeně více čísel a další údaje.
Při psaní SMS narazí méně znalí uživatelé u Motoroly na jednu zvláštnost – nepoužívá se totiž slovník T9, ale jiný způsob prediktivního zadávání textu. I když dříve byly s iTAPem problémy, v modelu ZN5 nás příjemně překvapil a skutečně se dal efektivně používat pro psaní.
Velmi příjemné bylo zejména to, že dokázal nabízet celá slova, která při psaní používáte. Často tak stačilo napsat jen jedno písmeno a stisknout šipku doprava. Psaní to hodně urychluje. Trochu nepraktičtější je přidávání nových slov, ale i na to se dá zvyknout.
Jak je u většiny současných telefonů zvykem, nemůže chybět ani podpora MMS, stejně jako e-mailů. Klient nepatří zrovna k těm, se kterými byste chtěli vyřizovat desítky zpráv, ale na základní použití celkem postačí. Podporuje jak POP3, tak IMAP4, což je jistě plusem.
Jak už jsme zmínili, jako jeden z mála telefonů bez operačního systému si ZN5 poradí i s wi-fi. Stabilita připojení je poměrně dobrá, dokonce se Motorola bez problémů připojila i k wi-fi síti s WPA2, s níž zápasila jak Nokie N96, tak počítače s Windows. Je možná trochu škoda, že logičtěji není řešeno přepínání profilů pro připojení k internetu mezi mobilními sítěmi a wi-fi.
Trochu zamrzí, že Motorole chybí podpora 3G sítí, zkrátka americký telefon. Jinak si ale poradí s GPRS i EDGE, a také s mobilními sítěmi na celkem čtyřech frekvencích – dvou evropských a dvou amerických. S tímhle telefonem si tak zavoláte skoro všude na světě.
Asi bychom rozhodně nenazvali ZN5 manažerským telefonem. Proto nijak nevadí, že kalendář nepatří k těm zrovna nejkomfortnějším. Na základní organizaci času ale postačí. Totéž lze vlastně říci o další výbavě telefonu, která splní nároky běžného uživatele více než dostatečně. Na rozdíl od některých velmi starých modelů, budík už funguje bez problémů i při vypnutém telefonu. Poměrně dobře použitelný je diktafon, u nějž je délka záznamu omezena jen dostupnou pamětí.
Plusové body získává přístroj za tři Java aplikace sloužící k snadnému nastavení datových přenosů, a dále k zálohování kontaktů a SMS. To je velmi praktické, vzhledem k tomu, kolik dnes máme v telefonu kontaktů, může jejich ztráta docela mrzet.
Pokud jde o hry, je nabídka Motoroly poněkud chudá. Ve složce Hry se totiž skrývají už zmíněné aplikace. Ty navíc doplňuje program ShoZu určený pro práci s fotografiemi. Jinak najdete v menu telefonu pouze Sudoku.
Abyste se s telefonem nenudili na cestách, nabídne 3,5mm stereo jack a poměrně intuitivní přehrávač hudby. Poradí si se všemi běžnými formáty, stejně jako s ID3 tagy, takže při kopírování hudby na kartu nebo do telefonu si nemusíte příliš lámat hlavu se strukturou. Telefon podporuje Windows Media Player 11, takže ho lze přímo synchronizovat s hudební knihovnou. Když dojde vaše hudba, můžete sáhnout i po FM rádiu.
Jak už jsme naznačili na začátku, tenhle telefon měl být hlavně fotomobilem. Přitom právě výkony fotoaparátu jsou docela zklamáním. Ze začátku to vypadalo opravdu dobře, dokonce se mluvilo o tom, že by mělo být možné ukládat snímky do nekomprimovaného formátu RAW.
Jeho podpora je ale jen v americké verzi, z evropské zmizel z důvodů jen těžko pochopitelných. Právě podpora RAW by měla být jedním z vylepšení, které přinese do telefonu lednová verze firmware.
Telefon je osazen CMOS čipem s rozlišením 5 Mpx k němuž dodává informace poměrně malý objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností 5,86 mm a clonovým číslem 2.8 až 5.6. Vše je doplněno výkonným xenonovým bleskem a utilitami Kodaku pro vylepšení obrázků.
Bohužel nic z toho nefunguje dokonale. Obrázky mají sice relativně velké barvy, jsou ale v drtivé většině případů naprosto znehodnocené viditelnou kompresí, která zejména v tmavých částech obrazu vypadá jak mozaika. Přitom v kombinaci s bleskem by mohl tenhle přístroj klidně šlapat na paty třeba N82. Třeba to zlepší nový firmware. I když nedokážeme pochopit současný trend designérů – čím větší rozlišení čipu, tím menší objektiv.
Bylo by to určitě záhodno. Fotoaparát má totiž velmi příjemné ovládání, přepínání jednotlivých funkcí pomocí kolečka či prosvětlených kláves je intuitivní a pohodlí je srovnatelné s běžnými kompakty. Oceňujeme také aktivní krytku. Úplně nejúžasnější je funkce automatických panoramat, dovolující velmi snadno zachytit opravdu efektní záběry. Je jen trochu škoda, že nefunguje při ukládání snímků na paměťovou kartu.
Pokud sháníte telefon, který vám pomůže se odlišit, jste možná na správné stopě. Pokud totiž ZN5 položíte na stůl, o pozornost okolí máte postaráno. Zvlášť, když efektně rozsvítíte klávesnici. Pokud jde o funkce, běžnému uživateli nabídne zřejmě vše, co může od telefonu chtít, a pokud nepatříte mezi SMS maniaky, nebude vám asi nijak zásadně vadit ani klávesnice.
Pokud jde o focení, telefon stále ještě není definitivně na českém trhu. Můžeme tedy doufat, že do jeho uvedení programátoři ještě zapracují na firmware tak, aby byly obrázky z telefonu použitelné. Jak nás učí zkušenosti z minula, právě software se u fotomobilů podílí na výsledné kvalitě snímku opravdu z velké části.
