1 / 22
Před 25 lety chystala málo známá firma revoluční chytrý telefon. Jenže než ho uvedla na trh, došlo k rozepři s Microsoftem, kTerá skončila žalobou. Gigant nakonec sáhl k mimosoudnímu vypořádání, jehož jednou z podmínek bylo, že Sendo, jak se malá společnost jmenovala, zničí všechny dosud vyrobené kusy svého modelu Z100. Přístroj, který mohl být zajímavým milníkem světa mobilů, by tak dnes neměl existovat.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Sendo Z100 měl být prvním chytrým telefonem s novým mobilním operačním systémem Microsoftu, předchůdcem Windows Mobile a Windows Phone nazvaným jednoduše Microsoft Smartphone 2002. Sendo prototyp přístroje představilo už v roce 2001 a chtělo na poli chytrých telefonů udávat tón.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Smartphony totiž byly do té doby většinou dost neforemné. Sendo Z100 ale měl být první takový přístroj s rozměry tehdy běžného mobilu. Jenže nakonec se kompaktní typ Z100 na trh nedostal a smetanu v tomto případě slízla tchajwanská společnost HTC, která v roce 2002 vytvořila smartphone Orange SPV 100 a následně i jeho další operátorské variace.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Právě konkurence se stala jádrem celého sporu malé britské značky Sendo a gigantu Microsoft. Americká softwarová společnost totiž měla podle zákulisních informací slíbit Sendu na nový operační systém exkluzivitu, jenže nakonec ho zároveň poskytla i HTC, které už mělo na poli chytrých zařízení několikaleté zkušenosti.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
V Sendu tvrdili, že Microsoft HTC poskytl nejen operační systém, ale i poznatky a konkrétní hardwarové nápady, které Sendo při vývoji smartphonu Z100 získalo. Firmy totiž na revolučním zařízení začaly spolupracovat už v roce 1999 a Microsoft dokonce vlastnil až 10 % akcií britské firmy. Microsoft se bránil, že k ničemu takovému nedošlo.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Firmy se nakonec dohodly na mimosoudním vyrovnání, jehož přesné detaily nejsou známé. Jisté ale je, že v rámci něj Microsoft vrátil Sendu jeho akcie a britská firma zase slíbila, že dosud vyrobené kusy modelu Z100 zlikviduje. Smartphone nejen že se tak nikdy nedostal na trh, ale vlastně by neměl ani existovat. Přesto se dodnes zachovalo blíže nespecifikované množství prototypů.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Sendo Z100 v roce 2001 udivovalo svým kompaktním provedením a vlastně na poměry tehdejších mobilů úplně „obyčejným“ ovládáním a uspořádáním prvků. To bylo pro chytré telefony do té doby většinou netypické, mívaly dotykové displeje nebo všelijakou složitější konstrukci.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
To displej Senda Z100 byl nedotykový a měl úhlopříčku 2,2 palce, což bylo bližší právě tehdy běžným mobilům než chytrým telefonům. Rozlišení displeje bylo 220 × 176 pixelů, což se později ukázalo jako první standardní rozlišení smartphonů s nedotykovým operačním systémem od Microsoftu.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Ovládání systému probíhalo pomocí joysticku s funkcí potvrzování, dvou kontextových kláves, tradičních tlačítek pro přijetí a odmítnutí hovoru a tlačítka domovské obrazovky a tlačítka pro návrat o krok zpět. Tato logika se vcelku v mobilním světě v různých obdobách ujala.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Vypínací tlačítko mělo Sendo Z100 samostatné nad displejem vedle sluchátka. I to bylo tehdy vcelku obvyklé řešení, někteří výrobci (například Ericsson) ale už tehdy vsázeli na zapínání a vypínání pomocí delšího podržení tlačítka k odmítnutí hovoru. Moderní smartphony se v podstatě k samostatným vypínacím tlačítkům vrátily.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Klávesnice Senda Z100 byla klasická s deseti tlačítky pro alfanumerické znaky a dvěma doplňkovými klávesami. Systém od Microsoft už tehdy podporoval prediktivní psaní pomocí T9. Pod klávesnici Sendo umístilo své logo opět v podobě, jaká bývala vcelku obvyklá a která umožňovala výměnu za jiné třeba v případě brandování přístroje operátorem.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Na zadním krytu ale bylo logo hezky plastické.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Zadní část telefonu obsahuje také dnes už nevídaný prvek: konektor pro připojení externí antény, který sloužil k vylepšení příjmu signálu mobilních sítí zejména při jízdě autem. Nebo třeba v odlehlých oblastech.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Dole měl přístroj svůj proprietární datový konektor a k tomu vedle zvlášť nabíjecí „kolík“. Ten je podobný jako tehdejší „tenká“ nabíječka telefonů Nokia.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Prolisy v boční části telefonu ukazují, že Sendo počítalo s ekosystémem příslušenství, například i držákem do auta nebo různými kryty, které do takových míst zapadly.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Na levém boku jsou tradiční ovládací tlačítka hlasitosti a také samostatné tlačítko pro spuštění záznamníku.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Baterii mělo Sendo Z100 výměnnou, v případě námi zkoumaného prototypu je baterie bohužel už po smrti, takže telefon nelze zapnout ani na nabíječce. Výrobce tehdy sliboval asi čtyři dny výdrže na jedno nabití, což byla na chytrý telefon rozhodně nadstandardní doba.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Štítek pod baterií prozrazuje, že jde o prototyp přístroje. Ty jde mimochodem poznat i podle toho, že jejich IMEI začíná dvojicí nul.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Kryt baterie schovával ve spodní části telefonu i slot na paměťové karty, konkrétně klasického typu MMC. Jakou kapacitu mohla karta mít, to není známo.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Nad slotem pro kartu byl pod baterií i slot na SIM, tentokrát klasického miniSIM formátu.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Sendo Z100 měl být revoluční přístroj, na který výrobce lákal sloganem The World’s Smartest Phone, tedy Nejchytřejší telefon na světě. K přístroji si Sendo nechalo vyrobit i různé propagační předměty, jako například kšiltovky nebo trička.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Nic z toho se ale nakonec mezi širší veřejnost nedostalo. Sendo a Microsoft dosáhly vyrovnání až v roce 2004, britská firma mezi tím v roce 2003 uvedla přístroj Sendo X s operačním systémem Symbian Series 60. O dva roky později měl následovat ještě model X2, ale ten už se na trh nedostal. Firma zkrachovala a její zbytky koupila Motorola.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
