Zatímco třeba konkurenční Xiaomi se konečně zase dotahuje mezi špičkové fotomobily, Samsung si podle testů organizace DxO Mark v tomto ohledu moc dobře nevede. Zatímco podle testu organizace má jeho aktuální top model Galaxy S25 Ultra nejlepší displej ze všech smartphonů (160 bodů, dvoubodový náskok na Pixel 9 Pro XL), tak v testu fotoaparátu Samsung propadl.
Zisk 146 bodů v celkovém testu ho v žebříčku nejlepších fotomobilů řadí až na dělené 25.–28. místo, po bok víc než dva roky starých iPhonů 14 Pro a Pro Max a loňské, ale podstatně dostupnější Motoroly Edge 50 Ultra. O bod za samsungem je v žebříčku o generaci starší iPhone 15, bod navíc mají základní iPhone 16, dvě generace starý Pixel 7 Pro nebo Honor Magic4 Ultimate. Jistě, Galaxy S25 Ultra se tu nachází vlastně v docela dobré společnosti, jenže jeho pozice by měla být výš: někde na úrovni nejlepších modelů jako Pixel 9 Pro XL a Honor Magic6 Pro (158 bodů), iPhone 16 Pro a Oppo Find X8 Pro (157 bodů), nebo aspoň nového Xiaomi 15 Ultra (153 body).
Žebříček fotomobilů DxO Mark163 – Huawei Pura 70 Ultra |
Zatímco nové xiaomi se na špičku dotáhlo a vlastně ho v konkurenci sráží jen horší výkony při natáčení videa (fotí na úrovni těch nejlepších), samsungu se to nedaří. Ukazuje to ostatně i jeho téměř neexistující mezigenerační posun v žebříčku DxO Mark. Zatímco xiaomi se mezigeneračně zlepšilo o čtyři body (a hlavně brutálně zabralo v kvalitě hlavního fotoaparátu), tak Google se posunul o bodů pět a Apple o tři, Samsung svůj nový špičkový model dokázal v žebříčku oproti předchůdci zlepšit jen o dva body. To přineslo posun jen o tři příčky výš.
Navíc detailní pohled na hodnocení jednotlivých kategorii ukazuje, že u Samsungu některé části ladění fotoaparátu trochu odflákli. Za focení hlavním fotoaparátem má totiž Galaxy S25 Ultra úplně stejné skóre jako S24 Ultra, tedy 144 bodů. Ano, S25 Ultra má sice vlastně stejný hlavní foťák jako loňský model, ale sám o generaci novější procesor telefonu by měl přinést lepší schopnosti zpracování fotek a tedy lepší skóre. Jenže nepřináší. Zrovna tak mají oba modely stejné skóre u bokeh efektu (70 bodů), u preview na displeji si dokonce nová generace oproti předchůdci o bod pohoršila (81 bod).
Drobný posun přichází u zoomu, tady má Galaxy S25 Ultra se 149 body na starší typ čtyřbodový náskok. Zlepšily se jak schopnosti teleobjektivů (takže to ladění někdy jde), tak širokoúhlý objektiv. Ovšem výměna 12megapixelového modulu za nový 50megapixelový přinesla jen dva body navíc, takže to bylo vlastně trochu podivné úsilí. Větší posun zaznamenal S25 Ultra u videa, 143 body ho posouvají třeba hodně před zmiňované Xiaomi 15 Ultra, kterému to s videem nejde.
Samsungu se v hodnocení DxO Mark se špičkovými modely nedaří dlouhodobě. Není to sice úplná tragédie, S25 Ultra fotí velmi dobře, ale Samsung by jednoduše u svého drahého modelu měl usilovat o to být mezi nejlepšími. Ale neusiluje. Proti je možná trochu také metodika DxO Mark, která na základě analýz upřednostňuje některé parametry snímků, zatímco Samsung u fotoaparátů svých telefonů preferuje trochu jiné výstupy. Jenže rozdíl v praxi tu prostě je.
Ostatně, sami jsme si ho teď důkladně vyzkoušeli na veletrhu MWC v Barceloně. Na výstavišti jsme k focení používali především dva smartphony: Galaxy S25 Ultra a Vivo X200 Pro. A naše zkušenosti hovoří jasně: s vivem je daleko snazší pořídit ostrou a dobře prosvětlenou fotku, mnohem lepší výsledky přináší také jeho zoom. Nejen, že nás dostane blíže k fotografovanému subjektu, ale má i lepší detaily, ostrost a prokreslení snímků. Často to není dramatický rozdíl, ale výhoda na straně viva je neustálá, v podstatě neexistuje případ, kdy by měl samsung v praxi navrch.
Vivo přitom ukazuje jednu z cest, kterou by samsung při zachování některých svých hodnot a priorit z hlediska podání obrazu mohl také použít. Telefon totiž nabízí hned tři přednastavené režimy, které mění především barevnou charakteristiku snímků a jejich kontrast. To je něco, kde se samsung drží přirozenější cesty, takže neprosvětluje tolik stíny a snímky nemají přehnaně jasné barvy. Jenže to zároveň v podání samsungu znamená méně detailů ve stínech a barvy někdy až trochu unylé. Vivo nabízí jak standardní režim, kdy foťák přináší saturovanější barvy a doslova „vytažené“ stíny, tak třeba speciální Zeiss režim, který má přirozenější podání s tlumenějšími barvami a přirozenějšími kontrasty, přitom zachovává potřebné detaily. Samsung má sice různé filtry, které lze upravit, ale vždy vychází ze stejného základu, kde prostě některá data chybí.
Když se díváme na naše snímky pořízené na výstavišti smartphonem od Samsungu, jsou bez větších problémů. Jenže v přímém porovnání s konkurencí je ztráta bohužel vidět. Není to drama, ale není to něco, co by měl Samsung nechat jen tak.
