Naše rentgenové snímky iPhonu 6 Plus ukázaly, že jeho kovové tělo má na vnitřní straně boků v některých místech výztuhy a že k ohýbání telefonu podle všeho dochází právě tam, kde výztuhy chybí nebo jsou ukončeny. Krom iPhonu jsme tehdy sebou v Laboratoři pro vývoj a realizaci na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT měli ještě další chytré telefony. I ty jsme podrobili zkoumání, i když už ne tak detailnímu, jako nový velký iPhone.
Výsledkem je sada snímků, která vám umožní nahlédnout do útrob celkem šesti dalších telefonů – z nichž některé nemají rozebíratelnou konstrukci, jiné ano. Rentgen ale samozřejmě odhalí více detailů, než pouhé sundání krytu.
Velmi zvědavi jsme byli především na konstrukci velkých modelů, které tu reprezentuje trojice Mate7, Lumia 1520 a Note 3. Jediný Note je rozebíratelný a navíc jde o starší model, letošní Note 4 jsme ještě neměli v době rentgenování k dispozici. Celkový snímek telefonu například ukazuje, kolik místa v těle ve skutečnosti zabírá šachta pro dotykové pero. I kvůli ní pak nezbývá na baterii tolik prostoru, jako u soupeřů. Note 3 má většinu elektroniky v horní části těla a jak je vidět, výrobce nevymýšlel žádné přerušované výztuhy.
Na snímku Lumie 1520 je velmi dobře vidět, jak obří může být dnes baterie a jak málo místa vůči ní vůbec potřebuje elektronika dnešního špičkového smartphonu. Na snímku také velmi dobře vidíme anténu pro bezdrátové dobíjení a také anténu NFC modulu, která je v horní části. Snímek ukazuje, že vnitřní konstrukce telefonu má jednoduché a velmi jednolité uspořádání, což mimo jiné může mít pozitivní vliv na odolnost přístroje.
Jak jsme rentgenovali Apple iPhone 6 Plus |
I u kovového Huawei Ascend Mate7 je jasně vidět, že baterie dnes zabírá v těle nejvíce místa – z námi zkoumaných modelů má právě Huawei největší kapacitu akumulátoru. I tady je většina elektroniky v horní části těla, snímek ukazuje, jak jsou pod baterií taženy spoje k desce ve spodní části telefonu. Krásně jsou tu vidět šuplíčky na SIM a microSD kartu v horní části přístroje, uprostřed horní části se odhaluje také modul fotoaparátu. Naopak na snímku vlastně není nijak zvlášť vidět elektronika čtečky otisků prstů, která je pod fotoaparátem.
Pod rentgen putovaly i menší telefony. Celokovové HTC One M8 ukazuje nezvyklé umístění základní desky pod baterii, což umožňuje zakulacení zad telefonu. Elektronika je tak rozložena rovnoměrně a baterie má stále více než dost místa. Tělo telefonu se jeví na snímku být velmi jednolité, což přispívá k pevnosti konstrukce. Opět si můžeme všimnout fotoaparátu, druhý objektiv a jeho čip vypadají překvapivě jinak než hlavní čočka.
Snímek LG G3 ukazuje, jak je telefon vyroben převážně z plastů. U LG si vystačili bez kovových rámů a výztuh, přesto nemáme pocit, že by telefon byl nějak náchylný na poškození. Na snímku je tak vidět vlastně jen rozložení elektroniky a baterie.
U Lumie 930 naopak snímek ukazuje, jak má její kovový rám v některých místech výrazně větší tloušťku a že jsou v něm různá vybrání. Ze všech rentgenovaných přístrojů vypadá Lumia 930 jako nejnacpanější elektronikou, která jakoby tu nechtěla nechat baterii místo.
Laboratoř pro vývoj a realizaciLaboratoř pro vývoj a realizaci na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze vznikala v letech 2010 a 2011 díky finančním prostředkům z grantu z Evropských fondů pro regionální rozvoj a financím z fakulty. Je to specializované pračoviště, jehož hlavním úkolem není výuka, ale podpora vědecko-výzkumné a vývojové činnosti pracovišť FEL ČVUT, celé univerzity i ostatních škol a průmyslových firem. Laboratoř zajišťuje výrobu vzorků, prototypů a malých sérií elektrotechnických zařízení a zároveň disponuje vybavením pro podrobné testování výrobků. Laboratoř vede Pavel Tichý, který nás místem provázel. Kromě špičkové 3D tiskárny schopné vyrábět součástky s drobnými detaily je laboratoř vybavena například speciální pájecí stanicí se schopností regulace teploty, mikroskopy nebo výkonným rentgenem, který má i režim CT snímání.   Detailní informace o laboratoři najdete na adrese lvr.fel.cvut.cz. |
