1 / 20
Před čtvrt stoletím začínali mobilní operátoři ve světě lákat na něco, co dnes považujeme za běžné: možnost sdílet z mobilního telefonu multimediální soubory. Jedním ze zařízení, která to umožnila, byl i japonský výtvor s názvem Eggy, který rozhodně nevypadá jako mobil. Mělo to svůj důvod.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
DoCoMo Eggy vlastně nebyl mobil. Byl to multimediální přístroj, který umožňoval posílání a přijímání fotografií a videí v tom, z čeho se později staly mobilní sítě třetí generace. Tehdy šlo konkrétně o japonskou variaci PHS, která existovala už od roku 1995 a postupnou evolucí získala různé zajímavé a v Evropě tehdy nevídané funkce.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Eggy byl přístroj prazvláštního vejčitého tvaru (odtud i jeho samotný název), který se představil v roce 2001 a měl na tehdejší dobu dost neobvyklou výbavu. V ní však chyběl samotný mobilní modem, zařízení bylo potřeba k mobilní síti připojit alternativní cestou.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
K tomu sloužil slot na CompactFlash karty, do kterého bylo možné například vložit kartu s mobilním modemem. Alternativně šlo Eggy propojit s mobilním telefonem, který japonské mobilní sítě PHS podporoval.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
To, co vypadá jako slot na paměťové karty je ve skutečnosti datový konektor, který umožňoval právě připojení PHS mobilního telefonu přes speciální kabel. Kromě multimédií umožňovalo Eggy například přístup k e-mailu
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Slot nebo kabel byly pro zajištění konektivity zásadní. Síť PHS operátora NTT DoCoMo tehdy umožňovala přenos dat rychlostí 64 kbit/s, což pro Eggy postačilo pro přenos videa s nízkým rozlišením. Přístroj podporoval službu M-Stage visual, která kromě videa nabízela například i hudební obsah.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Obsah šlo sledovat na malém dvoupalcovém displeji zařízení, který má na svou dobu velmi solidní rozlišení 557 × 234 pixelů. Šlo o TFT-LCD displej, který byl dokonce dotykový. Služba M-Stage nabídla hudební videoklipy, informace k televizním programům a k nově uváděným filmům, zprávy a sportovní informace, předpověď počasí, nové recepty, průvodce restauracemi a kulturními událostmi a další obsah.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Důležitým prvkem v horní části nezvykle tvarovaného přístroje byl otočný fotoaparát. Ten podle všeho sloužil primárně k zachycení snímků nebo videa samotného uživatele. Displej sloužil jako hledáček.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Fotoaparát v Eggy má rozlišení 640 × 480 pixelů, tedy VGA. Fotomobily byly v té době v podstatě velmi čerstvou záležitostí a Eggy nabízelo tehdy prakticky špičkovou techniku.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Fotografie pořízené fotoaparátem přístroje šlo přímo v něm upravovat, zejména do nich přidat různé „samolepky“ jako srdíčka a květiny. To vše v době, kdy opět byly emodži v podstatě žhavou novinkou.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Eggy mělo umožňovat i další multimediální využití, později na něm například nadšenci zprovoznili i některé hry.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Tomu nahrával fakt, že nezvyklý přístroj měl celou řadu ovládacích prvků. Nebyla tu pouze spoušť fotoaparátu. A multimediální povahu potvrzovala přítomnost standardního sluchátkového konektoru, který nebyl tehdy u mobilů vůbec běžný.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Eggy mělo i svůj reproduktor, takže pro sledování multimediálního obsahu nebyla sluchátka nutná. Sluchátka ovšem byla součástí balení s přístrojem.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Ovládací prvky jsou popsány v angličtině, přesto práce s přístrojem vyžadovala určitý cvik a zvyk, každé tlačítko má svou specifickou funkci. Hlavním ovládacím prvkem byla směrová klávesa.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Kromě tlačítek na levé straně displeje tu byly ještě dvě tlačítka vpravo od něj – včetně potvrzovacího tlačítka. Ovládací prvky zabraly o hodně víc místa než samotný displej zařízení.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Vypínací tlačítko má Eggy na své horní straně. Přístroj měl 6 MB vlastní vnitřní paměti, takže pro multimédia bylo potřeba použít CF kartu, která podstatně rozšířila kapacitu úložiště.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Kromě konektoru pro sluchátka má Eggy ještě konektor s audio a video výstupem a také nabíjecí konektor. Baterie se skrývá pod malým krytem, bohužel u našeho kousku je už nefunkční, a tak nejde Eggy oživit.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Baterie samotná hodně připomíná tu využívanou v různých digitálních fotoaparátech té doby. Podle všeho by měla mít kapacitu asi 700 mAh. Výdrž se lišila v závislosti na použití přístroje, v aktivním multimediálním provozu však činila jen asi něco přes hodinu. Nabíjení trvalo 2,5 hodiny.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Jednou ze zvláštností přístroje je výstupek v jeho spodní části oblého těla (to má mimochodem rozměry 131 × 81 × 39 mm a hmotnost 225 gramů).
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
Výstupek umožňuje Eggy postavit tak, aby přístroj stál i přes svůj neobvyklý tvar rovně s displejem v horizontálním režimu. Eggy je dnes celkově raritou, která však už před čtvrt stoletím naznačila, co vlastně budou mobilní zařízení umět. Než se takové služby staly běžnými a dobře použitelnými, chvíli to ještě trvalo.
Autor: Luděk Vokáč, iDNES.cz
