Společnost Motorola začala s vývojem mobilního telefonu a potřebné infrastruktury na přelomu 60. a 70. let minulého století. První funkční prototyp spatřil světlo světa v roce 1973. A týž rok v dubnu provedl vedoucí divize komunikačních systémů Motoroly Martin Cooper vůbec první hovor v mobilní síti.
Než však bylo možné přístroj nabídnout zákazníkům, uplynulo dalších deset let, během nichž projekt spolkl kolem 100 milionů dolarů. Důvodem tak dlouhé prodlevy byla nutnost připravit nezbytnou infrastrukturu i vlastní výrobu telefonu a projít schvalovacím procesem u americké federální telekomunikační komise FCC.
Martin Cooper: Potrét "duchovního otce" mobilů |
Sériová Motorola DynaTAC 8000x se svým tvarem s výraznou "bradou" ve spodní části původnímu prototypu z počátku 70. let velmi podobala. Oproti němu ovšem disponovala displejem z červeně svítících diod a byla o poznání menší. Ani tak nešlo o žádného drobečka: přístroj vážil 800 gramů a na výšku měl kolem 30 centimetrů plus dlouhou gumovou anténu. Ne nadarmo se telefonu v angličtině přezdívalo brick phone, tedy "cihlofon". Přístroj dokázal být na jedno nabití na příjmu maximálně osm hodin, nebo zprostředkovat zhruba třicetiminutový hovor.
V době svého uvedení na trh nebyla Motorola DynaTAC 8000x vůbec levnou záležitostí. Zájemce přišla na 3 995 amerických dolarů, což z ní činilo exkluzivní zboží pro dobře situované zájemce z řad byznysmenů, právníků či lékařů. Není náhodou, že se jedna z vylepšených verzí Motoroly v roce 1987 objevila ve filmu Wall Street, kde z ní volal bohatý finančník Gordon Gekko v podání Michaela Douglase.
Přes vysokou cenu šla Motorola DynaTAC dobře na odbyt a pro některé profese se stala bezmála symbolem. Na komerční úspěch výrobce zareagoval postupným uváděním dalších variant telefonu.
Poslední, oproti originálu notně vylepšené kousky, šly do prodeje až v roce 1994. Ale v té době už Motorola nabízela novou řadu telefonů MicroTAC. Ta, jak již název napovídá, byla výrazně menší a proslavila se použitím tehdy neobvyklého designového prvku - odklápěcího flipu, který v zavřeném stavu překrýval klávesnici.
V 80. letech a v první polovině následující dekády patřila Motorola k lídrům na trhu mobilních telefonů. Postupně však svou pozici ztrácela, zejména ve prospěch finské Nokie. Posledním velkým úspěchem Motoroly z hlediska prodejů byl "véčkový" model Razr, vyráběný v letech 2004 až 2007. Podle některých zdrojů byl se 130 miliony prodaných kusů vůbec nejúspěšnějším mobilem s rozevírací konstrukcí v historii mobilního průmyslu.
Navázat na prodejní úspěchy Razru se však Motorole již nepodařilo a její tržní podíl od té doby klesal. Zatímco v roce 2006 byla Motorola druhým největším výrobcem mobilů na světě, loni podle společnosti Gartner sestoupila až na devátou příčku a její tržní podíl činil necelá dvě procenta.
V současnosti už Motorola samotná žádné mobilní telefony nevyrábí. V létě 2011 totiž její dlouhodobě ztrátovou mobilní divizi odkoupila společnost Google. Ačkoli se spekulovalo o tom, že internetovému gigantovi jde zejména o získání portfolia patentů, výroba mobilů se značkou Motorola pokračuje dodnes. Vrátit značce její někdejší lesk by podle představ managementu mohl nedávno představený model Moto X, jehož úkolem je zejména dobýt ztracené pozice na domácím americkém trhu.