Důkazy o tom, jak konkrétně působí EM emise z mobilu na mozek, přinesl výzkum finského Ústavu pro radiaci a nukleární bezpečnost. Doktor Leszczynski zjistil, že i malé množství záření, jaké produkuje mobil, oslabuje stěnu cév v mozku. Kvůli tomu se do mozku mohou dostat nebezpečné látky, proti nimž je jinak chráněn. Již tak úplně neplatí, že výzkumy neprokázaly, že by elektromagnetické záření z mobilních telefonů škodilo lidskému mozku. Kromě pochybností již máme i nějakou jistotu. Přesto je třeba, jako vždy, potvrdit závěry dalšími výzkumy.
Nový postup
Nejen zjištěními, ale také metodikou je výzkum finských doktorů zlomový. Při testech totiž byly používány lidské buňky, nikoliv krysí, jak to mu bylo v dosud prováděných pokusech (kromě kuřecích, červích a dalších zvířecích). Šlo sice jen o kultivát na laboratorní misce, ale na vlivu záření to nic nemění. Další testy však musí prokázat, jak závažné ohrožení mozku může narušení buněk přivodit. Výsledky testů potvrdily zjištění, ke kterým již dříve došli vědci při pokusech se zvířaty (v ČR Státní zdravotní ústav - SZÚ).
Vědci při testech vystavovali tkáň záření odpovídajícímu hodnotám těsně pod evropskými limity (tedy 2 Watty na kilogram hmoty). Při dlouhodobém působení (déle než hodinu) buňky, které tvoří stěnu mozkových cév, začaly slábnout. Kdyby se nacházely skutečně v mozku, omezily by pevnost stěny natolik, že by přes ni mohly do mozku z krve proudit nebezpečné látky obsažené v krvi. Tyto cévy v mozku totiž mají zvlášť pevnou stěnu, aby byl mozek velmi dobře chráněn před přilivem škodlivin.
Závěr výzkumu uvádí, že “narušování stěn mozkových cév v důsledku EM záření působícího opakovaně po delší dobu může znamenat zdravotní riziko vlivem molekul nežádoucích látek akumulujících se v mozku”.
Vedoucí projektu doktor Leszczynski říká: “Možná jsou naše těla schopná se s tímto problémem vypořádat, to ukáží až další výzkumy. Pokud tomu tak ovšem není, znamená to jasné zdravotní riziko.” Jeho postoj však jasně ukazuje, jak klidně zatím většina lidí tato zjištění bere.
