Relativně nízké ceny mobilních zařízení zpřístupnily sestavy určené pro práci mimo kancelář valné většině obyvatelstva. Stačí stanovit, co budete od svého nového pomocníka očekávat, a zvážit, jakou úlohu má pro vás internet, elektronická pošta či vzdálený přístup k firemnímu informačnímu systému. Teprve od toho se začne odvíjet nejvhodnější konfigurace. Pokud přesto nechcete investovat větší sumy, můžete sáhnout po dotovaných datových sadách Eurotelu, v nichž oproti dvouletému úpisu dostanete potřebné přístroje za poloviční cenu. Zkrátka, stačí jen dobře vybírat.
Všechny mobilní kanceláře můžeme rozdělit na dvě kategorie lišící se nejen oblastí svého použití a velikostí, ale také svými schopnostmi. Vyžadujete-li především okamžitý přístup k e-mailu, internetu či nárazové psaní textu, bohatě vám postačí kapesní varianta tvořená komunikátorem nebo kombinací osobního organizéru s mobilem. Jste-li však náročnější, měli byste se poohlédnout po notebooku, ale ani zde není volba úplně jednoznačná. Každé zařízení je totiž konstruováno pro určitý typ činnosti, a proto ho nemůžeme soudit jen podle výkonnosti procesoru nebo přítomnosti nejmodernějších komponent. Nejnovější model renomovaného výrobce totiž nemusí vždy sloužit lépe než méně známý výrobek konkurence.
Kapesní provedení
Osobní organizéry, tvořící základ každé kapesní mobilní kanceláře, se vyrábějí ve dvou základních kategoriích. První prosazoval Psion, který do optimálních rozměrů vtěsnal dostatečně velký displej i výbornou klávesnici, na níž dokážete bez větších problémů napsat i rozsáhlejší dokument. Vývoj na světovém trhu ale ukázal, že nad ním zvítězila myšlenka Palmu zakládajícího své přístroje převážně na dotykovém ovládání. Díky fyzické absenci klávesnice dokázali jeho konstruktéři výrazně zmenšit šasi, zjednodušit mechanické provedení, a tím také v mnohých případech snížit cenu.
Zájem veřejnosti o tuto koncepci navíc umožnil vzniknout mnohé konkurenci, která využila snah Microsoftu angažovat se rovněž na trhu s PDA. Operační systém Windows vytvořený speciálně pro platformy kapesních přístrojů vyřešil starosti s konkurenčním, výborně zvládnutým PalmOS i Epocem od Psionu. Pravda, Microsoft ani v poslední verzi svého systému nedosáhl propracovanosti svých soků, ale velké renomé dokázalo víc, než si oba tradiční výrobci mohli vůbec představit.
Psion na to zareagoval velmi nečekaně, ukončil totiž vývoj osobních organizérů pro "veřejnost" a zcela se vrhnul do kategorie průmyslových zařízení. Přestože jsou jeho produkty naprosto dokonalé k psaní libovolně dlouhých textů v terénu, nedá se bohužel s touto značkou už do nových mobilních kanceláří příliš počítat. Nejde ani tak o barevný displej či multimédia, ale především o baterie, procesor a další rozšiřitelnost. Z dnešního pohledu by energii měly dodávat články lithium-iontové, nebo ještě lépe lithium-polymerové, v základní desce ideálně trůnit výkonný Intel StrongArm (případně obdobný), přičemž naprostou nutností jsou rozhraní pro přídavné karty. Pokud totiž chcete prohlížet internetové stránky, aniž byste současně omezili chod jiných aplikací (například textového editoru), přehrávat staženou MP3 hudbu, nebo dokonce video, bez zmiňovaných vlastností se opravdu neobejdete.
Možná rozšíření jsou nezbytná nejen kvůli paměti, ale také dalšímu chodu celé sestavy. Klesající cena čipů Bluetooth totiž začíná nutit výrobce, aby svá mobilní zařízení rozšířili o podporu této lokální rádiové sítě, která je podstatně pohodlnější než současné běžně nasazované infraporty. Ty jsou totiž úzce směrové a k sestavení spojení musíte najít způsob, jako mobil udržet naproti organizéru, což je kupříkladu v autě doslova eskamotérské umění. Přitom stačí jedna rozšiřující karta, nemusí jít ani o integrovaný čip.
Další neméně zajímavou variantou jsou speciální moduly, které běžné PDA rozšíří o funkce mobilu. Jejich jediným, ale zato dost podstatným omezením však prozatím zůstává absence podpory technologií vysokorychlostního přenosu dat. To by však měla změnit nabídka výrobců GSM modulů, kteří do konce roku přijdou s plně funkčními modely zvládajícími GPRS. Otázka přípojných zařízení proto bude s největší pravděpodobností na CeBitu 2002 velmi žhavá. Proč kupovat odděleně mobil a organizér, když bude stačit rozšíření funkcí například Palmu či iPAQu o telefonní část.
Řešení našlo i obtížnější psaní textu. Stačí dokoupit externí klávesnici, která sice představuje další prvek na přenášení, ale zato spolehlivě nahradí rozpoznávání písma či vyťukávání jednotlivých znaků na mnohdy miniaturní softwarové klaviatuře.
Plnohodnotná náhrada
Nestačí-li vám kapesní počítač, například kvůli tomu, že často tvoříte složité tabulky, používáte účetnický software nebo vyžadujete velký výpočetní výkon, nezbude, než se poohlédnout po vhodném notebooku. Na trhu najdete velké množství přístrojů všech velikostních i cenových kategorií, takže skutečně záleží jen na vašich požadavcích či finančních možnostech. Měli byste však vyžadovat aktivní displej TFT, alespoň 128 MB RAM a před konečným nákupem doporučujeme vyzkoušet, jak se vám notebook bude ovládat.
Vhodná technologie přenosu
Přestože mnozí okamžitě namítnou, že používání jiné technologie než trvalého připojení GPRS má smysl jen pro oživení poslední strany dějepisu, tak realita je už tradičně trochu jiná. Každá varianta rychlého datového přístupu má svá neoddiskutovatelná specifika, od nichž se odvíjí jejich další použití. Zatímco pro přístup k wapovým stránkám i pravidelné kontrole e-mailu má jednoznačně přednost paketová technologie, u rychlého surfování internetem převažuje HSCSD (high speed circuit switched data). Nejde ani tak o vyšší přenosovou rychlost, ale především o dobu odezvy. U GPRS totiž trvá i více než deset sekund, než vůbec začne být váš požadavek na přístup ke stránkám vyřizován, přičemž ve vytížené lokalitě tento nežádoucí čas roste doslova geometrickou řadou. Navíc nikde nemáte zaručeno, že když máte mobil podporující alokaci 3+1 timeslotu, tak že budete stále přenášet rychlostí kolem 40 kbps. Přes den zpravidla nedosáhnete na více než 25 kbps. Obdobně je dosti složité připojit se v odlehlých místech republiky, i když pro hovor máte signálu dostatek.
Mobily pro datovou komunikaci
Mobilních telefonů upozorňujících na svoji připravenost pro přenos dat je sice v dnešní době víc než dost, ale najít takové přístroje, které vám vyjdou maximálně vstříc zas tak jednoduché není. Vzhledem k výše popsaným zkušenostem s technologiemi GPRS a HSCSD se vyplatí sáhnout po mobilu, který zvládá nejlépe oba typy připojení. Rozhodně ale nemůžeme odsoudit všechny ostatní, v datovém ohledu méně vybavené modely. Ve většině případů jsou totiž podstatně levnější, takže pokud budete převážně využívat přístup k internetu a nové e-maily nepotřebujete kontrolovat každou minutu, vystačíte si s Nokií 6210 nebo Siemensem S40. Naopak, zajímá-li vás především pošta, kterou musíte mít často aktualizovanou, neváhejte s koupí Siemense S45(ME45), Motoroly Timeport 280, Sagema MW979 nebo počkejte na tyto mobily.
Obě přenosové technologie v současnosti zvládají především Ericssony T39m a R520m, přičemž z pohledu kapesní mobilní kanceláře je vhodnější prvně jmenovaný. Ani jeden z nich ale nedokáže maximálně využít schopností vyhrazeného spojení a přenáší data rychlostí pouze 28,8 kbps. V tomto ohledu by proto měla být zajímavější Nokia 6310, s níž se nesetkáme dříve než koncem roku.Komunikátory
Alternativou kapesního připojení k internetu přes organizér a mobil jsou tzv. komunikátory, sdružující v sobě základní vlastnosti obou zařízení. Mnozí odpůrci multifunkčních přístrojů sice tvrdí, že svým pojetím zdaleka nedosahují hodnot oddělené varianty, ale jedno jim rozhodně nemohou upřít. Potřebujete-li prohlížet internetové stránky či maily za pohybu, je to s nimi daleko jednodušší. Jen stisknete ikonku připojení a o víc se už nemusíte starat.
V současnosti přicházejí do úvahy tři komunikátory, Ericsson R380e, Motorola Accompli 008 a Nokia 9210, ale z čistě praktického hlediska tento seznam musíme zredukovat jen na poslední dva přístroje, neboť 380e nepodporuje žádnou z technologií rychlého datového přenosu. Proti sobě tak zůstanou stát dvě naprosto odlišná řešení, přičemž každé z nich osloví jinou kategorii uživatelů. Zatímco Nokia se snaží hrát na city zákazníků přes barevný displej a HSCSD, Motorola zvolila filosofii praktičnosti. Paketový přenos dat GPRS, pro dané účely dostatečně velká zobrazovací jednotka s převážně dotykovou obsluhou i rozumné vnější rozměry. Na druhou stranu, pokud s ní telefonujete bez bondovky, tak si snadno zamastíte displej.
Oba komunikátory podporují dohrání dalších aplikací, což bude zřejmě jedinou spásou pro Accompli. Zatímco 9210 si hravě poradí se stahováním e-mailů rovněž přes protokol IMAP 4 a přístup na internet pro ni není problém, Motorola žádný software s těmito schopnostmi standardně nedodává. Maily dokážete stahovat pouze přes stále velmi rozšířené POP3, z informačních zdrojů se nabízí pouze WAP.
Stinné stránky má však i 9210. Na relativně malý displej, ovládání založené pouze na klávesnici a absenci GPRS si ovšem můžete po určité době zvyknout. Zkrátka, jak sami vidíte, vybrání vhodného komunikátoru není opravdu nic jednoduchého. Zajímáte-li se o tuto problematiku podrobně, tak si přečtěte následují recenze:
Cena
Mobilní kanceláře rozhodně nejsou levnou záležitostí. Pokud zvolíte kapesní variantu, budete se pohybovat v cenách začínajících na 30 tisících korun, oželíte-li GPRS a rychlý procesor organizéru, požadovaná suma klesne přibližně o deset tisíc. Varianty s notebookem jsou pak k dostání za zhruba dvojnásobek. Nechcete-li svůj rozpočet příliš zatížit, zauvažujte o nabídce Eurotelu. Vystačíte-li si s PDA, sáhněte po Datasetu II. Naopak, potřebujete-li notebook, je tu Dataset I.
