Ano, hlavním poselstvím letošního veletrhu MWC je optimismus. Akce se povedla, vše fungovalo. My i mnozí jiní návštěvníci, s kterými jsme mluvili, jsme se shodli, že účast je více než slušná, všeobecné očekávání bylo pesimističtější. A to samé platí pro účast vystavovatelů, kteří zaplnili sedm z osmi hal, zavřená tak zůstala jen jedna.
 |
Pro organizátora, vystavovatele i účastníky to přitom stále byl velký risk. Poslední běžný ročník se konal v roce 2019, o rok později se MWC strefilo do úplného začátku pandemie koronaviru. Po tlaku vystavovatelů i úřadů tenkrát organizátoři veletrh zrušili těsně před jeho zahájením. Už se stavěly stánky. Ztráty byly obrovské a řešilo se, jestli část uhradí pojišťovny.
Loni se v běžném termínu veletrh nekonal, pandemická situace to zcela vylučovala. Náhradní termín na přelomu června a července sice vyšel, ale podle účastníků to byla jen hra na veletrh. Nebyli tam návštěvníci ani vystavovatelé.
Z dalších technologických veletrhů se v roce 2020 ve velmi omezené podobě konala berlínská IFA, loni nebyla vůbec. Americký CES byl loni jen virtuální, letos se uskutečnil, jenže jeho termín na začátku ledna se trefil do doznívající epidemie delty a začátku omikronu. Ti, kdo byli tam i teď v Barceloně, říkají, že CES byl jen slabým odvarem s poloprázdnými halami. Nutno dodat, že CES je veletrh univerzálnější a standardně také větší.
Několik veletrhů proběhlo i v Číně, ale byly jen pro domácí publikum a s domácími firmami. Cestovat se na ně nedalo, důvody popisujeme dále.
I proto je letošní ročník barcelonského MWC úspěchem. Pokud se koronavirová situace nezvrtne, tak by se mobilní a technologický svět mohl pomalu vracet do běžných – předpandemických – kolejí. Což je pro celý byznys podstatné, nejde jen o veletrhy, ale i živé prezentace novinek. Online prezentace jsou sice pohodlné, ale neskutečně nudné a některé firmy se v online prezentacích dokážou docela hodně odchýlit od reality.
Staré časy to ovšem rozhodně nejsou
Na druhou stranu, letošní MWC se objemem ani zdaleka neblížilo poslednímu předcovidovému ročníku 2019. Odhadujeme, že návštěvníků byla letos tak třetina, vystavovatelů možná polovina. Letos se to maskovalo většími stánky a stejně dost míst zůstávalo volných.
Například téměř zcela chyběly menší čínské firmy, které nemají v Evropě či jinde ve světě pobočky a vlastní lidi. Pro ně je cesta mimo Čínu stále prakticky nemožná. Ne že by se nedalo do Evropy vyrazit, problém je s návratem. Vyžadovány jsou tři PCR testy před odletem do Číny a po příletu následuje podle lokality 14 dní karantény v hotelu (určují úřady) na vlastní náklady a 7 nebo i 14 dnů domácí karantény.
S takovými podmínkami se není čemu divit, že se menším čínským firmám do zahraničí jezdit nechce. Velké firmy samozřejmě mají v Evropě zaměstnance, takže mají i personál pro veletrhy. Letos tak na MWC vystavovalo třeba Realme, Oppo nebo Xiaomi (Poco).
Místo výrobců příslušenství organizátoři téměř jednu celou halu nabídli startupům. Ovšem ne takovým, které už mají hotové produkty. Na malinkých stáncích byli často jen studenti (podpora místních univerzit), které prakticky nabízeli jen nápady na papíře. Zájem byl však velký, firmy zjevně hledají nápady i talenty.
Je pravděpodobné, že pokud se situace zase nezhorší, tak se technologické veletrhy vrátí. Podzimní IFA je potvrzená, lednový CES také. A MWC v příštím roce by mělo být také.
