Technologie se vyvíjí, za 10 let mohou být nové typy, objevy. EU se sama zabrzdi ve vývoji.

USB-C má slušnou rezervu v kapacitách i technologiích aby 10 let v klidu vydrželo. Navíc jde o konektor takže pokud budou chtít udělat nový standart tak stačí aby používal stávající USB-C konektor (Aktuálně ho může používat USB 2,3 thunderbolt 3 a 4) není problém aby se časem přidal další

USB-C je vubec nejhorsi, nechapu, proc se nezustalo u vyzkouseneho USB-B micro... hodne by se tim zjednodusilo...

To byl podle mně v praxi jeden z nejhorších konektorů co jsem zažil. I to mini usb vydrželo víc.

Stačilo by zavést u vsech povinne podporu PPS a vetsina by byla v klidu...od notebooku po telefony

Další test z produktové řady "na houby" od DxO. Že mi možná nabíjení nepojede na maximální rychlost je fakt zanedbatelný problém ve srovnání s tím, když budu v háji úplně s jiným konektorem. Nemluvě o tom, že lze předpokládat snahy výrobců dělat co nejuniverzálnější nabíječky a během toho přechodného období těch univerzálních postupně přibyde na trhu velmi významný podíl.

Nabíjím přes noc a mám originál rychlou nabíječku a neoriginál pomalou (8 hodin) a dávám to jen na tu pomalou, abych šetřil baterku.

Moje oblíbené téma, tak se trochu rozpovídám a dovolím si reagovat na článek jako takový

1/3

Trocha teorie

Jenomže u těch fast charge protokolů nejde jen o datovou komunikaci, že by se např. nezdařil handshake či Samsung se nabíjel plnou rychlostí jen od Samsung adaptéru. Záleží i na hladinách napětí, proudu, ale jestli ta napětí jde měnit mezi fixními hladinami, či plynule jak třeba u PPS protokolu (nadstavba veřejného protokolu PD - Power Delivery), QuickCharge 3.0, případně např. Xiaomi proprietárního protokolu.

Zejména ta plynulá regulace napětí je důležitá, protože mobilní telefony často používají kvůli rychlému nabíjení tzv. přímé nabíjení. Za normálních okolností jde do telefonu fixní napětí, zpravidla 5V nebo 9V, to se DC-DC měničem sníží a následně interní nabíječka zajistí, aby do baterie teklo správné napětí i proud, jenomže z té jde odpadní teplo (1-2W), které vyhřívá zejména baterii. Ovšem když se napětí a proud nastaví už v adaptéru, tak lze interní nabíječku telefon kompletně obejít, jen se zapojí monitoring baterie (napětí, teplota, atd.), případně se ještě použije jednoduchý násobič proudu (napětí/2 ; proud*2), čímž se množství odpadního tepla zásadně sníží a jde nabíjet zrychlit.

Proto u telefonů, které na toto spoléhají např. Samsung, ASUS, apod. pak dochází k tomu, že se kvůli tomuto riziku přehřátí srazí rychlost nabíjení, když adaptér neumí buď veřejný PPS protokol či proprietární protokol na této bázi. Např. na mém Samsung S21 padne nabíjecí výkon z 25W na 14,5W a nabití z 0 na 100 % se prodlouží z 1h 10min na zhruba 1h 30min, když adaptér neumí PPS.

Naopak větší přenosná elektronika jako třeba notebooky a tablety mají větší styčnou plochu, případně chlazení ventilátorem, tudíž je méně náchylná na přehřátí a vystačí si s fixním napětím z Power Delivery. Aktuálně můj notebook si bere z USB-C fixních 20V, případně iPad si vykomunikuje 15V fixních.

(pro pokračování stiskněte tlačítko vlákno)

2/3

Zbytek teorie a důvod vzniku proprietárních protokolů

Další proměnnou je cílový nabíjecí výkon. Power Delivery umí v revizi 3.0 (dnes nejvíce běžné) 20V 5A (tedy 100W) U těch velkých výkonů přes 100W je potřeba docílit vyšších proudů jak již ZŠ vzoreček el. výkonu napovídá (výkon = napětí * proud). Standardně USB-C kabely podporují proud 3A, volitelně s čipem e-mark pak až 5A, větší proudy nejsou USB-IF fórem definované v USB-C standardu jak fyzicky na USB-C konektoru, tak na kabeláži i v rámci protokolů.

Takže došlo pak k tomu, že výrobci typu Xiaomi, Huawei, apod. v honbě za nejrychlejším nabíjení udělali tu věc, že implementovali jak vlastní protokol, tak i hardware, aby ty proudy šlo bezpečně pobrat, tedy speciální adaptéry i kabely, které ovšem fungují ideálně jen u téhož výrobce. V opačném případě pak se telefony skutečně začnou nabíjet zlomkem rychlosti, co dovedou, ačkoliv by třeba z adaptéru s PPSkou byly schopné vytáhnout třeba 45W - 65W , což je celkem slušná rychlost. Ovšem i ty speciální adaptéry mají problémy s podporou obecného Power Delivery protokolu a např. adaptér 120W Xiaomi umí přes Power Delivery protokol vydat jen 65W (20V 3,25A)

Zásadní roli hraje pak také jak správně vypíchl Pavel Obdržálek 66482 vnitřní odpor kabelu. Kvalita se dost různí a už se mi stalo, že jsem naměřil jak premianty s odporem mezi 80 - 90 mΩ tak i laciné klumpry s odporem přes 400 mΩ.

Nabíječky a jejich sjednocení je dobrý počin. Zapomnělo se na to co nabíjet. Monočlánky: podporuje se používání dobíjecích (klidně 1000x)? Kolik zařízení funguje jen na nedobíjecí? Kolikrát měníte monočlánek v počítačové myši? Není tohle náhodou daleko více odpadu?

p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 115%; background: transparent }

Mysleli jsme to dobre, ale dopadlo to jako vzdycky...

A čekal při jejich technických znalostech někdo něco jiného? Kolik EUposlanců tuší něco takového jakože nabíječka s telefonem komunikuje?