Transpoziční novela zákona o elektronických komunikacích, která nad rámec implementace Evropského kodexu pro elektronické komunikace do právního řádu ČR upravuje také další oblasti včetně telemarketingu, nabyla účinnosti počátkem roku. Avšak na změny v pravidlech telemarketingu se vztahovalo přechodné období, aby se telemarketingové společnost měly čas se jim přizpůsobit.
Toto období 30. června skončilo. Od pátku 1. července tyto společnosti již nesmí za účelem marketingu (nabídka zboží nebo služeb nebo jiná propagace podnikatelské činnosti kontaktujícího či kontaktování za účelem nabídky schůzky s možností nabídky zboží nebo služeb) kontaktovat nikoho, kdo ve veřejném telefonním seznamu nevyjádřil výslovný souhlas s takovými hovory (princip opt-in – nevyjádřím-li svůj výslovný souhlas, platí automaticky můj nesouhlas). Pokud jste však s telemarketingem u dané společnosti souhlasili někdy v minulosti, může vás s nabídkami kontaktovat i nadále. U ostatních se bude zákaz telemarketingu vztahovat i na nabídky elektronickou poštou nebo na žádosti o schůzku s možností nabídky zboží nebo služeb.
Vyplývá to z dřívějšího společného stanoviska ministerstva průmyslu a obchodu, Českého telekomunikačního úřadu a Úřadu na ochranu osobních údajů, podle kterého je zákaznická databáze zpravidla založena na předchozím zákaznickém kontaktu.
„Zákazníka lze tedy oslovit, pokud má podnikatel jakýkoli jiný individuální souhlas s kontaktováním, a to i přes to, že tento ve veřejné seznamu uvedl, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu,“ uvádí se ve stanovisku. Obchodníci, dodavatelé či lékaři tak podle úřadů budou moci i nadále oslovovat své klienty či pacienty.
Výmluva na náhodně vygenerované číslo končí
Častou odpovědí na otázku, kde „navolávači“ vzali vaše telefonní číslo, bylo, že jde o náhodně vygenerované číslo. I tato praxe končí, jelikož podle výkladového stanoviska Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) je i náhodné vygenerování telefonních čísel považováno za účastnický seznam a je tak nutný nejprve souhlas majitele čísla. Účastnickým seznamem podle ČTÚ není seznam vytvořený vlastní obchodní (podnikatelskou) činností (seznam, resp. databáze klientů, pacientů, zákazníků apod.).
Stížností je málo, brojí telemarkeťáci proti omezení nevyžádaných hovorů |
Nevyžádané telemarketingové hovory byly mnohými vnímány jako obtěžující. Stávalo se, že telemarkeťáci své „oběti“ navolávali i v brzkých ranních či pozdních večerních hodinách. Sami jsme se v minulosti setkali i s praxí, kdy takové hovory nebyly výjimkou ani v době pracovního volna, tedy třeba o víkendu.
Prakticky však šlo o legální postup, předchozí praxe totiž spočívala v tom, že lze kontaktovat kohokoli, kdo nezveřejnil své číslo ve veřejném telefonním seznamu a neuvedl, že si nepřeje být kontaktovat za účelem telemarketingu.
Nová praxe má větší logiku. Vychází z přesvědčení, že je více takových, koho telemarketingové hovory otravují, než těch, kteří si s telemarkeťákem na druhé straně rádi „popovídají“.
Souhlas nemají, přesto volají. Co můžu dělat?
Pokud by se kdokoli, kdo ve veřejném seznamu nevyjádřil svůj souhlas s telemarketingem, stal po 1. červenci příjemcem takového hovoru, může se obrátit na ČTÚ, který danou věc prošetří. Bude však nezbytná součinnost stěžovatele.
„Pro další postup Úřadu můžeme doporučit, aby stěžovatel, pokud možno ve svém podnětu uvedl své telefonní číslo, označil svého poskytovatele telefonních služeb a pokud možno sdělil co nejpřesnější údaj o tom, kdy se nevyžádaný marketingový hovor uskutečnil,“ informovala redakci Mobil.iDNES.cz vedoucí sekretariátu předsedkyně Rady ČTÚ Barbora Havelková s tím, že případnému usvědčení může rovněž pomoci i případný záznam hovoru.
„Z dosavadních zkušeností víme, že někteří spotřebitelé si takové hovory i nahrávají,“ podotkla.
Porušení zákazu nabízet marketingovou reklamu účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu neuvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu, je přestupkem s hrozbou vysoké pokuty. Může být buď až do výše 50 milionů korun, nebo do výše 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, a to v závislosti na tom, která z hodnot je vyšší.
„Je nicméně nutné zdůraznit, že nová právní úprava se netýká těch marketingových volání, k nimž dal účastník volajícímu individuální souhlas,“ upozornila Havelková s tím, že klasickými příklady jsou souhlasy udělené v rámci zákaznického vztahu s dodavateli energií, telekomunikačních služeb, bankami, pojišťovnami či třeba různými e-shopy.
„Takový souhlas lze samozřejmě kdykoli odvolat a je pouze na účastníkovi, aby si případně ověřil rozsah oprávnění, které volajícímu udělil,“ dodala.
