Mobilní telefon v drtivé většině případů vůbec nic nevysílá a jeho přítomnost kdekoliv se nijak neprojevuje. Většinu doby je to jen pasivní radiopřijímač, který poslouchá základnovou stanici, jestli se po něm náhodou neshání.
V takovém stavu by tedy v letadle ani nikde jinde vadit neměl. Jenže čas od času, i když netelefonujete, neposíláte SMS ani nepřenášíte data, se samozřejmě může stát, že síť po něm něco chtít bude a telefon se bude muset ohlásit.
To „něco“ může být buď pouze hlášení o tom, že je stále na příjmu (tzv. Location Area Update) a nebo navázání spojení za účelem příjmu hovoru, SMS, MMS či jiných dat přes GPRS (např. hlášení přes Push to talk).
Proč má být v letadle vypnutý
V okamžiku, kdy nastane případ, kdy mobilní telefon začne aktivně vysílat, vznikne uvnitř kovové konstrukce letadla (nikoliv nepodobné Faradayově kleci) nestacionární elektromagnetické pole. To způsobí, že na každém nestíněném elektrickém vodiči se, byť v nepatrné míře, začne indukovat elektrické napětí.
Ne každý vodič klíčových palubních systémů je však dokonale odstíněný a ne každá ochrana proti elektromagnetickému rušení v letadle musí být na 100 % funkční. Existuje tedy jistá pravděpodobnost, že i nepatrně veliké naindukované napětí by mohlo ovlivnit některý z palubních systémů letadla. A právě kvůli existenci této pravděpodobnosti je zakázáno mobilní telefony v letadle používat.
Emirates to vidí jinak
Největší letecká společnost na světě však přišla s tím, že od ledna příštího roku umožní pasažérům ve svých letadlech Boeing 777 využívat jejich standardní GSM telefony. To ale vypadá, že je v přímém rozporu se vším, co jsme si teď řekli. Skutečnost je ale poněkud jiná.
Pasažéři totiž budou moci telefonovat pouze v době, kdy bude letadlo na cestovní letové hladině – jinými slovy tedy v době, kdy bude pilotovat autopilot. Při vzletu a někdy i u přistání totiž stále ještě řídí letadlo lidská posádka.
Ta pak v průběhu letu také ovládá vysílačku a pravidelně se hlásí řízení letového provozu, a to zejména kvůli zprávám o počasí, kvůli pokynům ohledně změny kurzu či letové hladiny a případně i kvůli tomu, aby na zemi všichni věděli, že v letadle je vše v pořádku.
Autopilot, stejně jako velká část klíčových elektrických obvodů v letadle, je umístěn přímo v kokpitu. Ten je však možné poměrně dobře odstínit od kabiny pro cestující (navíc i ve standardu je poměrně dobře chráněn proti rušení z prostoru pro cestující).
Navíc je možné i některé další vodiče, např. od kontrolek dveří či podvozku dodatečně ještě lépe ochránit proti rušení. V takto upravených letadlech je pak přirozeně pravděpodobnost vzniku nějaké poruchy či nestandardního hlášení způsobeného mobilním telefonem řádově nižší.
Jak se dá telefonovat z letadla
Připusťme teď na chvíli možnost, že byste si telefon v letadle přeci jen nevypnuli. Bylo by pak možné telefonovat? Odpověď zní, že ne. I kdyby čirou náhodou byl v daném místě signál (u startujícího a přistávajícího letadla či letadla letícího nízko a poblíž hor je to i pravděpodobné), tak byste si nezavolali, protože GSM síť není připravena na tak rychle se pohybující objekty.
Dopravní letadlo (proudové) totiž letí cestovní rychlostí vůči zemi v rozmezí 780 až 880 km/h a při zahájení a v průběhu přistávacího manévru zpomaluje postupně na 600 až 400 km/h vůči zemi. GSM bylo konstruováno s tím, že jej budou používat maximálně řidiči aut.
Proč se cestující letů z 11.9.2001 dovolali?
Je známo mnoho případů, kdy se cestující z paluby letadel skutečně dovolali. Nejznámější z nich je zřejmě teroristický útok na WTC z 11. září 2001. Jak je to ale možné? Řešení je v odlišné technologii mobilní sítě. Zatímco GSM, které se používá veskrze v celé Evropě, má popisovaná rychlostní omezení, americká síť CDMA tímto "neduhem" netrpí. Jelikož byly navíc letouny velmi nízko, dosáhl k nim i signál. Cestující se pak mohli bez potíží dovolat a krátce před katastrofou zanechat svůj poslední vzkaz.
Okolo rychlosti 250 km/h tak již není síť schopná s telefonem navázat spojení, a to i přesto, že telefon může samozřejmě přijímat vysílání sítě a vidí tedy, že v daném místě je signál. Pokud byste se navíc nacházeli v roamingu, nemohl by se telefon z letícího letadla do této sítě přihlásit (právě proto, že je letadlo příliš rychlé).
Jak bude volání z letadla s Emirates fungovat
I když GSM sítě nemohou technologicky zákazníky v letadlech obsloužit a nemají v obvyklých letových hladinách okolo 8 až 12 km pokrytí, tak přesto zde samozřejmě existují mobilní telefonní sítě, které zde mají pokrytí naopak ideální. Těmito sítěmi jsou samozřejmě sítě satelitní.
Přes ty se také dá běžně telefonovat z telefonu v letadle. Emirates však šly dál a nabídly svým klientům prostřednictvím technologie AeroMobile od společností ARINC a Telenor možnost telefonovat přes satelit přímo z jejich vlastních GSM telefonů.
V letadle je umístěna malá základnová stanice (BTS) šířící signál GSM1900 či GSM1800 (GSM900 by bylo méně vhodné kvůli větší hloubce vniku elektromagnetických vln). Tato BTS se samozřejmě po dobu vzletu a přistání vypíná.
BTS v letadle pak propojuje GSM hovory z paluby letadla do satelitní sítě Inmarsat (mimochodem na Arabském poloostrově extrémně populární), která standardně nabízí spojení do většiny mobilních sítí.
Díky tomuto řešení je pak možné přijímat i odesílat hovory a SMS a je možné také přenášet data přes GPRS či do budoucna dokonce EDGE. AeroMobile navíc vedle GSM umí podporovat i druhý nejrozšířenější standard pro mobilní telefonii – tzv. CDMA (IS-95 a novější varianty).
Telefon mějte vypnutý
Pokud se ale vrátíme zpět na začátek, tak je dobré si říci, že telefon na palubě běžného dopravního letadla je skutečně dobré mít vypnutý. Zejména proto, že existuje možnost, že by způsobil nějakou nestandardní situaci. Kvůli té by letadlo muselo následně nouzově přistát (plně postačí problikávající kontrolka od podvozku).
Do budoucna lze ale předpokládat, že telefonování v letadle bude stále běžnější. Už jenom proto, že je to další potenciálně zajímavý zdroj příjmu pro letecké společnosti, které se relativně často potýkají s finančními problémy.
