Ročně vychrlí fabriky světových výrobců miliardy nových mobilních telefonů.[1] Stejný počet pak míří do rukou uživatelů, většinou jako náhrada za modely staré. Při maximálně dvouleté životnosti telefonů lze předpokládat, že své majitele opustí přibližně 125 milionů starých mobilů ročně. V našich domácnostech jich ale na vyhození celosvětově čeká více než 500 milionů kusů.[2]
To představuje až třicet tisíc tun plastů, sedm a půl tisíce tun mědi a 500 tun zinku, niklu a stříbra. K tomu navíc ještě stovky tun cínoolověných pájek a dalších kovů včetně chromu, kobaltu a zejména v bateriích obsažené nebezpečné rtuti. Pouze jeden mobilní telefon, se kterým bude špatně naloženo, přitom dokáže znehodnotit až 132 tisíc litrů čím dál tím vzácnější vody.
Situace s nakládáním se starými mobilními telefony je tedy velmi kritická, což se týká i České republiky. Ročně se zvyšují jak prodejní čísla, tak počty přístrojů, které protizákonně míří do odpadkových košů. Zákon o odpadech[3] totiž mimo jiné každému z nás ukládá, jak máme se starými rádii, počítači a jinými elektronickými spotřebiči včetně mobilních telefonů nakládat.
Málokdo přitom tuší, že tento zákon vhozením starého elektrospotřebiče k běžnému komunálnímu odpadu poruší. Na jeho znění ostatně mohou zájemci nahlédnout přímo na stránkách ministerstva životního prostředí. Bohužel to ale není jen chyba nás, uživatelů mobilních telefonů; obecná informovanost o možnosti nakládání s elektroodpadem je totiž mizivá.
Motivace na Čechy působí
V poslední době tak sílí tlaky na podporu zpětného odběru mobilních telefonů. Jedním z takových případů je akce Recyklístek českého operátora T-Mobile. V ní mohou lidé po odevzdání starého mobilního telefonu získat slevu 200 korun na nákup nového zboží v síti operátora. O tom, že tyto akce mají smysl, dostatečně vypovídají následující čísla; zatímco předloni vybral operátor pouze 683 kusů starých mobilů, v akci Recyklístek se jich shromáždilo za pouhých 5 týdnů 20 tisíc.
| Co všechno najdete v mobilu? |
|
|
|
Mobilní telefon obsahuje mnoho znovuvyužitelných látek. Nejvíce zastoupeny jsou plasty, měď a keramika. Výroba druhotných surovin je navíc dle slov Davida Beneše, výkonného ředitele REMA Systému, energeticky mnohem méně náročná. Například u mědi jde až o 85 procent ušetřené energie oproti výrobě z primární suroviny, což je neuvěřitelně vysoké číslo. Druhotné suroviny se tak stávají velmi zajímavou alternativou k výrobě nových zařízení. Zároveň se výrobci snaží, aby bylo možné většinu materiálů v jejich produktech opětovně použít a nevznikal tak zbytečný odpad. |
Operátor však v celém procesu recyklace hraje pouze malou roli. Zaujímá v něm pozici sběrného místa a stává se tím součástí tzv. kolektivního systému, který ekologickou likvidaci zastřešuje. T-Mobile v tomto smyslu spolupracuje s neziskovou akciovou společností REMA Systém, která na českém trhu působí už od roku 2005, kdy dle slov Davida Beneše, výkonného ředitele společnosti, "vznikla nová zákonná povinnost pro výrobce a dovozce elektrozařízení všech skupin včetně mobilních telefonů, která udává postarat se o vysloužilé elektrozařízení, zajistit jejich zpětný odběr, a především financování jejich ekologického nakládání."
Reinkarnace mobilu v praxi
Abychom ale celý proces dostatečně pochopili, vraťme se na úplný začátek: životní cyklus běžného mobilu začíná v továrně jeho výrobce. Poté se expeduje na vybrané trhy a do distribučních kanálů. Odtud se dostává k uživateli, který při jeho koupi zaplatí tzv. recyklační poplatek. Právě ten je pro systémy jako je REMA klíčový, jelikož se z něj celý systém následně financuje.
Pro REMA Systém je tento poplatek navíc jediným zdrojem příjmů. Podle Beneše totiž společnost v současné době nevyužívá žádných dotací. "Uvažujeme o určitých možných dotacích, třeba na materiálové využití, v současné době ale žádné nevyužíváme." Ekologickou likvidaci tedy v případě REMA Systému platíme plně z našich kapes při nákupu nového elektrozařízení.
Výše recyklačního poplatku, která se dnes u mobilních telefonů pohybuje okolo jedné koruny, vychází z reálných nákladů na ekologickou likvidaci jednoho zařízení. Ty se dnes pohybují mezí 13 až 15 korunami. "To jsou reálné náklady, které se využívají na demontáž, zpracování a následné ekologické nakládání s mobilním telefonem," vysvětluje Beneš.
Tyto náklady se s počtem vybraných mobilních telefonů mohou rapidně snížit. Pokud se tedy v budoucnu podaří zpětně vybrat více přístrojů, REMA může se zpracovateli dojednat výhodnější podmínky a tím zamezit nutnosti zvyšování recyklačního poplatku. To je ostatně hlavní snahou společnosti, snaží se poplatek minimalizovat.
| Jak se určuje výše recyklačního poplatku? |
| Výše recyklačního poplatku závisí na reálných nákladech na likvidaci jednoho telefonu, na počtu zpětně odebraných přístrojů a na vzájemné dohodě REMA Systému se smluvními zpracovatelskými závody. Zjednodušeně lze říci, že náklady na zpracování jednoho přístroje budou o to nižší, o kolik více starých telefonů se do systému vrátí. Vyplývá to z vyššího objemu znovuvyužitelných materiálů a tím i lepších podmínek pro snížení smluvní ceny na zpracování jednoho telefonu. Recyklační poplatek pak pokrývá rozdíl mezi skutečnými náklady na recyklaci a ziskem z materiálového využití. Snahou REMA Systému je recyklační poplatek co nejvíce minimalizovat a tím co nejméně zatěžovat kapsu uživatele mobilního telefonu. |
Dnešní náklady tak napovídají, že vybraných mobilních telefonů není mnoho. "V současné době by se skoro dalo říci, že jsou to promile než procenta. Je jich opravdu velmi málo," potvrzuje Beneš. Do budoucna ale prorokuje změnu. Svá slova opírá o odborné odhady vycházející zejména z vysoké penetrace mobilních telefonů v Česku. "Očekáváme, že nárůst bude velký, a musíme se na to připravit," dodává.
Vzrůstající trend ostatně potvrzují i operátoři. "Za poslední rok zaznamenáváme velký nárůst - a to až o 500 procent - ve vracení použitých mobilních telefonů," uvádí Martin Žabka, tiskový mluvčí společnosti Telefónica O2.
Telefony se nevracejí z mnoha důvodů
Současný stav však nesouvisí jen s laxností Čechů k ekologii. Kvůli velmi malé informovanosti totiž málokdo tuší, že možnost ekologické likvidace mobilního telefonu vůbec existuje, případně neví, kde může svůj starý aparát bezplatně odevzdat.
 Podívejte se: www.idnes.tvReportáž z recyklace mobilních telefonů |
Tím se dostáváme k dalšímu článku systému, kterým jsou tzv. místa zpětného odběru.
Těch nalezneme na našem území tisíce, jelikož REMA zdaleka není jediný kolektivní systém působící v Česku. Síť sběrných míst uvádí společnosti na svých webech. Patří mezi ně i obchodní sítě českých operátorů, kteří bezezbytku spolupracují přímo s REMA Systémem. Starý mobilní telefon můžete (samozřejmě zdarma) odevzdat v kterékoli jejich prodejně.
"Vybíráme mobilní telefony, a to nejenom od našich zákazníků, ale ve své podstatě od všech lidí, kteří přijdou na prodejnu a budou chtít odložit svůj starý telefon," říká Přemysl Filip, Senior Manager pro firemní odpovědnost společnosti Vodafone, která na recyklaci starých telefonů spolupracuje s britskou firmou Corporate Mobile Recycling. Ta použité mobily českých zákazníků od Vodafonu vykupuje a dále recykluje.
Kromě oficiální partnerské sítě lze ale využít i možnosti navrácení telefonu přímo v místě nákupu nového přístroje. Tím může být jak běžný obchod s elektronikou, tak jeho internetová alternativa. Prodejce je v takovém případě povinen zpětně odebrat starý aparát a postarat se o jeho ekologickou likvidaci, jelikož mu to udává již zmíněný zákon o odpadech.[3] Tuto službu ale nelze požadovat v případě, že si zákazník žádný nový mobil nezakoupí.
Na nízkém procentu vybraných telefonů se velkou měrou podepisuje i zajímavá vlastnost Čechů. "Český trh je stejně jako bývalé výhodní trhy velmi specifický, takže lidé si velmi často schovávají své mobilní telefony doma," říká Filip. Podobného názoru je i Martin Žabka: "Stále častější je, že použité mobilní telefony jsou dále používány v rodině například pro děti atp., než aby byly vráceny k následné ekologické recyklaci."
"Jsme bohužel národ kutilů, který dokáže ze starých mobilů vytvářet například ovládání ke garážovým vratům, a není výjimkou, že lidé mají doma třeba pět šest starých mobilů. Přitom si neuvědomují, že baterie mobilu obsahují škodlivé látky nebo i vzácné kovy, které při recyklaci mohou zase prospět hospodářství," vypichuje charakteristickou vlastnost Čechů Martina Kemrová.
| Zeptali jsme se: Jak zákazníky o možnosti recyklace informujete? |
|
Přemysl Filip, Vodafone: "Na našich prodejnách visí plakáty." Martin Žabka, Telefónica O2: "Veškeré informace o recyklaci mobilních telefonů jsou na našich webových stránkách, na bezplatné informační lince a na všech prodejnách. Letáky nejsou, je to neekologické." Martina Kemrová, T-Mobile: "Zákazník dostane tuto informaci už při koupi nového mobilního telefonu, ale pravda je, že jsme prozatím neměli žádnou velkou reklamní kampaň, která by na tuto možnost upozorňovala." |
Recyklace pomáhá potřebným
Vybrané mobily poté putují k demontáži. Tu zajišťuje REMA Systém ve spolupráci se specializovanými ekologickými středisky na mnoha místech republiky. "Zde se telefony nejdříve testují, aby se zjistilo, jestli jsou vhodné pro opětovné použití," vysvětluje Beneš s tím, že právě opětovné použití společnost upřednostňuje. "Ty, co fungují, většinou předáváme do sociální sféry. V tomto smyslu spolupracujeme například s kontem Bariéry," odtajňuje málo známou spolupráci.
"Těmto institucím dáváme do opětovného používání zařízení, ať už to jsou mobilní telefony, počítače či tiskárny. Pokud už je používat nechtějí, jsou povinni nám je vrátit zpět do systému," vysvětluje Beneš.
Kromě materiální pomoci napomáhá recyklace mobilních telefonů i k vytváření nových pracovních míst pro lidi se změněnou pracovní schopností. Mobilní operátoři navíc díky starým telefonům přispívají i na různé nadace a jiné dobročinné aktivity. "Za každý mobilní telefon předáváme naší nadaci Vodafone malou částku zhruba ve výšce tří až pěti eur za telefon podle jeho stavu," říká Filip.
| REMA Systém není jediný |
| Společnost REMA Systém, a. s., není na českém trhu jediná svého druhu. Stejnou problematikou, tedy likvidací elektrozařízení, se zabývá i firma Elektrowin. Každá z těchto společností se přímo specializuje na jiná zařízení. Zatímco v hledáčku REMA Systému jsou kromě počítačů, monitorů a mobilních telefonů také zdravotnická zařízení, Elektrowin zpětně odebírá velká i malá domácí zařízení, jako jsou ledničky, pračky či obyčejné topinkovače, fritovací hrnce atp. |
Telefónica O2 navíc včera oznámila, že z každého odevzdaného telefonu daruje 25 korun na provoz linky bezpečí. "Za každý prodaný mobilní telefon platíme určitý poplatek do společného fondu na vybudování recyklačního systému, který je tuším šest haléřů," vysvětluje přístup společnosti T-Mobile Martina Kemrová.
Nový začátek na konci života
Poslední fází životního cyklu telefonu je jeho konečné zpracování ve specializovaných závodech. REMA Systém například spolupracuje se společností Stena Safina. Zde končí všechny telefony, které již nejsou vhodné pro opětovné použití. Ty se rozdrtí a jednotlivé frakce se ve speciálním zařízení nahrubo roztřídí. Tato drť poté putuje již k partnerům celé recyklační sítě, kteří jednotlivé materiály využijí k výrobě polotovarů.
"Takto se vyrobí suroviny, které jdou zase zpátky do oběhu a opět se z nich může vyrobit například mobilní telefon," uzavírá Beneš. Váš nový přístroj tak může obsahovat materiály, které používal ten, který jste před pár lety vrátili k recyklaci. Recyklace mobilního telefonu tím byla dokončena a vás může hřát dobrý pocit, že jste zamezili zbytečnému znečišťování životního prostředí, napomohli nadacím a lidem se změněnou pracovní schopností či si jen vydělali nějakou tu korunu navíc.
| Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím |
|
Češi mění telefon zhruba po třech letech. Průměr západní Evropy je jeden a půl roku. Svého mobilu se například v Británii ročně zbaví v průměrů každý čtvrtý Brit. To znamená nepředstavitelných 15 milionů mobilů. V celosvětovém měřítku se může jednat o horu vážící 60 tisíc tun. "V zahraničí jsou zkušenosti trošičku jiné, tam se mobilů vybírají řádově desítky tisíc kusů. My jsme srovnatelní například s Maďarskem nebo s Rumunskem, jsme na tom ale samozřejmě daleko lépe než třeba Egypt," říká Přemysl Filip z Vodafonu. "V mnoha našich sesterských společnostech, například ve Velké Británii nebo v Rakousku, dostanou zákazníci už při koupi nového telefonu speciální odpovědní obálku, díky níž mohou starý mobil i veškeré příslušenství zaslat zpět k recyklaci. V některých zemích dokonce existuje motivace, kdy zákazníci obdrží dle typu vráceného mobilu určitou částku nazpět," srovnává situaci u nás a v zahraničí Martina Kemrová z T-Mobile. |
Prameny:
[1] Strategy analytics PR, Global mobile phones shipments, internet (více zde, ext.)
[2] Inform reports: The Challenge of Cell Phones and Battery Recycling, internet (více zde, ext., PDF)
[3] 185/2001 Sb., Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů (více zde, ext.)
