Nejsledovanějším testem byla přenosová rychlost. Nový standard má samozřejmě přinést opět zrychlení a Deutsche Telekom (v Česku operuje jeho dceřiná společnost T-Mobile) prezentoval v Berlíně úctyhodný výsledek okolo 2 gigabitů za sekundu (250 MB/s). K dosažení takových rychlostí je potřeba využití technologie „Massive MIMO“ (multiple input/multiple output). To znamená více antén jak ve vysílacím zařízení, tak i na tom přijímajícím. Mobilní telefony s podporou 5G tak budou muset zdvojnásobit počet antén ze dvou na čtyři.
Zatím měření provádělo neforemné speciální zařízení s právě čtyřmi velkými anténami. Na prezentaci byla též předvedena plánovaná miniaturizace rozměry bližší smartphonům – ale i z ní trčely velké antény do okolí. Výrobci zařízení tak budou mít co dělat.
U 5G je ale často zdůrazňováno, že nemá jít jen o vyšší rychlosti. Mezi hlavní přednosti patří také nízká latence (odezva), která se při současných testech dostala na pouhé tři milisekundy. Tato vlastnost má být velmi užitečná pro některá využití, například virtuální realitu nebo autonomní vozidla.
5G v Berlíně
|
Sítě páté generace totiž zdaleka nejsou určené jen pro rychlejší internet do mobilních telefonů. Neustále roste počet přístrojů připojených k internetu a 5G je zamýšleno jako jednotný standard pro všechny. Má propojovat mobilní i pevné linky, autonomní auta, zařízení pro VR nebo internet věcí. Jelikož tato různá zařízení mohou mít odlišné požadavky, má nový standard nabízet flexibilitu. Za pomocí „network slicing“ má jít rozparcelovat síť na více virtuálních sítí, každou s odlišnými specifiky podle toho, pro jaké využití bude používána. Například pro mobilní telefony bude určena ta „podsíť“, která nabízí co nejvyšší rychlost, ale s vyšší latencí, zatímco autonomní vozidla nespotřebují tolik dat, ale budou vyžadovat co nejnižší latenci pro rychlé vyhodnocení dopravní situace. Představou je tak 5G jako „sít sítí“, jedna fyzická infrastruktura rozdělená do více samostatných sítí.
Vyšší kapacita a přenosové rychlosti sítě spolu s nižší latencí pak mají umožnit přesun více výpočetních úkonů do cloudu. Používaným příkladem je například právě oblast virtuální a augmentované reality, která je prozatím spjatá s velkými a těžkými brýlemi. Představa je taková, že do budoucna bude možné zabudovat tuto funkcionalitu i do běžných dioptrických brýlí, která nás tak budou moci například navigovat v reálném čase v cizím městě. Všechny výpočetně a energeticky náročné aktivity budou probíhat v cloudu a do brýlí se budou s velmi nízkou latencí přenášet jen hotové údaje. Nízká latence má také pomoci s nevolností, kterou zpoždění ve VR často způsobuje.
S dalším budováním sítě čeká T-Mobile na to, až bude ustanoven definitivní standard 5G sítí, což by mělo být do konce roku 2017. Technologie pak má být v nějaké podobě zapojena už na olympiádě v Soulu v příštím roce. Na spuštění běžného provozu si pak ještě počkáme – je plánováno na rok 2020.