1 / 59
Unikátní muzeum nabízí pohled do dávné i nedávné historie telekomunikací. Výjimečné je tím, že mnohé exponáty jsou funkční, takže si je lze vyzkoušet. Třeba jako některé telefony ze éry socialismu.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Přelomový pro svět byl rok 1871. Italský vědec Antonio Meucci tehdy díky zkušenostem ze svých předchozích experimentů s přenosem zvuku zdokonalil již existující Reisův telefon tak, aby měl menší zkreslení a dokázal přenést hlas na delší vzdálenost. V prosinci 1871 si registroval patent, který ovšem po čase vypršel, a proto byl za vynálezce telefonu dlouho považován skotský rodák Alexander Graham Bell. I na tuto skutečnost upozorňuje Vlado Fabíni ze společnosti Cetin při exkurzi po unikátním muzeu, jehož je zakladatelem.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Muzeum telekomunikací, které se nachází v sídle společnosti Cetin v pražské Libni, mapuje vývoj telefonie jak z globálního hlediska, tak z toho lokálního, tedy českého.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
V muzeu jsou k vidění desítky historických artefaktů, které v minulosti běžně sloužily ke komunikaci. Vitríny s dobovými aparáty jsou opatřené popisky, na stěnách tohoto výstavního prostoru jsou pak rozmístěny všechny důležité historické informace.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Některé telefony jsou návštěvníkům muzea Cetinu plně k dispozici, mohou si z nich tedy zavolat. A to jak v rámci muzea, tedy na jiný zde umístěný aparát, tak třeba na vlastní mobilní telefon.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Mohou si tak připomenout, jak se volalo v době „předmobilové“. Tedy i to, že při nesoustředění se na vytáčené číslo bylo nutné zavěsit a začít s vytáčením znovu. Dnes je to podstatně jednodušší: vše je na displeji a číslo lze před jeho vytočením dodatečně upravit. Ale zpět k historii telefonie…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„Zdokumentovaný první telefon je telefon Johanna Philippa Reise z roku 1860 (pozn. první pracovní prototyp – neumožňoval plynulou konverzaci jako moderní telefon). První telefon, jehož nákresy se zachovaly, byl Reisův telefon,“ vypráví Vlado Fabíni, kterého lze označit za kurátora tohoto muzea. Právě Fabíni totiž jeho vznik inicioval.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„Jen si představte, že tehdy nebyla vůbec elektřina, jen sem tam nějaké dynamo u dolů, a on (Reis – pozn. redakce) už přemýšlel, jak přenášet hlas. Byl to neuvěřitelný vizionář,“ dodal zakladatel a správce muzea s tím, že Reisův telefon vyvolal velký ohlas.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
A to i navzdory tomu, že umožňoval komunikaci jen na krátkou vzdálenost, a to navíc s výrazným zkreslením. Zájem vzbudil už jen z důvodu, že vůbec nějaký zvuk přenáší. O Reisově přístroji informovalo asi padesát novinových článků.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„Dozvěděl se o tom Antonio Meucci, který byl technicky zdatný a Reisův telefon vylepšil. K tomu využil mikrofon od Emila Berlinera, což mu velmi pomohlo. Kvalitní mikrofon totiž znamená kvalitní převod akustického tlaku vzduchu na elektrický signál, čímž se zmenší zkreslení,“ dodal Fabíni.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Jenže se na scéně objevuje Alexander Graham Bell, který si přístroj sloužící k přenosu hlasu nechal v roce 1876 patentovat. „Nějakým způsobem k němu přešly výkresy od Meucciho,“ doplnil Fabíni s tím, že Meucci a Berliner sice Bella dali k soudu, ale neuspěli. A tak byl za vynálezce telefonu považován Bell.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„Nicméně v červnu roku 2002 americký kongres svou rezolucí uznal prvenství Antoniu Meuccimu,“ dodal správce. Důvod, proč si Meucci nenechal svůj vylepšený přístroj v roce 1871 patentovat, byly finance: neměl totiž dostatek peněz, a tak si svůj telefon nechal jen zaregistrovat.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Na českém území byla první telefonní linka zprovozněna za Rakouska-Uherska 10. dubna 1881. Tím prvním, kdo si nechal telefonní linku zřídit, byl Richard Hartmann.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„Majitel dolů v Ledvicích u Duchcova si nechal propojit správní budovu dolu s nádražím v Duchcově několikakilometrovým vedením, aby mohl flexibilněji organizovat odvoz vytěženého uhlí,“ vysvětlil a dodal, že hned následující měsíc si nechal linku zřídit cukrovarník Friedrich Frey – propojil svůj byt s cukrovarem vzdáleným zhruba jeden kilometr.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„V roce 1881 vznikla firma Pražské podnikatelství pro telefony, která ve spolupráci s anglickou firmou vybudovala přepojovací pracoviště v Praze na Malém náměstí. Bylo to v domě U Richtrů,“ zmínil Fabíni.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Přepojovací pracoviště bylo zřízeno v patře domu. „Dnes bychom řekli operátorské pracoviště, dříve se říkalo ústředí. Také termíny byly jiné – dnes říkáme zákazník nebo účastník, tehdy to byl abonent,“ doplnil.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Komerční provoz hlasových služeb byl v Praze spuštěn 11. srpna 1882. Čítal jedenáct účastníků. „Tradice naší firmy tedy sahá až k tomuto datu,“ podotkl Fabíni.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Dotkl se i spojení tehdejšího Česka se světem. Klíčové podle Fabíniho bylo telegrafní spojení mezi Vídní a Brnem, jehož výstavba byla dokončena 19. prosince 1846. Linka se však začala oficiálně používat až po vyškolení obsluhy, a to od března 1847. Později byla prodloužena přes Olomouc až do Prahy.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„První telefonní spojení na území bývalého Československa však bylo zřízeno v Bratislavě. Vídeňská šlechta totiž chtěla mít spojení s tou prešpurskou (bratislavskou), a tak tam už v roce 1877 fungovalo telefonní spojení – tedy o tři a půl roku dříve než v Praze. Bylo to dáno blízkostí Prešpurku k Vídni, kde se telefon ujal dříve. Do Prahy tato technologie dorazila, jak už jsme zmínili, až v roce 1881,“ upřesnil Fabíni s dodatkem, že první meziměstské telefonní spojení mezi Prahou a Vídní bylo zprovozněno v roce 1889.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
V muzeu společnosti Cetin jsou kromě početných zástupců domácích či podnikových telefonních aparátů (viz předchozí fotografie) k vidění i další dobové kousky. Jako například tento veřejný telefonní automat.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Štítek s návodem, jak toto zařízení používat.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Vytáčet telefonní číslo volaného bylo možné až po vhození mince, v tomto případě 1 Kčs.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Z této „kapsy“ jste si mohli v případě, že volané číslo bylo obsazené, vylovit vrácenou minci.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Toto zařízení nemá s telekomunikacemi v pravém slova smyslu nic společného, přesto šlo o důležitý komunikační kanál. Díváte se na koncovou stanici potrubní pošty.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„My ji tady prezentujeme, protože ji vlastnil náš právní předchůdce,“ vysvětlil výskyt tohoto exponátu v muzeu Vlado Fabíni.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Potrubní poštu vynalezl autor tlakového hrnce, francouzský fyzik a vynálezce Denis Papin. V 18. století přišel na to, že při rozdílném tlaku na koncích jedné roury, do níž jsme vložili předmět, se tento bude v rouře pohybovat. Systém funguje na principu vysavače…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Strojovny s dmychadly (na snímku) do potrubí buď vhánějí, nebo vyčerpávají vzduch. Pouzdra vložená do potrubí se díky tomu pohybují.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
První potrubní pošta byla na Papinově systému postavena v Londýně v roce 1853.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„Po vzoru Londýna byla postavena potrubní pošta i v Praze,“ uvedl Fabíni.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Její první trasa byla zprovozněna už 4. března 1887, veřejný provoz potrubní pošty byl však zahájen až v roce 1899.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Krátce po vzniku samostatného československého státu byly na telegrafní ústřední stanici v Jindřišské ulici napojeny další poštovní úřady. A sice Praha 2 (Staré Město), Praha 8 (Malá Strana)…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
…a Praha 31 (Vinohrady). Cílová stanice se zde nacházela na poště v Moravské ulici. Délka zprovozněného potrubí tehdy dosahovala téměř 5,5 kilometru.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Při rekonstukci této pobočky byla místní stanice potrubní pošty zachována…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
…a obdivovat ji tak může každý, kdo na tuto poštu zavítá. Ale vraťme se po této malé odbočce zpět do libeňského Muzea telekomunikací…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
„V 60. letech minulého století byla vlastně celá síť dokončena, měla necelých 60 km a ročně se přepravilo 1 400 000 zásilek,“ dodal Fabíni. Celkem bylo připojeno 45 stanic, z čehož 29 byly pošty. Zbývající stanice byly všechna ministerstva, policie, StB, ÚV KSČ či ČTK.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Uspořádání tras bylo hvězdicové, centrálním bodem byla ústředna v Jindřišské ulici, přes kterou všechny zásilky procházely.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Potrubní poštou putovala takováto pouzdra (délka 30 cm, průměr 5,7 cm), do nich se vkládaly „zásilky“, tedy například telegram. Maximální možná hmotnost pouzdra i s „nákladem“ byla tři kilogramy.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Pokud chtěl někdo poslat „zásilku“ třeba ze Smíchova do Libně, musel si trasu rezervovat. Tím se eliminovalo, aby někdo jiný neposlal jiné pouzdro opačným směrem.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Po vložení pouzdra se zapnulo dmychadlo a díky vytvořenému talku se pouzdro začalo v potrubním systému pohybovat k cílové stanici. V současnosti se se systémem potrubní pošty lze setkat třeba ve velkých obchodních řetězcích či nemocnicích.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
V každé cílové stanici pouzdro „vyletělo“ nahoru do ohybu (v potrubí se pouzdra pohybovala rychlostí 36 až 40 km/h), čímž došlo k jeho zbrždění a následnému spadnutí do zachytávacího kastlíku.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Dalším z prostorově rozměrnějších exponátů je šňůrový propojovací stůl, který pochází z Železné Rudy, kde byl v roce 1992 deinstalován.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Jde o připomínku volání na konci 19. století, kdy se na telefonním aparátu nevytáčela čísla napřímo, ale volající účastník (tehdy označován jako abonent) musel volat přes spojovatelku. Až ta jej následně spojila s požadovanou linkou.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Ke spojení se spojovatelkou ovšem nestačilo jen zvednout sluchátko. Abonent musel na aparátu (na snímku je telefon systému místní baterie – aparát je vybaven jednoduchým článkem k napájení mikrofonního obvodu a induktorem) zatočit kličkou induktoru.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Tím vygeneroval střídavé napětí, načež na panelu propojovacího stolu spadla klapka (černá) příslušné linky. To bylo znamení pro spojovatelku, že z dané linky přichází požadavek na spojení.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Tyto světlé klapky byly naopak znamením, že hovor byl ukončen a kolíky spojující dvě linky může vyjmout ze zdířek. Aby tato klapka spadla, tak abonent musel po skončení hovoru opět vygenerovat střídavý proud zatočením kličky na svém aparátu. Ale zpět k procesu spojení hovoru…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Poté, co byla spojovatelka spadnutím tmavé klapky upozorněna na požadavek abonenta, tak do příslušné zdířky ve spodní části panelu (rozmístění zdířek odpovídá rozmístění tmavých klapek v horní části panelu) zapojila dotazovací kolík…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
…a přepínačem (černé a červenohnědě kolíky v popředí) se připojila na linku abonenta. Ten pak mohl vznést svůj požadavek na spojení s jinou linkou.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Spojovatelka následně vzala druhou stranu propojovací šňůry, kterou se předtím připojila na linku abonenta, a druhý kolík zasunula do zdířky linky, s níž se chtěl spojit
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Následně musela přepnout stejný přepínač na ovládacím panelu, kterým se předtím připojila na linku volajícího, a poté zatočením kličky dole na pultu vygenerovat střídavý proud, čímž vyzvonila aparát volaného. Poté, co volaný zvedl sluchátko, tak mohl hovořit s volajícím.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Takzvané vraní oko. Jde o indikátor vyzvánění, tedy o vizuální kontrolu pro spojovatelku, že volaného účastníka skutečně vyzvání. Po vygenerování napětí se otočilo, pokud se tak nestalo, tak byla porucha na vedení a aparát volaného nevyzváněl.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Muzeum telekomunikací ve společnosti Cetin
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Muzeum telekomunikací ve společnosti Cetin
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Muzeum telekomunikací ve společnosti Cetin
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
V muzeu jsou k vidění hned dva typy propojvacích stolů.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Je tak možné simulovat i meziměstské volání, kdy se musela spojovatelka vyřizující požadavek abonenta spojit s další spojovatelkou v jiném městě. Až ta následně vyzvonila volanou linku.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Tedy v případě, že byla k dispozici volná přímá linka mezi oběma městy. Jinak bylo nutné najít volné linky mezi několika různými městy a tím tak docílit propojení abonenta s požadovanou linkou třeba na druhém konci republiky.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Spojení takového hovoru mohlo trvat klidně i několik hodin.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
V muzeu je k vidění i telefonní aparát používaný v hlučných prostředích, například lodních strojovnách – kromě klasického sluchátka je vybaven ještě sluchátkem pro přiložení k druhému uchu, aby účastník v hlučném prostředí protistranu dobře slyšel.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Muzeum telekomunikací společnosti Cetin není běžně přístupné, to však neznamená, že je veřejnosti uzavřené. Technologičtí nadšenci stojící o prohlídku se mohou ozvat společnosti Cetin a domluvit si komentovanou prohlídku.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
