Na počátku všeho stály technologie japonské firmy NTT z roku 1979 (v Evropě pak od roku 1981 jakožto NMT) zpětně označované jako 1G, které fungovaly analogově. V principu umožňovaly pouze úplně nejzákladnější funkci, tedy volání. V Česku spustil operátor Eurotel (dnes O2) NMT síť v září 1991 a síť fungovala do poloviny roku 2006.
Přechod z analogu na digitál přišel s nástupem 2G sítí (1991), které byly původně označované jako GSM. Na rozdíl od už prakticky neexistující první generace jsou ještě dnešní mobily vybaveny podporou 2G sítí, které jsou také stále na mnoha místech světa jedinou možností komunikace. 2G sítě přinesly hlavní novinky v podobě textových zpráv a připojení k internetu. V Česku tyto sítě stále fungují.
Sítě 3G už se pojí s nástupem smartphonů, jejichž hlavní silou je využívání mobilních aplikací. 3G sítě v první řadě vylepšily rychlost přenosu mobilních dat, což se pojí právě s většími možnostmi zapojení mobilních aplikací, které nově mohou pracovat s většími datovými objemy (např. posílání e-mailů s přílohami). V Česku sice operátoři technologie 3G používají, ale oproti světu v minimální míře. A třeba Vodafone tuto část sítě vypne na jaře 2021.
Stále aktuální a hojně využívanou technologií je 4G, která po vzoru svého předchůdce ještě urychlila datové přenosy. Éra 4G je úzce spjata s masovým využíváním sociálních sítí a streamováním obsahu (audio, video), které vyžadují už vyšší objemy přenesených dat. V Česku mobilní internet přišel masově s nástupem 4G, protože předchozí 3G pokrývalo jen velmi omezené oblasti.
Příchod 5G bude pro uživatele mobilních telefonů znamenat zejména nárůst přenosových rychlostí a snížení odezvy, 5G sítě mají také zásadní dopady zejména na internet věcí a propojení zařízení jako takových, což má přímá využití v odvětvích jako je robotika, autonomní vozidla či virtuální realita. První komerční 5G síť spustil na začátku července letošního roku operátor O2. Zatím pokrývá část centra Prahy a Kolína.
