„V této chvíli chceme vyřešit používání mobilů ve školách. A sociální sítě, povedeme o tom debatu, budeme pozorovat, jak to dělá Francie, která to už schválila, Austrálie, jaké jsou dopady, jestli to má efekt ten zákaz,“ řekl Andrej Babiš.
Používání mobilních telefonů během výuky nyní může regulovat školní řád jednotlivých škol. Sociální sítě dětem do 16 let chce zakázat britská vláda. Potřebnou legislativu plánuje prosadit do Vánoc a zákaz by měl vstoupit v platnost na jaře příštího roku.
„Pro sociální sítě je jasně doložená závislost mezi dobou strávenou na těchto platformách a zhoršením psychického zdraví,“ uvedl ředitel NUDZ Jiří Horáček.
Austrálie v roce 2024 přijala právní úpravu, která stanovuje minimální věk pro vedení účtu na vybraných sociálních sítích 16 let a současně uložila provozovatelům povinnost zavést účinné mechanismy ověřování věku uživatelů. Podle Horáčka by v návaznosti na příklad Austrálie a usnesení Evropského parlamentu o digitální plnoletosti měla být věková hranice pro sociální sítě 15 až 16 let.
Sociální sítě děti semelou. Omezení u nich je tak nezbytné, míní psychiatr |
Zákaz přístupu dětí do 16 let k sociálním sítí připravuje ve snaze jejich ochrany v digitálním prostoru i Slovensko. Návrh příslušného zákona představili ministři vnitra a školství a v platnost by měl vstoupit na začátku roku 2027.
„Naše děti a mladí lidé tráví stále více času v online světě. Dítě se neumí samo bránit prostředí, které nastavily algoritmy. Nebudeme stát na straně velkých platforem,“ řekl na tiskové konferenci slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.
Podle slovenského ministra školství Tomáše Druckera návrh zákona nepočítá se zákazem přístupu dětí k aplikacím na posílání zpráv. K ověřování věku budou sloužit systémy státu, z nichž provozovatel sociální sítě nezíská přístup k osobním údajům uživatele, ale pouze informaci, zda dotyčný splňuje věkovou podmínku. Kromě toho by se na lidi mezi 16 a 18 lety měla vztahovat přísnější regulace používání sociálních sítí.
Pozor na obcházení regulace
Horáček z NUDZ ovšem upozorňuje na hlavní riziko případného zákazu přístupu dětí do 16 let k sociálním sítím. Tím je podle něj obcházení regulace.
„Proto by povinnost měla být adresována samotným platformám, nikoli dětem či jejich rodičům,“ uvedl. Účinnost regulace podle něj závisí také na její konkrétní podobě, důsledném uplatňování a doprovodných preventivních a vzdělávacích aktivitách. Důležitou roli podle něj hrají rodinné prostředí či sociální a ekonomické zázemí dětí.
Co se týče možnosti stanovit zákonem plošný zákaz používání mobilních telefonů žáky ZŠ během vyučování, tu NUDZ podle Horáčka podporuje. Současná delegace na školní řády podle něj vytváří nerovné podmínky mezi školami a přenáší konfliktní vymáhání pravidel na jednotlivé učitele. Měly by být podle něj jasně vymezené výjimky ze zdravotních důvodů nebo pro učitelem řízené vzdělávací účely.
Souhlasíte se zavedením zákonem stanoveného plošného zákazu mobilů na základních školách v Česku?
„Je vhodné doplnit navržený zákaz o povinnou a systematickou výuku digitální gramotnosti a bezpečného používání digitálních technologií s ohledem na fungování v prostředí mimo školu, protože samotná restrikce děti nenaučí technologie zdravě užívat,“ uvedl Horáček. Edukace by se neměla týkat jen žáků, ale i rodičů a pedagogů, včetně studentů pedagogických fakult.
Například Slovensko už loni zakázalo žákům prvních až třetích tříd základních škol používat vlastní mobilní telefony, chytré hodinky či tablety při vyučování. Žáci vyšších ročníků stejně jako jejich kolegové v prvních čtyřech ročnících osmiletých gymnázií mohou tato zařízení využívat se svolení učitele nebo v souvislosti se vzděláváním. Výjimku dostali zdravotně postižení.
ZŠ v Uherském Hradišti bez mobilů už 18 let
Základní škola Za Alejí v Uherském Hradišti dokončuje 18. školní rok bez využívání osobních mobilů po dobu školního dne. Rozhodnutí škola přijala v době, kdy ještě nebyly podrobně zkoumány dopady mobilů na pozornost, vztahy a psychickou pohodu dětí.
„Nejsme škola bez technologií. Jsme škola, která se snaží používat technologie tam, kde pomáhají učení, a chránit děti před nimi tam, kde jim berou pozornost, vztahy a klid,“ řekl ředitel školy Vratislav Brokl.
Čeští rodiče jsou pro plošný zákaz mobilů ve školách, ukazuje průzkum |
Pro výuku má škola připravené stovky tabletů a notebooků v dokovacích stanicích na chodbách, vybavené učebny, projekční techniku a síťovou infrastrukturu. Učitelé tak mohou technologie využívat tehdy, když slouží učení. Osobní mobilní telefon však není běžnou součástí školního dne.
„Když jsme před 18 lety začínali, šlo nám hlavně o bezpečí a soustředění dětí. Dnes vidíme, že jsme jim tím vytvořili ještě něco navíc – několik hodin denně, kdy nemusí být pořád online a mohou se učit být spolu,“ uvedl ředitel.
Původní rozhodnutí mělo podle zástupců školy především praktické a výchovné důvody. Škola chtěla omezit riziko nechtěného natáčení a zveřejňování, snížit rozptylování a posílit pocit bezpečí.
„Osobní mobil a školní technologie nejsou totéž. Děti se u nás s technologiemi učí pracovat, ale zároveň zažívají školní den, ve kterém není každá přestávka vyplněná obrazovkou. To považujeme za velmi důležité,“ doplnil Brokl.
Celosvětový zákaz mobilů ve školách. Chce ho UNESCO |
Přestávky bez mobilů jsou podle výchovné poradkyně Dany Šimíkové živější: „Děti se v nich učí komunikovat, hledat domluvu, zvládat konflikt, respektovat druhé a fungovat v kolektivu. Někdy se i trochu nudí – a i to je důležitá zkušenost. Když dítě nemá okamžitě po ruce obrazovku, musí hledat jiný způsob, jak být samo se sebou nebo s ostatními.“
Od předloňska nesmějí mít u sebe mobily v době vyučování ani žáci vsetínských základních škol zřizovaných městem (více viz Mobily ve školách? Zapomeňte. Vsetín je zakázal, strhla se diskuse). Vsetínem se chtějí inspirovat i v Litomyšli. Radnice chce ve školách nainstalovat uzamykatelné skříňky, do kterých by žáci telefony odevzdali (více viz Mobily pryč. Litomyšl chce ve školách prosadit uzamykatelné skříňky).
Podle květnového průzkumu ministerstva školství má pravidla pro používání mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení formálně ukotvená ve školním řádu 93 procent tuzemských škol.
 |
