Filmová série s Jamesem Bondem, agentem britské tajné služby MI6 s povolením zabíjet, je pro řadu fanoušků kultovní záležitostí. Je to vůbec nejdéle trvající filmová série v dějinách. Tomu, že se na vrcholu popularity drží už čtyřicet pět let – první bondovka Dr. No byla natočena v roce 1963 – vděčí dobře vystavěnému příběhu i zajímavému mixu akce a romantiky.
Pro řadu fanoušků hrají ovšem důležitou roli i technické hračky, kterými Bonda zásobuje oddělení v čele s Q. Už od prvního filmu se mohl pochlubit výbavou z oblasti sci-fi. Takže by bylo celkem logické očekávat, že Agent 007 si už tehdy telefonoval, kdekoli se mu zlíbilo.
Ale chyba lávky.
Dlouhé čekání na mobil
Prvním Bondem, který si zavolal mobilním telefonem, byl až Pierce Brosnan. I ten si musel počkat až na svůj druhý film s názvem Zítřek nikdy neumírá. Tam vstoupila do filmové série firma Ericsson. A rovnou s plnou vervou – telefon, kterým Q 007 vybavila, dokázal vyřadit soupeře elektrickým výbojem o síle 20 000 voltů, skenovat otisky prstů a hlavně jím šlo na dálku řídit auto.
Telefon byl na některých záběrech označen jako JB988, na některých je ale typové označení smazáno. Telefon vzdáleně připomíná dnes už legendární R380, ovšem přední část se neodklápěla. Telefon byl rozevírací, podobně jako Nokia Communicator. Telefony nižší kategorie byli vybaveni i Bondovi protivníci.
Problémy Ericssonu na konci devadesátých let se odrazily i v této filmové sérii. Takže po prvním vstupu do života Jamese Bonda mobily zase na jeden film zmizely. Volného prostoru využila Motorola, která se do filmu prodrala se svými vysílačkami a také jedním – nerozeznatelným – telefonem. Ten v rukou jednoho z poskoků hlavního padoucha Bondovi poněkud zkomplikoval život. Dálkové ovládání auta pak dostalo mnohem praktičtější podobu klíčků.
V posledních dvou bondovkách – Dnes neumírej a Casino Royale – ovšem vstupuje na scénu Sony Ericsson v plné síle. Ve filmu Dnes neumírej se ukáže, jak strašně mohou mobily usnadnit život. Bohužel i těm špatným. V díle Vyhlídka na vraždu potřeboval Bondův protivník Zorin složité zařízení, které se skládá z kamery ukryté za zrcadlem a počítače, aby odhalil identitu agenta britské tajné služby. Ve dvacáté bondovce Dnes neumírej postačí severokorejskému vojákovi variace na Sony Ericsson P800.
To Halle Berryová v roli americké agentky Jinx zase skvěle využila svojí T68. Ovšem měla speciální edici, která se u nás – pokud víme – vůbec neprodávala. Tedy alespoň jsme nikdy neslyšeli, že by v menu byla funkce pro odpálení nálože. Ovládání auta bylo trochu vylepšeno, ale zůstalo integrováno do klíčků. Ovšem takové vylomeniny jako s JB988 s ním na dálku dělat nešly. Ovšem v téhle bondovce si docela velkou roli zahrály i pevné telefony – část se totiž odehrávala na Kubě.
Zatím poslední film s Jamesem Bondem v hlavní roli Casino Royale spatřil světlo světa (po nezvykle dlouhém čekání) v roce 2006 a už musela vzít na vědomí, že mobilní telefony jsou běžnou součástí života obyčejných lidí, natož pak tajných agentů. I když moc logiky v tom nebylo, Casino Royale je vlastně vůbec první knížkou, kterou Ian Fleming napsal, a její děj se odehrává v padesátých letech.
Knížka – jakkoli je její příběh docela zajímavý – je ale z dnešního pohledu nezfilmovatelná, takže ve filmu z děje v knížce zbylo jen pár detailů. I když docela zajímavých. Jinak se ale film odehrává v současnosti a tomu odpovídá i výbava všech postav. Hlavní Bondův protivník Cifra si tak z Ugandy zavolá svému bankéři satelitním telefonem (zřejmě Ericsson). A velmi záhy do hry vstupuje i Sony Ericsson T68, který se tak osvědčil už v minulém díle.
Právě on SMS zprávou odstartuje celý příběh. Za pozornost určitě stojí čtečka SIM karet, kterou má Bond k dispozici v centrále MI6 – s její pomocí dokáže s téměř metrovou přesností lokalizovat, odkud byla zpráva odeslána. Samotný agent 007 je ovšem vybaven Cybershotem K800i ve stříbrném provedení. Přirozeně s několika vylepšeními, mezi kterými nechybí navigace nebo přístup do zmíněné lokalizační aplikace, která umožní Bondovi zjistit, kdo odeslal onu zmíněnou textovou zprávu.
Absolutní bombou pak byl analyzátor krve, který je zřejmě dodáván jako volitelné příslušenství. Docela zajímavá byla i možnost lokalizace uvnitř budov, která by se určitě také dala využít. Grandhotelu Pupp to v Černé Hoře docela slušelo, jen kavárna Bílý kůň nás v téhle zemi trochu překvapila.
S odesílatelem SMS měl pak Bond tu čest na výstavě Bodies, takže jsme zjistili, že používal Sony Ericsson W900. Jak je Bondovým zvykem, poměrně zblízka poznal i jeho manželku. Ta zase používala W810, ovšem – jak je také Bondovým zvykem – seznámení s ním zaplatila životem. Ne že by byl James Bond takový kruťas a vraždil své milenky, o to se obvykle – tak jako v tomto případě - postarali jiní.
Právě setkání s majitelem W900 dovedlo Bonda až na letiště v americkém Miami. Zde si jednu z důležitých rolí zahrál první UMTS telefon od Sony Ericssonu, tedy K600. Opět vybavený speciální aplikací, která měla na dálku odpálit bombu. Naštěstí ji Bond dokázal včas přemístit z cisterny plné leteckého benzinu na opasek samotného teroristy. Stejně bychom ale nikdy neřekli, jak často přistávají na tomto letišti letadla ČSA a Travel Service.
Potupné čekání u telefonní budky
Ovšem než si mohl Bond poprvé zavolat mobilem, musel absolvovat sedmnáct filmů, kde si musel poradit jinak. Často se tak dostával do potupných situací, kdy musel během akce běžet do telefonní budky. Třeba v první bondovce Dr. No se Bond hlásil až po příletu, během své mise ve Východním Berlíně se musel dokonce v budce zastavit i během pronásledování svého protivníka ve filmu V tajných službách Jejího Veličenstva.
Vůbec nejhůře dopadl Bond ve filmu Chobotnička. Tam ho v telefonní budce předběhla dáma středního věku, takže musel potupně čekat před budkou (a pak jí nakonec raději ukrást auto a pokračovat v pronásledování). Budky byly ale naštěstí na každém rohu, a tak v díle Dech života posloužila jedna bratislavská telefonní budka k odlákání pozornosti československé StB a jejích sovětských poradců. Bond tak mohl i se slovenskou čelistkou uprchnout do Vídně a tam si užívat romantických projížděk v kočáře.
Krásné ženy patří k Bondovi stejně neodmyslitelně jako kaviár či pravé šampaňské (značky ve filmech se, na rozdíl od knížek, mění). Zajímavé je, že telefonní přístroje v prvních filmech neměly číselníky. Kromě krásné ženy měl ale Bond po ruce i pevný telefon a občas se stávalo, že zazvonil právě v tu nejnevhodnější chvíli. Bohužel ve filmu Goldfinger ani dosažitelná pevná linka jedné z Bondových žen život nezachránila. Ovšem ve filmu Thunderball se pevná linka k likvidaci protivníka docela hodila.
V už zmíněném filmu Dech života se ale Bond přesvědčil, že telefonovat se dá i na jachtě. Doskočil si na ni padákem a majitelce (spíše obyvatelce) viditelně nevadilo, že jí ukončil probíhající hovor. Kouzlo poručíka britské tajné služby zřejmě zafungovalo, a tak si mohl nejen nerušeně vyřídit hovor s ústředím, ale ještě dostal skleničku šampaňského.
Výhodou doby předmobilové bylo to, že pevná linka byla dosažitelná opravdu všude. Pochopitelně patřila ke standardní výbavě hotelového pokoje (což ostatně platí dodnes). Takže jedním z prvních úkolů 007 po příchodu do hotelového pokoje bylo najít štěnice a odposlechy telefonu. Ale pevná linka se dala najít v té době úplně všude. Naprostou samozřejmostí byla na lodích. V několika filmech se ale nacházela třeba na ponorce, například ve filmu Povolení zabíjet (šlo ale asi o uzavřený komunikační okruh).
Někdy působil telefonní přístroj přece jen trochu zvláštně. Opravdu dobře vypadá vznášející se telefonní sluchátko v potopené vojenské lodi ve filmu Jen pro Tvé oči. Asi největším překvapením byla ovšem – alespoň pro nás – kompletně vybavená komunikační kancelář uprostřed pouště, tak jako v příběhu Špion, který mě miloval.
Fenomén červeného telefonu
Jedním z důležitých aktérů veškerého dění v politice byl pověstný červený telefon. Ten pochopitelně nechyběl na stole Bondova šéfa M, ani v kanceláři šéfa ruské KGB. Stejně tak ho měla k dispozici i britská premiérka nebo Q. Je mimochodem docela zajímavé sledovat, jak se postupem času měnily telefonní přístroje na stole M i v sekretariátu Moneypenny.
Na stole M byly téměř vždy minimálně tři, občas dokonce čtyři telefony. Vůbec to vypadá, že v dobách studené války se význam osoby odvíjel od toho, kolik pevných telefonů měla u sebe na stole. Jen naprostí bezvýznamní looseři měli na stole pouze jediný. Ostatně M používá – ve filmu Zlaté oko neunikl Bond posměšné poznámce "Slyšel jsem, že váš nový M je žena" - pevný telefon dodnes, a tak ji zvonění pevné linky probudilo i v Casino Royale.
Samostatnou kapitolou jsou pak vojenské telefony, které ač drátové, byly dostupné skoro všude. Ale abychom byli spravedliví – čas od času mohl Bond telefonovat i na cestách. V několika dílech měl totiž telefon v autě. Poprvé si takhle zavolal ve druhém filmu ze série Srdečné pozdravy z Ruska. Na příchozí hovor ho upozornilo pípátko v kapse saka. Telefon v autě byl pak hodně podobný tomu, jakým později volal i Major Zeman.
Do filmové série, v níž hraje hlavní roli James Bond, agent 007 britské tajné služby, patří v současnosti 21 filmů. Premiéra 22. bondovky Quantum of Solace je plánována na 8. 11.2008
1. Dr. No (1962)
2. Srdečné pozdravy z Ruska
From Russia with Love (1963)
3. Goldfinger (1964)
4. Thunderball (1965)
5. Žiješ jenom dvakrát
You Only Live Twice (1967)
6. V tajných službách Jejího Veličenstva
On Her Majesty's Secret Service (1969)
7. Diamanty jsou věčné
Diamonds Are Forever (1971)
8. Žít a nechat zemřít
Live And Let Die (1973)
9. Muž se zlatou zbraní
The Man with the Golden Gun (1974)
10. Špion, který mě miloval
The Spy Who Loved Me (1977)
11. Moonraker (1979)
12. Jen pro Tvé oči
For Your Eyes Only (1981)
13. Chobotnička
Octopussy (1983)
14. Vyhlídka na vraždu
A View to a Kill (1985)
15. Dech života
The Living Daylights (1987)
16. Povolení zabíjet
Licence to Kill (1989)
17. Zlaté oko
GoldenEye (1995)
18. Zítřek nikdy neumírá
Tomorrow Never Dies (1997)
19. Jeden svět nestačí
The World Is Not Enough (1999)
20. Dnes neumírej
Die Another Day (2002)
21. Casino Royale (2006)
Na druhou stranu, telefon v autě rozhodně nebyl něčím úplně běžným. Znovu si James Bond z telefonu zavolal až v dílu Žít a nechat zemřít. V obou případech šlo ale opět v podstatě o uzavřené okruhy, takže volání probíhalo přes spojovatelku. Šlo tak o jakousi variantu vysílačky. A těch bylo k vidění také více než dost. Docela zajímavé byly přijímače v již zmíněné epizodě Ve službách Jejího Veličenstva. Právě díky vysílačkám se v sérii objevuje i Sony.
Když pevná nebyla po ruce
I když pevné linky byly skoro všude, nebyl by to James Bond, kdyby byl odkázán jen na ně. Zajímavé je, že tvůrce filmů zřejmě nenapadlo, že by se dal jednoduše třeba přenosný telefon přeměnit v cosi mobilního. Proto vymýšleli jiné specialitky, kterými 007 zásobovali. Ostatně vzhledem k tomu, že – pokud nebyl zrovna nasazen – byl obvykle v náručí nějaké ženy, bylo to nutné.
Ve filmu Špion, který mě miloval tak hlášení přichází pomocí jakési vysílačky ukryté ve šperkovnici. Bond ale dostává příkazy od M pomocí dálnopisu integrovaného v hodinkách. Skutečně zajímavý nápad. Obzvláště v dílu, kde je k dispozici satelitní radar s možností zobrazení videa nebo obojživelné auto. Ještě ve Zlatém oku měl Bond dálnopis v autorádiu.
Hned v následujícím díle Moonraker se potkáváme vlastně s prvním mobilním telefonem. Ten byl integrován v hodinkách, zřejmě se ale zase jednalo jen o uzavřený okruh. Na hodinky nejprve dorazil textový vzkaz, aby Bond přijal hovor, který byl poté spojen pomocí reproduktoru na zadní straně hodinek. Hovor s britskou premiérkou Margaret Thatcherovou ovšem místo zaneprázdněného 007 přijal papoušek.
V následující Chobotničce už zase Bond telefonoval z telefonní budky, ale měl k dispozici hodinky, které byly schopné v reálném čase streamovat video a daly se využít i jako radiolokátor.
Švýcarské, japonské a zase švýcarské
Další neodmyslitelnou rekvizitou v bondovkách jsou i hodinky. V jednom ze svých minulých textů jsem udělal v souvislosti s Jamesem Bondem a hodinkami jednu opravdu neodpustitelnou chybu – označil jsem značku Omega za japonskou (no fuj!). Zkrátka zatmění a stydím se dodnes.
James Bond pochopitelně začal se švýcarskými hodinkami Rolex, které používal i v knížkách. Jenže celá filmová série je velkým kolbištěm pro Product Placement (reklamu prostřednictvím výrobků ve filmech). Takže od filmu Špion, který mě miloval přešel na japonskou značku Seiko. V té době používal Bond digitálky. Švýcarští hodináři si to ovšem nenechali líbit. Takže ve Zlatém oku už nosí James Bond zase švýcarskou značku Omega.
Hodinky byly nepostradatelným společníkem Jamese Bonda a jak se ukázalo v díle Zlaté oko, i ostatních agentů s povolením zabíjet. Schopnost ukazovat čas byla spíše jen doplňkem. Hodinky byly často vybaveny laserem, často také vystřelovacím lanem a roznětkou, případně odpalovačem roznětky. Zkrátka kompletní nástroj k přežití.
Ostatně podle našeho názoru jedna z nejlepších product placement scén v dějinách filmu se odehrává ve filmu Zítřek nikdy neumírá. Příchod zarostlého Bonda podobného Robinsonu Crusoe do hotelu, dlouhý záběr na prázdnou krabičku Philishave, holící se a nakonec čistě oholený a ostříhaný Bond. Od dob Vyhlídky na vraždu udělaly zkrátka holicí strojky velký pokrok.
