Garmin v Praze představil celý svůj ekosystém nositelné elektroniky, jehož funkčnost podle představ zástupců firmy sahá daleko za zápěstí uživatele. Chytré hodinky a další nositelná elektronika by se podle představ společnosti měly stát jednou z neoddělitelných součástí moderní medicíny.
Senzory v hodinkách totiž již dnes dovedou sbírat data s takovou přesností, že umožňují nejen sledování fyzické aktivity uživatele, ale zároveň pomohou odborníkům například se včasnou diagnózou řady zdravotních obtíží. Fyzická aktivita je přitom z hlediska potenciálu prodloužení doby života ve zdraví tou „nejlepší medicínou“.
Zdravý pohyb a kvalitní spánek
Jörn Watzke, ředitel Garmin Health, ve své přednášce v Praze uvedl, že změna životního stylu, která zahrnuje i fyzickou aktivitu, má významný dopad na takzvanou délku života ve zdraví. To je doba, po kterou lidé žijí bez chorob a omezení z nich plynoucích. Když například začne třicetiletý nekuřák sportovat a zdravěji jíst, může počítat s dalšími 46,7 roku života ve zdraví namísto 43,5 roku, když sportovat a jíst zdravě nebude.
S vyšším věkem je pak efekt změny životního stylu ještě vyšší. Pokud své návyky uživatel změní dramaticky v padesáti letech, namísto 16,6 roku ve zdraví ho čeká podle studií ještě lehce přes 25 let života bez omezení. A v sedmdesáti letech se očekávaná doba života ve zdraví při změně životního stylu prodlouží ze 6,1 na 11,6 roku.
O podobných výhodách mluvil ve své přednášce na Garmin Health Summit Josip Car z londýnské King’s College. Fyzická aktivita podle něj může snížit riziko cukrovky druhého typu o 40 procent, kardiovaskulárních chorob o 35 procent, bolesti kloubů a zad o čtvrtinu a rakoviny o pětinu. Má také dramatický vliv na snížení rizika pádů, depresí a demence, a to téměř o třetinu oproti obvyklým výskytům v dospělé populaci.
„Pokud by takových výsledků dosahovala nějaká konkrétní farmaceutická léčba, byl by to hit s hodnotou stovek miliard dolarů. Byla by to skutečná revoluce. Všichni by o tom mluvili a neustále byste se setkávali s doporučeními, ať si danou léčbu necháte předepsat,“ řekl Car a dodal, že by se však takto mělo začít mluvit právě o fyzické aktivitě. Pro nejvyšší snížení rizika úmrtí je u mužů potřeba asi 300 minut intenzivní až náročné fyzické aktivity týdně, u žen k tomu stačí asi 140 minut týdně.
To ostatně potvrzují i další. Shodou okolností se tématu dotkl například český buněčný a nádorový biolog Adam Obr na nedávné konferenci Wired Beyond. Na otázku, kolik fyzické aktivity je ke zlepšení výhledu života ve zdraví potřeba, odpověděl: „Mám na to lidský názor a vědecký názor. Lidský názor je takový, že všechno je lepší než nic. Vědecký názor je – nedávno k tomu vyšla krásná data – že pouhé tři minuty intenzivní aktivity denně sníží riziko rakoviny o 60 procent. A riziko úmrtí z jakékoli příčiny o 70 procent. I takhle málo stačí,“ prohlásil.
Jak Car tak Obr na přednáškách na jednotlivých akcích mluvili i o důležitosti spánku. Nezávisle na sobě se vědci shodli, že důležitá je především kvalita spánku, délka už méně. A od určité hranice neplatí přímá úměra, že delší spánek znamená lepší naději na zdravý život. Pro to existuje ovšem poměrně jednoduchý důvod. „Kdo potřebuje spát dlouho: zdravý člověk, nebo ten nemocný?“ položil Adam Obr během své přednášky řečnickou otázku, která naznačila, že ti, kdo už nemocní jsou, jednoduše potřebují spát déle, proto ona přímá úměra neplatí.
Nositelná elektronika nejen jako motivace
Podle Cara pak může nositelná elektronika fungovat nejen jako dobrá motivace k tomu, aby se uživatelé hýbali, ale i jako prostředek, který pomůže lékařům dávat uživatelům vhodná doporučení. „Je zcela zjevné, že se nositelná elektronika posouvá od pouhých fitness trackerů směrem ke zdravotnickým zařízením, která slibují, že promění medicínu,“ prohlásil Car.
„Přesnost dat z těchto zařízení umožní uživatelům radit, jak se vlastně mají do různých aktivit intenzivně zapojovat, aby to pro ně mělo co nejlepší výsledek,“ dodal.
Dat je už ze současných zařízení k dispozici opravdu velké množství. Jen gyroskop a akcelerometr v hodinkách Garmin dnes nasbírají za hodinu přes 1,2 megabajtu dat, měření tepu k tomu přidá ještě další desítky kilobajtů. Car přitom zmínil studie, které říkají, že jen data z akcelerometru dnes mohou odhalit riziko Parkinsonovy choroby o sedm let dříve než jakékoli jiné diagnostické prostředky. A možnosti chytrých zařízení z tohoto hlediska s větším zapojením dat a využitím umělé inteligence ještě porostou.
Medicína se tak i díky datům z nositelné elektroniky podle Cara stane víc preventivní, předvídavá a proaktivní. Bude to nicméně znamenat větší zapojení uživatelů, kteří by se měli víc snažit o své zdraví pečovat. Chytrá elektronika jim ovšem právě toto usnadní. A začít by měli s pohybem. Garmin už dnes u svých zařízení umí například na základě všech nasbíraných dat uživateli doporučit, kdy je pro něj vhodné se i z hlediska vlastní energie do cvičení vrhnout.
