1 / 19
Od doby, co v Česku dosloužila poslední telefonní budka, uplynulo již pět let. Nacházela se v Hlubyni na Příbramsku a naposledy se z ní dalo zavolat 17. června 2021. V té době z ní však už dva roky nikdo nezavolal. Zdálo se, že její demontáží se uzavřela jedna éra tuzemské telefonie. Našli jsme nicméně budku, z níž si může i dnes kdokoli zavolat. Ne však kdykoli.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Pochází z dob socialismu a najdete ji u vlakového nádraží v Třešti, původně farní vsi založené v 13. století. V přilehlé zrekonstruované budově bývalé obecní sýpky se totiž nachází Muzeum Tesla, které zřídil třešťský Historický radioklub československý a do jehož sbírek tato zrenovovaná telefonní budka sloužící původně v Praze náleží.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Jde o ikonickou dřevěnou budku (veřejnou telefonní hovornu), kterou má ještě řada lidí v živé paměti. Podepsána je pod ní Technická ústředna spojů (TÚS) Praha, která ji vyráběla ve spolupráci s různými výrobními družstvy. A i dnes z ní lze uskutečnit standardní hovor na tuzemské telefonní číslo.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Tento a podobné dřevěné typy telefonních budek byly podle Muzea Tesla vyráběny a používány od 50. let minulého století. Na veřejném prostranství zajišťovaly komfortní telefonování – účastníka chránily před nepřízní počasí. Není tak divu, že často sloužily jen jako pouhé útočiště. Třeba před prudkým lijákem.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Uvnitř budky dřevěné konstrukce s bohatým prosklením, které bývalo častým terčem vandalů (ona „funkce“ ochrany před nepřízní počasí tím doznávala trhliny), byl instalován veřejný telefonní automat. Zprvu na mince, od května 1991 pak i na předplacené čipové telefonní karty.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Výrobcem toho, který je použit v Třešti, je opět TÚS Praha. Pochází z roku 1984 a umožňoval meziměstské hovory. Tento typ automatu byl kromě veřejných hovoren (telefonních budek) využíván i v nemocnicích či restauracích.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Automat v Třešti není jen historická relikvie, je plně funkční. Zavolat z něj si můžete v rámci Česka, a to jak na mobilní čísla, tak na pevnou linku. Stačí mít u sebe pouhou jednu dvoukorunu…
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
… a samozřejmě umět dané číslo vytočit. Pamětníci s tím problém mít nebudou, avšak mladší ročníky či ti nejmenší (které budete muset ovšem přizvednout) budou u toho kruhového cosi s dírkami, v nichž jsou vidět číslice od jedničky po nulu, spíše tápat.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Určitou nápovědou pro takové může být grafické znázornění, které je nedílnou součástí automatu.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Nesmrtelný reklamní slogan říká, že „brano zavírá samo“. Ovšem pozor, zde pouze v případě, že je budka odemčená. Tedy přístupná lidem. Její přístupnost a tedy i možnost si z ní zavolat je přímo závislá na otevírací době Muzea Tesla.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Ta je v současnosti omezena na dva pracovní a oba víkendové dny. Po ty zbývající budete po příjezdu k třešťskému nádraží na aparát uvnitř budky jen smutně koukat skrze její prosklení. Tedy podobně jako my, když jsme se v okolí Třešti nachomýtli v pondělí. Ale minout jsme tuto vzpomínku dob stále poměrně nedávných nemohli.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Historie veřejných telefonních automatů se v českých zemích začala psát v roce 1911. Tedy ještě za Rakouska-Uherska. První telefonní budka se objevila v ulicích Prahy. Podle některých zdrojů to bylo na Staroměstském náměstí.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Další budky podle dobových fotografií stály před první světovou válkou například v podloubí Šternberského paláce.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Ikonický vytáčecí ciferník poslal technologický vývoj do propadliště dějin (už po roce 1989 se začaly objevovat automaty s tlačítkovou volbou). Měl však své kouzlo, doprovázel jej specifický zvuk.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
A pokud jste v průběhu vytáčení telefonního čísla byli něčím vytrženi ze soustředění či jste zapomněli, jaké číslice jste již zadali, museli jste zavěsit a začít od začátku – absence displeje znemožňovala kontrolu již vytočených číslic.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Důležité bylo mít u sebe dostatek mincí příslušné hodnoty. To v Třešti nutné není, vystačíte si tu s jedinou dvoukorunovou mincí. Tedy pokud vám stačí uskutečnit jeden hovor. Budete-li chtít z dnes již netradičního místa obvolat celou svou rozvětvenou rodinu, tak se dopředu zásobujte dostatečným počtem mincí. A to samozřejmě těch současných.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Krátké zastavení v Třešti nás vrátilo do doby, kterou mnozí pamatují, mnozí však zároveň nemají představu, co potřeba zavolat si tehdy obnášela. Dnes stačí kdykoli kdekoli sáhnout do kapsy kalhot či zalovit v kabelce a během chvíle vést hovor s kýmkoli třeba na opačné straně planety. V době předmobilové bylo ovšem nutné nejprve najít veřejný telefonní automat. Ten ani ve velkoměstech nebyl zdaleka na každém rohu. V malých obcích to znamenalo procházku i klidně přes celou ves k onomu jedinému veřejnému automatu.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Když už jste telefonní budku našli, tak jste ještě neměli vyhráno. Musela být volná. Nesměl z ní tedy někdo zrovna volat. Jinak jste si museli vystát frontu. Zároveň bylo nutné disponovat dostatečným počtem mincí (později kreditem na telefonní kartě) – to v závislosti na zamýšlené délce telefonního hovoru. Pokud jste si pamatovali číslo volaného zpaměti (nebo jej měli někde zapsané), byla to výhoda. Jinak jste museli hledat v objemném telefonním seznamu dostupném v budce. Tedy pokud tam byl. Ne vždy totiž lanko, které mělo odradit nenechavce, bylo dostačující.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Pokud jste měli štěstí, že budka byla volná, nebo jste se po několikaminutovém čekání konečně probojovali až ke sluchátku, tak nezbývalo než doufat, že volaného u jeho aparátu (ať už doma či v zaměstnání) zastihnete. Mnohdy se proto hovory dopředu domlouvaly (třeba když děti měly z prázdnin u prarodičů volat domů). A ještě vzpomeňme jedno ne neobvyklé úskalí tehdejší doby: mohlo se stát, že sluchátko bylo po spojení hluché – tedy zatímco volaný vás slyšel, vy jeho ne (nebo opačně). A tak bylo vhodné si dávat pozor na pusu.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
