|
|
Vysoké ceny za volání do jiných sítí totiž vytváří tlak na uživatele. Ten se pak snaží přesvědčit ty, kterým volá, aby přešli ke stejnému operátorovi – oba by pak navzájem volali levněji. Proto majitelé mobilů neradi volají na pevné linky a ze stejného důvodu se snaží uživatelé stolních telefonů volat pouze do pevné sítě.
Z drahých hovorů mají operátoři větší zisk
Mobilní operátory vůbec netrápí to, že jejich zákazníci v některých případech raději použijí pevný telefon. Vysoké ceny v případě, že se zákazník přeci jen rozhodne z mobilu na pevnou linku zavolat, jim tyto ztráty bohatě vynahradí. Kdyby se však rozhodli hovory z mobilu na pevnou linku zlevnit, vůbec by si nepomohli. Ceny za volání na pevnou linku by pro zákazníky byly i tak drahé a zisk z uskutečněných hovorů by byl malý.
Podobně se chovají i zákazníci Českého Telecomu. Výše popsaná cenová politika se však vyplácí jen operátorům s významným podílem na trhu. Začínající operátoři musí naopak hned ze začátku nasadit nízké ceny za volání do již existujících sítí. Pokud totiž nebudou moci potenciální zákazníci volat do existujících sítí přinejmenším za stejnou cenu jakou platili svému operátorovi dosud, nebudou mít důvod změnit operátora. Krásným příkladem jsou ceny sítě Oskar – za volání do jiných sítí platíte podobné nebo menší částky, jaké platí samotní zákazníci těchto sítí. Nicméně i Oskar si může dovolit lehkou cenovou diskriminaci. Trh mobilních komunikací je stále nenasycený a proto může Oskar zaměřit svou snahu na získávání nových zákazníků. Nemusí se tolik soustředit na přetahování zákazníků starých – zatím je nepotřebuje.
Ozbrojený mír je pro všechny výhodný
Velkým operátorům se zatím cenová diskriminace vyplácí. Ale až začne trh jevit známky nasycenosti, budou muset začít snižovat ceny za volání mezi sítěmi. Cenová diskriminace totiž zákazníky posílá k jinému operátorovi. Jenže v současnosti si takový zákazník nemá z čeho vybrat – operátoři jsou si svojí cenovou politikou podobní. Až s tímto chováním jeden z velkých operátorů přestane, nebo se velkým stane jeden ze současných malých operátorů, budou se muset ostatní operátoři přizpůsobit – jinak jim zákazníci utečou ke konkurenci.
Bohužel, tato situace u nás ještě nenastala. Koláč tržeb z mobilních komunikací je u nás velký a stále ještě roste – i přes zdánlivou konkurenci z něj mohou všichni ukusovat, aniž by tím sebrali sousto ostatním operátorům. Tato situace by se dala přirovnat k ozbrojenému míru, kdy několik nepřátelských stran mohutně zbrojí, nicméně se navzájem snaží vyhýbat přímému konfliktu. Zatím jedinou evropskou zemí, kde si začínají mobilní a pevné sítě skutečně konkurovat, je Velká Británie. A ta má před Českou republikou v liberalizaci telekomunikací několik let náskok.
