Vliv moderních forem komunikace na psychologii dětí zkoumali experti z Coventry University ve Velké Británii. Osmaosmdesát dětí ve věku mezi deseti a dvanácti lety mělo v textových zprávách popsat několik různých situací a výsledek posléze odeslat autorům studie.
Následně dostalo každé ze "zkoumaných" dětí za úkol přečíst si speciálně připravený příběh. Prokázalo se, že ty z dětí, které v textových zprávách používají více zkratek, slangových výrazů a pro mnohé nesrozumitelnou "SMS mluvu", pochopily kontext smyšlené historky daleko lépe než ostatní. A nejen to. Zběhlí pisatelé SMS uměli dokonce také podstatně lépe číst.
"Děti jsou díky posílání textových zpráv více zapojení do psaného jazyka. Dělají to pro zábavu a učí se tak daleko rychleji. Souvislost mezi psaním SMS zpráv a schopností dobře číst je zjevná," potvrdila doktorka Beverly Plester, jedna z autorek studie.
Někde textovky pomáhají, jinde škodí
Autoři nové studie opěvují textové zprávy a neuvádějí žádné zápory. Na věc je ovšem zapotřebí pohlédnout i z opačné stránky. SMS zprávy sice mohou dětem zlepšovat schopnost čtení, ale zároveň také zvyšovat frekvenci gramatických chyb v textu.
"Esemeskování je se svými specifickými pravidly a nedodržováním diakritiky skutečnou hrozbou pro jazyk," varovala před rokem irská komise pro vzdělání. "Děti jsou díky velké popularitě SMS zpráv schopny tvořit jen krátké věty a jejich slovní zásoba je čím dál menší," napsal tehdy deník The Irish Times.
