(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Symbol Británie se mohutně rozšiřuje, ale lidem nové budky hodně vadí

  • 11
Červená telefonní budka je jedním z neodmyslitelných symbolů Velké Británie. Právě telefonní budky jsou ovšem nyní pro mnohé obce v Anglii a Walesu spíše trnem v oku. Výrazně totiž stoupl počet žádostí na jejich instalaci, posléze však slouží jako reklamní nosiče.

Počet žádostí na jejich instalaci měl totiž podle Sdružení místních samospráv, které zastupuje 370 obcí v Anglii a Walesu, stoupnout meziročně o více než 900 %. Zatímco v roce 2015 bylo ve dvanácti městských oblastech evidováno jen 89 takových žádostí, tak v roce 2016 se jejich počet vyšplhal na 914. V roce 2017 například londýnská čtvrť Westminster obdržela celkem 180 žádostí, v roce 2015 přitom evidovala jen 13. Ve čtvrti Lambeth pak počet žádostí ve stejném časovém období poskočil z jedné na 71.

Tato čísla jsou na pováženou - mnozí Britové totiž telefonní budky s veřejnými automaty považují za přežitek minulé doby, tedy doby před nástupem mobilních technologií. Veřejné automaty využívají lidé opravdu už jen sporadicky. Britská média pak nově instalované budky označují za městské „trojské koně“. Důvod, proč budek přibývá jako hub po dešti, je nasnadě. Díra v zákoně totiž umožňuje umisťovat na ně reklamu bez nutnosti jakéhokoli předchozího povolení. Podle současných pravidel totiž zájemci potřebují pouze licenci k instalaci samotné budky, tu uděluje společnost Ofcom. Všeobecnému rozhořčení se tedy nelze divit.

Sdružení místních samospráv proto vyzvalo britskou vládu, aby zrušila příslušná povolení umožňující instalaci budek bez stavebního povolení. Po vládě také požaduje úpravu současných zákonů tak, aby místní orgány mohly proti nekontrolovatelné výstavbě zasáhnout tam, kde je to nezbytně nutné. V současnosti jsou městské rady bezmocné, mohou pouze vznášet námitky proti designu a vzhledu, konečné rozhodnutí je ovšem na Inspektorátu plánování.

Jen úpravou zákona bude možné docílit toho, aby ulice nebyly lemovány nevyužívanými telefonními budkami, z nichž reklama křičí na všechny strany. Podle britského portálu Telegraph není výjimkou, že se na ulicích Londýna či Liverpoolu nachází na pouhých 125 metrech hned osm budek oblepených reklamou.

Nechtěli přijít o symbol své země, pro budky našli nové využití

Všeobecnému rozhořčení se tak nelze divit. A to i proto, že nově instalované budky mají k těm ikonickým, z nichž se stal jeden z hlavních symbolů ostrovního království, mnohdy hodně daleko. Není to přitom tak dlouho, co Britové řešili, jak právě s původními budkami naložit. V době, kdy jsou mobily masově dostupné, totiž pozbývají významu a pro telekomunikační společnosti je jejich provoz drahý. Britové se ovšem jednoho z národních symbolů nechtěli vzdát, a tak pro ně hledali nové využití.

V jedné vsi severně od Londýna se tak před lety začala místní budka využívat jako knihovna. Tehdy šlo ovšem jen o jehlu v kupce sena, Britové totiž museli najít využití pro tisíce dalších budek. Postupem času tak řada z nich našla využití rovněž jako pouliční knihovna určená ke sdílení knih, jiné pak aktuálně slouží drobným obchodníkům. Například v londýnských ulicích se tak u klasické červené budky lze nejen občerstvit, ale zakoupit v ní například i denní tisk či suvenýr. Některé pak slouží coby obdoba domácího kutilského koutku.

V knihovny se proměnily i české budky

Před otázkou, jak naložit s vysloužilými telefonními budkami, stála i mnohá česká města. I v Česku totiž počet budek v provozu trvale klesá. V roce 2013 tak za podpory programu „Think Big“ společnosti O2 vznikl neziskový projekt KnihoBudka s cílem proměnit vysloužilé budky na bezplatné veřejné knihovny. V současnosti je podle spoluautora projektu Pavla Železného po republice rozmístěno více než třicet funkčních knihobudek, polovina z nich se nachází v Praze. Další jsou pak umístěny například v Teplicích, Ústí nad Labem, Ostravě, Uherském Hradišti, Turnově či ve Zlíně.

Od letošního ledna má totiž poskytovatel univerzální služby povinnost provozovat jeden veřejný telefonní automat (VTA) jen v každé obci do 699 obyvatel. V obcích od 700 do 4 999 obyvatel pak jen v případě, že v dané lokalitě není dostatečný signál alespoň dvou mobilních operátorů. V následujícím roce bude první podmínka platit už jen pro obce s nanejvýš 399 obyvateli, v roce 2020 se pak tato hranice sníží na pouhých 199 obyvatel. Horní hranice počtu obyvatel u druhé podmínky nařizující provoz VTA v českých obcích bez kvalitního mobilního signálu zůstává i v následujících letech beze změny.