Snímek, který v sobě mísí prvky fantasy, bojového umění, romantické komedie a muzikálu, začíná poněkud hororově: vesničan živící se jako hrobník totiž v úvodu vykope opuštěný hrob. Potřebuje dřevo z rakve v něm uložené. A to kvůli tomu, aby mohl vyrobit jinou rakev, jelikož v okolí vesnice, v níž žije, nezůstal kvůli vlnám sucha a válkám jediný strom.
Ke své smůle však svým počínáním probudí ducha starověkého válečníka, jehož ostatky po krádeži rakve necitlivě zaházel zeminou. Tento duch se rozhodne svou rakev získat zpět. Při následné konfrontaci vesničana však vyslechne příběh, který ho k takovému kroku dohnal.
Hladovějící obyvatele zdecimované vesnice totiž obalamutil zlomyslný obchodník. Nabídl, že jim půjčí tolik peněz, kolik jen chtějí, jako zástavu však požadoval jejich rýžová pole. Vesničané se nakonec nechali zlákat a peníze si půjčili. Jenže posléze nebyli kvůli vysokým úrokům schopni splácet. Proradný obchodník tak do vesnice přivedl kumpány, kteří měli vesničany zastrašit a připravit je o půdu. Hrobník však ostatní zburcoval, aby společnými silami našli schopného válečníka, který by jim pomohl jejich půdu ubránit.
Podařilo se. Dobrotivá zachránkyně sice do vesnice zase vrátila klid a mír, ale po vyhraném boji zemřela. Řádný pohřeb tak podle hrobníka byl tím nejmenším, jak mohli vesničané vyjádřit svou vděčnost. Jenže k jeho uspořádání potřeboval rakev. A na její výrobu dřevo, kterého se mu však nedostávalo.
Jak tento myticky laděný příběh pokračuje a jaké má rozuzlení, na to se podívejte již sami. Jen dodáme, že jde opět o mistrně zpracovaný a promyšlený snímek. Do jeho nitra však dokážou proniknout patrně jen lidé z asijského kontinentu.
Režisérského postu se tentokrát ujal jihokorejský filmový režisér, scenárista a producent Park Chan-wook, který je i autorem samotného příběhu. Mezi nejznámější Parkovy filmy, které uspěly i v zahraničí, patří Oldboy (2003) a Komorná (2016). Roli hrobníka ztvárnil herec Yoo Hai-jin, starověkého válečníka herec Park Jeong-min a zachránkyně vesnice herečka Kim Ok-vin.
Apple snímkem demonstruje zejména funkci filmového režimu (Cinematic), která umožňuje natáčet s malou hloubkou ostrosti a přeostřovat mezi objekty. Schopnost přeostření je patrná zejména ve scéně, kdy se duch bojovníka na popud hrobníka ohlíží přes své rameno do minulosti. V pasážích bez přeostření pak podle režiséra malá hloubka ostrosti pomohla naopak živěji vyniknout barvám.
V tradičním snímku ze zákulisí natáčení (viz níže) si Park pochvaluje také schopnost iPhonu natáčet i za špatných světelných podmínek, díky čemuž lze zachytit i noční scénu. V neposlední řadě přivítal jeho kompaktnost, díky níž bylo možné telefon umístit prakticky kamkoli, tedy i do míst, kam by se běžná profesionální kamera nevešla.
Všem, kdo si myslí, že natáčení je skličující úkol a bojí se to i jen zkusit, Park vzkazuje, aby se nebáli. „Stačí vzít svůj iPhone a natočit svůj každodenní život, věci kolem sebe nebo svůj vlastní krátký příběh,“ dodal.
