Špičkové přenosové rychlosti okolo zhruba 500 Mbit/s jsou dnes možné už i v nejvyspělejších verzích 4G (tedy LTE) sítí, v 5G by měly být přeci jen něčím samozřejmějším, navíc s potenciálem dalšího budoucího rozvoje. Nicméně aktuální ukázka operátora O2, kterou firma připravila v Kolíně ve spolupráci s dodavatelem infrastruktury Ericsson, naznačí i další možné přednosti 5G sítí, z nichž pro běžného uživatele bude důležitých na první pohled jen několik.
Na pohled druhý však právě tyto nové výhody a vlastnosti 5G sítí přeci jen pro spotřebitele přínos mít budou: umožní rozvoj služeb, které ve stávajících sítích nedávají moc smysl, nebo by jednoduše nemohly fungovat.
Úspěšný test
Než se k nim dostaneme, je tu samotné 5G. V Kolíně vše běží na jedné základnové stanici v testovacím provozu, hardware není podle zástupců O2 i Ericssonu finální a rovněž se ještě ladí software. I tak parametry, kterých lze dosáhnout, budí respekt.
Na testovacím smartphonu Oppo Reno 5G, který tu měli zástupci firem k dispozici, jsme naměřili při prostém testu rychlosti připojení špičkovou hodnotu přes 515 Mbit/s, stabilně se pak rychlost pohybovala na 300 Mbit/s, což jsou lákavé hodnoty. Ale jak jsme zmínili, ne nijak dramaticky vyšší, než dnes umožní nejvyšší konfigurace LTE.
Naše pozornost se tak zaměřila na odezvu sítě, kterou 5G slibuje výrazně snížit, a to pod 10 ms. V Kolíně zatím během testů takové hodnoty síť vykáže jen v některých ideálních případech, při našich měřeních na telefonu se odezva (latence) pohybovala na úrovni asi 16 – 18 milisekund. I to je lepší výkon, než podávají LTE sítě, které jsou v ideálním případě schopné dosáhnout odezvy dvacet až čtyřicet milisekund.
Zástupci operátora i Ericssonu přitom ujišťují, že slibované hodnoty pod deseti milisekundami by neměly být v běžné komerční praxi ničím neobvyklým. Prostor ke zrychlení tu je – ať už díky lepšímu vyladění softwaru stanic, na kterém se stále pracuje, tak samotným řešením vysílačů v praxi. V tomto experimentálním provozu jsme naměřili odezvu do internetu, která závisí i na dalších faktorech, ne jen na samotném 5G řešení.
V praxi by například 5G síť měla používat techniku zvanou Mobile edge computing, kdy budou buď přímo na stanici nebo někde poblíž ní umístěny servery, které budou rovnou zvládat některé uživatelské požadavky, což reakci výrazně urychlí.
Bleskurychlé reakce
Jak rychlá tato reakce je, popsal Jan Hruška, ředitel pro technologie operátora O2. „Řidič za volantem umí na situace kolem sebe reagovat v rozmezí asi 700 – 1 500 milisekund. Samotná rekce oka a mozku, tedy takzvané vizuální zacílení, trvá 100 – 130 milisekund, to je tedy doba, než si náš mozek něčeho vůbec všimne,“ nastiňuje Hruška představu o tom, jak rychlá reakce sítě je. Síť 5G tedy umí „podnět“ zaregistrovat výrazně rychleji než lidské oko a mozek.
To by mohlo být podle Hrušky důležité třeba při rozvoji autonomního řízení, kdy budou reakce strojů kritickou záležitostí. Na druhou stranu je téměř všem jasné, že samořiditelná auta se nebudou moci spoléhat jen na 5G konektivitu, ta tedy bude jen jedou z doplňkových součástí jejich složitých inteligentních řídicích systémů.
Kde by 5G mohlo mít významný vliv, je průmysl. Továrna vybudovaná se specializovaným 5G pokrytím by mohla fungovat zcela jinak než dnes. Dnes jsou i ty nejpokročilejší roboty na výrobních linkách v podstatě samostatné jednotky, které mají svůj program, řídicí hardware a jen umí s okolím různým omezeným způsobem komunikovat a spolupracovat – podle toho, co mu bylo naprogramováno do jeho paměti.
V 5G to tak být nemusí. Robot může být opravdu jen „mechanickou rukou“, která bude obsahovat především všechny akční motory a senzory a jen komunikační jednotku. Veškerý hardware pro řízení robota, všechen software a instrukce pro něj by pak mohly být centralizovány do serverů dané továrny. To bude znamenat, že robot bez složitého řídicího počítače uvnitř sebe sama bude výrazně levnější a flexibilnější.
V případě změny výrobního programu nebude třeba přeprogramovávat jednotlivé roboty, ale vše se připraví centrálně, robot bude pak v reálném čase řízen novými instrukcemi „ze zázemí“. Naučit robota novým úkolům, také nebude tak často vyžadovat upgrade řídicího hardwaru, to se opět obstará centrálně.
A proč je v takovém případě důležité 5G a nestačí stávající 4G? Jde právě o rychlou odezvu. Senzory robota musí zaznamenat aktuální dění stejně jako dosud, ale nemusí to odeslat do „centrálního mozku“ a získat zpět patřičný pokyn. Například: pokud robot usazuje díl do auta, teď to funguje tak, že když ho usadí „na doraz“, senzory to zaznamenají a vnitřní systém robota mu tedy sdělí, že má svůj pohyb zastavit. Teď mu bude muset takový pokyn dát centrální systém, proto je rychlost odezvy tak důležitá.
Něco i pro uživatele
Právě taková využití rychlé odezvy postupem času získají na významu i pro běžné uživatele. Do cloudu bude možné přenášet čím dál více služeb a úkolů. Například náruživí hráči se mohou těšit na opravdu špičkové a náročné hry, které půjde hrát přímo na mobilních zařízeních a ta se přitom ani „nezapotí“.
Rychlost reakce jsme si vyzkoušeli na jedné aplikaci rozšířené reality. Brýle Holo Lens, ale třeba také obyčejný tablet s kamerou, nám nabídly pohled do nitra domnělé zdi. Opět nejde o nic, co by tato technika neuměla dnes, ale jde právě o to, že obraz rozšířené reality nám servíroval v reálném čase server z internetu a ne nějaké lokální řešení. Přitom i při prudkém pohybu hlavou byla reakce okamžitá, obraz svým pohybem nezaostával, což by jinak mohlo být pro uživatele nepříjemné (může to třeba způsobovat závratě či nevolnost).
To se opět může hodit při hraní her, ale také v situacích, kdy si bude nechávat skrze rozšířenou realitu uživatel na dálku radit s nějakým úkolem: třeba i s drobnou opravou v domácnosti.
V Kolíně zatím není možné se do sítě přihlásit, a to ani kdyby zájemce vlastnil 5G telefon a byl zákazníkem O2.
