Skromný japonský inženýr Kikuo Ibe pomohl v roce 1983 dokonat určitou revoluci, která v hodinářském světě odstartovala už o 14 let dřív. Když Seiko přišlo v roce 1969 s prvním quartzovým strojkem, hodinářským světem to otřáslo.
Řada tradičních hodinářských firem příchod tohoto vynálezu nepřežila: strojek s bateriovým pohonem a regulací chodu pomocí quartzového krystalu totiž přinesl přesnost i odolnost, o které se tehdy tradičním mechanickým hodinkám ani nesnilo. A to rychle za ceny tak nízké, že se z hodinek stala naprosto běžná záležitost pro každého člověka. K masovému rozšíření hodinek pak kromě Seika přispěly i další japonské firmy: Citizen, a především Casio.
Revoluce zrozená z osobní ztráty
Právě pro poslední zmíněnou firmu začal v roce 1976 pracovat tehdy čerstvě vystudovaný inženýr Kikuo Ibe. Tou dobou už Casio dva roky vyrábělo digitální hodinky, které si získávaly masy příznivců. A Ibe se stal součástí konstrukčního týmu firmy. Zásadní je však okamžik z roku 1981. Ibemu cestou do práce upadly jeho tehdejší mechanické hodinky, které dostal od svého otce. Křehké hodinky se rozbily na kousíčky.
Ibe se s touto nejen materiální, ale především emocionální ztrátou vyrovnal překvapivě. V hlavě se mu totiž zrodil nápad vytvořit hodinky, které se nerozbijí ani při pádu na zem nebo jiném drsném zacházení.
„Mým původním cílovým trhem byli dělníci, kteří rekonstruovali silnici před naším vývojovým centrem. Nikdo z nich nenosil hodinky, protože by se ihned rozbily,“ naznačil Ibe na setkání s novináři a fanoušky v Praze, jak vlastně vedení Casia přiměl k tomu, aby mu dalo při vývoji odolných hodinek v podstatě volnou ruku.
Dva roky intenzivního vývoje
Ibe se skromným týmem na vývoji takových hodinek pracoval intenzivně dva roky. A podle svých slov se několikrát ocitl ve slepé uličce.
„Někdy jsem nad tím přemýšlel tak dlouho a intenzivně, až jsem měl pocit, že mi praskne hlava,“ řekl během své prezentace s tím, že na projekt myslel ve dne, v noci a že si doslova rozbité prototypy bral domů a ukládal vedle polštáře, co kdyby náhodou našel nějaké řešení ve snu.
Ten správný nápad nicméně dlouho nepřicházel, i když část rovnice už Ibe s týmem vyřešili na začátku vývoje: vymysleli konstrukci pouzdra s pětistupňovou strukturou tlumení nárazů, která umožnila ochrannou strukturu modulu hodinek (pouzdro) zmenšit z velikosti míče o průměru asi 15 centimetrů do rozměrů nositelných na zápěstí.
Potíž byla v tom, že i když vše přežilo tělo hodinek i základní deska modulu, stále docházelo k nenávratnému poškození některých malých elektronických součástek uvnitř.
„Rozhodl jsem se, že to nevzdám. Opravdu jsem věřil, že odpověď najdu,“ připomněl Ibe svou zásadu „Never give up“, kterou se řídí dodnes.
Spásná myšlenka přišla jednoho dne v parku, kde si Ibe všiml holčičky, co si hrála s míčem. Ibe si představoval, že modul hodinek „pluje“ uprostřed míče, chráněný před těmi největšími otřesy. Právě tady se zrodila výsledná plovoucí konstrukce modulu s kontaktními body, kterou hodinky G-Shock, jak se nakonec produkt i dnešní celá modelová řada nazývají, dostaly.
Zrodila se legenda
První hodinky G-Shock, model DW5000C, tak přišly na trh v roce 1983. A dokonaly to, co už předtím začaly quartzové modely s méně odolnou konstrukcí. Hodinky od této chvíle mohl na ruce nosit skutečně každý: nejen proto, že byly cenově dostupné (nejlevnější modely G-Shock dnes stojí něco přes dva tisíce korun), ale i proto, že vydržely cokoli. Původní G-Shocky vydržely pád z deseti metrů na beton, měly odolnost do 200 metrů vodního sloupce a jejich baterie vydržela až deset let. Tohoto receptu se Casio G-Shock drží dodnes.
Právě G-Shocky tak naučily nosit hodinky i uživatele, kteří by o náramkových hodinkách dřív neuvažovali. Nosit je začali sportovci, vojáci, dělníci a mnozí další. Rychle se staly i určitou popkulturní ikonou, takže oslovily mladé publikum. A jejich konstrukční prvky umožnily další rozvoj náramkových hodinek, bez kterého by nejspíš dnešní chytré hodinky ani nemohly existovat. Chytré hodinky dnes vlastně náramkové v celkových prodejích převálcovaly. Ale Casiu se obzvlášť s jeho modelovou řadou G-Shock daří dál. Důvod naznačil v Praze i sám Ibe.
„G-Shock neustále přináší nové produkty, pouští se do nových výzev. A věřím, že právě tento inovativní duch je to, co lidi oslovuje a co oceňují,“ řekl v odpovědi na jeden z novinářských dotazů s tím, že značka má podle něj velkou zodpovědnost a musí se snažit naplnit očekávání zákazníků.
Casio G-Shock DW-H5600
I proto dnes existují v řadě G-Shock různé částečně chytré modely, které nabízí Bluetooth propojení se smartphonem, možnost počítat kroky, nebo dokonce i pokročilejší fitness funkce (model G-Shock DW-H5600 jsme podrobili testu). Ano, konkurenční chytré hodinky jsou v těchto ohledech dál, ale žádné nejsou tak odolné jako G-Shock. Vedle toho nicméně existují i neméně odolné luxusnější verze, od kovových až třeba po opravdu drahé titanové modely MR-G s cenami i vysoko přes 100 000 korun.
Jejich potenciál nekončí
Podle Ibeho navíc mají hodinky G-Shock velký potenciál i do budoucna.
„Domnívám se, že technologie a funkčnost se budou i nadále vyvíjet a budou stále pokročilejší. Naše možnosti jsou neomezené, a proto jsem přesvědčen, že musíme i nadále přijímat nové výzvy a snažit se naplňovat očekávání našich zákazníků,“ prohlásil Ibe.
G-Shock prý nadále zůstane značkou pro široké publikum, potenciál nadále Ibe vidí v cenově dostupných, ale i exkluzivních drahých modelech.
Skromný inženýr, který se nebere vážně (a který se rozhodně nechystá na důchod), také v Praze v odpovědích na novinářské dotazy naznačil, o čem ještě jako konstruktér sní. V několika odpovědích se totiž objevila narážka na vesmír. V jeho drsném prostředí by nepřežily ani dnešní hodinky G-Shock. Ibe se nicméně domnívá, že není daleko doba, kdy lidé budou do vesmíru cestovat vcelku běžně a mohou k tomu potřebovat spolehlivé hodinky.
„Rád bych vytvořil Space-G, hodinky G-Shock, které přežijí v extrémních teplotách ve vesmíru, v podmínkách, které na Zemi neexistují,“ zasnil se konkrétně. I ve svých 73 letech přitom v průběhu pražského setkání jasně ukazoval, že neustále hledí vpřed.
„O tom jsem neuvažoval. Ale kdybych měl začít znovu, myslím, že by bylo fascinující použít technologii nové generace a vytvořit hodinky, které by se těsně před nárazem dovedly vznášet,“ odpověděl na náš dotaz, jak by podle něj mohly vypadat „původní“ G-Shocky, jen kdyby vznikaly zcela znovu s využitím dnešní moderní techniky.
