K navigacím Mio vždycky patřily mapy iGO, jenže nic netrvá věčně. A vzhledem k tomu, že Mio nedávno pohltilo výrobce map Navman, dalo se čekat, že dojde ke změně. Tu přinesla nová modelová řada označená jako Moov.
U nich lze určitě ocenit to, že Mio opustilo cestu komplikovaných multimediálních zařízení a začalo se soustředit jen na to nejdůležitější – na samotnou navigaci. V nových modelech tak už nečekejte přehrávání hudby, videa či podobné doplňkové funkce. Zajímavým vylepšením je ale přístup k on-line databázím POI.
Vybíráme z katalogu navigací:
MyGuide 4200 s mapami iGO, předchozí model Mio C720 a Panasonic Strada s mapami Navigon
Vraťte nám staré (nebo radši nové) iGO
Není to úplně obvyklé začínat recenzi navigace právě mapami. V tomhle případě ovšem nelze jinak. Opuštění původního mapového software iGO a přechod na Navman, tedy přesněji řečeno na MioMaps 2008 totiž zanechá v uživateli majícím zkušenosti s předchozími produkty značky Mio poměrně rozporuplné pocity. Hned na úvod je potřeba říci, že tyto rozporuplné pocity se v drtivé většině netýkají funkčnosti, ale spíše uživatelského komfortu.
Nové grafické prostředí MioMaps 2008 je totiž velmi strohé. A to se ještě snažíme volit hodně mírný výraz. Na funkci to pochopitelně žádný vliv nemá, jenže v poslední době se výrobci navigačních software předhánějí v grafických finesách. A právě ty jsou často pro uživatele jedním z odlišujících momentů pro výběr toho kterého přístroje. Ono totiž ruku na srdce, pokud jde o funkčnost, jsou rozdíly mezi jednotlivými výrobci velmi malé.
 |
|
Takže Navigon přichází s 3D objekty (dokonce i v Česku) a dále vylepšuje své Reality View, další výrobci se soustředí na co nejvěrnější zobrazení nejen silnic, ale i okolí. A ve stejné době přicházejí MioMaps 2008 s grafickým prostředím, které nabízí jen strohou mapovou grafiku beze všech fines. Uživatel tak získá dojem, že se jedná o několik let starý produkt, což samozřejmě není pravda. Nicméně podobné grafické prostředí jsme byli zvyklí vídávat v navigacích tak před dvěma až třemi lety.
Jak již bylo řečeno, ve většině případů to nemá žádný vliv na funkčnost. Navíc určitě se najde část uživatelů, kterým bude právě tento umírněný přístup vyhovovat a na různé grafické serepetičky si nepotrpí. Jde tedy doopravdy hlavně o zvyk. I když právě strohost grafiky u Moov 360 občas vede k tomu, že je těžké rychlým pohledem na mapu odhadnout, kudy vede naplánovaná trasa. A to může při řízení způsobit trochu problém.
Vylepšené pokrytí
Nyní se situace zcela obrátila a primárně jsou zdrojem mapových podkladů lokální dodavatelé. Pouze v zemích, kde lokální dodavatel není (nebo nemá dostatečnou kvalitu podkladů), sáhne výrobce po mapách TeleAtlasu. To je mimochodem právě případ Česka, které jako jedna z mála zemí „běží“ na mapách od TeleAtlasu. To je ale dáno také tím, že díky aktivitě Škoda Auto má TeleAtlas pokrytí Česka skutečně velmi dobré.
V řadě zemí – a především jde o střední a východní Evropu – ale přechod na lokální dodavatele znamenal poměrně znatelné zlepšení podkladů. Příkladem, který řadě Čechů určitě udělá radost, je Slovinsko, které je nyní pokryto velmi dobře. Pochopitelně ale nejde jen o něj a když k tomu přidáme i nejnovější upgrade od TeleAtlasu, máme k dispozici navigaci se skutečně podrobnými mapami pro většinu Evropy.
 |
|
Recenzovaný model Mio Moov 360 je dodáván pouze ve verzi Evropa, která obsahuje mapové podklady 38 států. Nižší modely této řady jsou pak vždy dodávány buď ve verzi Evropa, nebo ve verzi Regional. Ta u v Česku prodávaných přístrojů obsahuje 13 států našeho regionu. Všechny mapy jsou v řadě Moov uloženy v paměti přístroje, slot pro SD tak zůstává volný pro případné další rozšíření či doplňující funkce.
Z hlediska uživatele je toto řešení jistě příjemnější. Přece jen je SD karta náchylná k tomu, aby někde při přenášení vypadla, případně se poškodila. Pokud jsou na ní uloženy mapy, může to být ztráta téměř odpovídající ceně navigace. Naopak to, že si smažete mapy v přístroji, příliš pravděpodobné není.
Jak naviguje
Pokud jde o přesnost navigace, nelze mít k testovanému přístroji mnoho výhrad. Mapy se překreslují velmi rychle a poloha na mapě poměrně odpovídá realitě. Navíc Moov 360 patří k těm méně „ukecaným“ navigacím, což uživatelé obvykle spíše vítají. Ne vždy ovšem spolehlivě zafungoval algoritmus výpočtu trasy.
Musíme ale férově poznamenat, že to mohlo být způsobeno tím, že testovaný přístroj neměl ještě zcela definitivní verzi software. To lze odhalit i na některých fotografiích, kde jsou ještě chyby v překladu. Problém byl například v tom, že nás navigace asi ve dvou případech nutila sjet z hlavní silnice, abychom se na ni po několika metrech vrátili téměř na stejném místě. Těžko říct, čím je tenhle – evidentně nelogický – postup způsoben. Doufáme ale, že prodejní verze už tímhle neduhem trpět nebude.
 |
|
Trochu nás také zarazilo, že navigace dává hodně velký důraz na délku trasy. V menu lze nastavit preferenci výpočtu trasy ve třech stupních – v nejkratší, nejrychlejší a jakási prostřední hodnota. Ta by měla odpovídat ekonomické trase, pokud jsme ji ale měli nastavenou, dokázala nás navigace protáhnout skutečně hodně úzkými cestami, abychom se následně vrátili na hlavní s tím, že jsme ušetřili pár kilometrů.
Za co si naopak Mio zaslouží absolutorium je nová funkce SiRFInstantFixII, která poměrně efektivně zkracuje rychlost určení polohy. To oceníte při studeném startu, kdy se navigace rychleji zorientuje, ale hlavně ve chvílích, kdy na nějakou dobu ztratíte signál. Pokud například vyjedete z delšího tunelu, přístroj se téměř okamžitě zorientuje a pokračuje v navigaci.
Podobně jako u předchozích modelů, nenabízí ani Mio Moov 360 integrovaný TMC přijímač. Mapy ale TMC informace podporují, pokud však chcete dynamickou navigaci využívat, musíte si dokoupit držák s integrovaným TMC přijímačem. Ten je k dispozici jako volitelné příslušenství za příplatek.
Skutečně lokální informace
Při cestování se často stane, že nejedete na konkrétní adresu, ale potřebujete najít například hotel, restauraci či parkoviště v daném místě. Pak sáhnete po databázi POI, tedy Point Of Interest, která právě v tomhle případě pomůže. Problém je, že databáze je aktuální v době, kdy si přístroj koupíte. Přesněji řečeno v době, kdy výrobce dělá aktualizaci map.
 |
|
A na rozdíl od silnic, které zase tak často své místo nemění, u POI bodů může docházet ke změnám velmi rychle – hotel změní jméno, restauraci majitelé zavřou, či se naopak objeví nová. Novinkou v řadě Moov je funkce Mio Connect, která umožní připojit se pomocí mobilního telefonu (přes Bluetooth) k internetu a stáhnout aktuální informace o POI v okolí.
V přístroji, který jsme měli k dispozici na testování, byla připravena databáze Mio Explore More, a pro Česko i databáze Zlaté stránky. A právě ta přináší pro Česko poměrně velký rozsah POI, které jsou navíc doplněny řadou podrobnějších informací (například telefonní čísla). Tím, že se stahují vždy jen data podle vaší aktuální polohy, není objem datových přenosů nijak závratný. Databáze je ale výrazně aktuálnější.
Když už jsme se zmínili o propojení s mobilním telefonem a Bluetooth, sluší se přidat informaci o tom, že Moov 360 může posloužit i jako Bluetooth hands-free. Do paměti přístroje lze stáhnout kontakty z telefonního seznamu, a pak je vytáčet pohodlně přímo z obrazovky. Pochopitelně stejně tak je možné přímo vytočit číslo. Citlivost mikrofonu i hlasitost reproduktoru je pro tento případ dostatečná.
Za vysněným místem
Další zajímavou novinkou v modelu Moov 360 je podpora funkce NavPix. Ona to vlastně úplná novinka není, něco podobného nabízel už předchozí model C720. Jde o navigaci pomocí fotek. Některé přístroje totiž umí do tzv. EXIF souboru, což je vlastně popisek fotky, uložit nejen informace o fotografii samé, ale také geografické informace o místě jejího pořízení.
 |
|
Podobnou funkci by měla zvládat například nová verze firmware v černé edici telefonu Nokia N82 (a postupně by měla přibýt i do dalších N Series). Existují ale i programy, které polohu umí přiřadit fotografii v počítači. Jedním z nich je i Zoner Photo Studio 10. A protože Moov umí zaznamenávat projeté trasy, můžete si snadno přiřadit informace i ke svým fotografiím z cest. Fotografie s uloženou geografickou informací najdete i na serverech Flickr a Google Earth.
Pak již stačí příslušnou fotku nahrát do navigace, buď prostřednictvím dodávaného programu Mio More, nebo přes SD kartu, a pak se můžete nechat dovést přesně na místo, kde byla fotografie pořízena. Pokud se tak chcete s přáteli sejít na konkrétním místě, je to ideální prostředek. Kamarádům stačí poslat obrázek s informací o poloze a navigace už je navede tam, kam chcete.
Povedený design
Jestliže jsme nové MioMaps 2008 kritizovali za tak trochu retro design, u samotného přístroje je to přesně naopak. Jeho design se totiž povedl a vypadá velmi dobře. Vzhledem k velkému 4,3“ displeji jsou rozměry velmi příjemné – 130 x 77,7 x 17,7 mm. A nakonec i 171 gramů váhy je docela akceptovatelných.
 |
|
Displej pracuje v rozlišení 480 x 272 bodů, takže se na něj vejde poměrně velký výřez mapy i doplňující navigační informace. Čitelnost displeje na slunci patří k lepšímu průměru. Ve většině případů se dá s přístrojem celkem pohodlně pracovat i ve velmi slunečných dnech. Snad jen pokud vám sluníčko bude svítit přímo na displej, je to s čitelností horší, ale v tom není Mio samo.
Hardwarové parametry se příliš neliší od předchozích modelů řady C. I v Moov 360 tepe procesor Samsung 2443 taktovaný na slušných 400 MHz. Procesor je doplněn 64 MB paměti RAM, mapy jsou uloženy ve 2 GB interní paměti. Do nich se hravě vejde celá Evropa, která je součástí dodávky. Integrovaná baterie s kapacitou 720 mAh by měla přístroj udržet v činnosti bez nabíječky asi 2,5 hodiny. V praxi to bylo trochu méně, což řadí Moov 360 ve výdrži na baterie spíše k podprůměru.
Pochvalu si zaslouží výrobce za minimalistický, přesto perfektně funkční držák do auta. Musíme přiznat, že při prvním seznámení jsme k němu přistupovali s opravdu velkou nedůvěrou. Nakonec nás ale přesvědčil. Držák má navíc velmi dobře vyřešeno uchycení nabíječky, takže pokud ho budete nechávat v autě, o kabel se nemusíte starat.
 |
|
Držák se dá pevně přichytit ke sklu a nemá tendenci odpadávat. Také nastavení navigace do ergonomické polohy nezabere mnoho času. Navíc stojánek dokáže přístroj opravdu udržet, takže ani během jízdy se Moov 360 nijak výrazně neklepe.
Příjemná cena i funkce
Pokud dokážete akceptovat grafickou jednoduchost map, budete s přístrojem Mio Moov 360 asi spokojeni. Ocenění si rozhodně zaslouží on-line přístup k databázím POI a přesné zobrazování polohy. Je pravda, že na rozdíl od některých konkurenčních přístrojů nenabízí – s výjimkou Bluetooth hands-free – žádné doplňkové funkce. Troufneme si ale tvrdit, že minimálně větší část uživatelů je ani nebude postrádat.
Nezanedbatelným argumentem pro Mio je také poměrně akceptovatelná cena. Přístroj se dá totiž sehnat už za méně než 6 tisíc korun, což za navigaci s kompletními mapami Evropy není vůbec špatná cena.
Musíme ale přiznat, že když pomineme grafickou stránku, přináší MioMaps 2008 několik velmi příjemných a užitečných vylepšení. Za zmínku určitě stojí vylepšené mapové podklady. Mio totiž trochu změnilo strategii. Dříve byla většina mapových podkladů dodávána společností TeleAtlas a pouze když ta mapy pro danou zemi neměla, sáhlo Mio po jiném dodavateli.
