1 / 13
Nejdřív jste si vystáli frontu. Ale místo mobilu a SIM jste získali jen pořadí ve frontě a v lepším případě datum, kdy si telefon budete moct koupit. Z dnešního pohledu bylo navíc vše pekelně drahé, ale tehdy to byla revoluce. Která navíc svět doopravdy změnila.
Autor: T-Mobile
Druhý tuzemský operátor Paegas spustil své služby 30. září 1996. První značková prodejna vznikla v sídle operátora v Londýnské ulici v Praze na Vinohradech. Prodej pak zajišťovali dealeři, obvykle prodejci telekomunikační techniky, ale klidně i firmy prodávající alarmy. Nebylo jich mnoho, boom prodejců právě začínal. Proto ty fronty, navíc vše provázelo velké papírování. Zpočátku totiž byly k dispozici jen tarify, předplacené karty bez papírování přišly na trh až o rok později.
Autor: T-Mobile
Zázrak techniky. Prvním dotovaným mobilem Paegasu, ale jen na pár týdnů, byla už tehdy obstarožní Motorola TX770. Velký mobil neuměl ani odesílat SMS (což prvních pár měsíců nevadilo, síť je neuměla) a na příjmu i s obří baterií nevydržel ani jeden den. Ale dotovaný stál tisíc korun, což byla bezkonkurenční nabídka.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Logo Paegasu si možná budete ještě pamatovat, kdyby ne, vypadalo takto. Vydrželo až do poloviny roku 2002, kdy se operátor přejmenoval na T-Mobile. Důvod byl prostý. Paegas provozovala firma Radiomobil a jejím spoluvlastníkem byl právě německý Deutsche Telecom.
Autor: iDNES.cz
První SIM nahoře byla ta, kterou Paegas dával na začátku provozu k Motorole TX770. Byla nevylamovací, protože se strkala do telefonu celá (a vysouvala se pomocí jezdce na boku telefonu). Už tehdy to nebylo obvyklé, ale ani výjimečné. Kdo pak chtěl kartu přesunout do novějšího mobilu, musel si ji ostřihnout podle šablony. Menší formáty SIM přišly až s moderními smartphony.
Autor: T-Mobile
Tarify Paegasu byly na jeho startu výhodnější než tarify konkurenčního Eurotelu (dnes O2), který začínal 1. července. Jestliže Eurotel cílil především na podnikatele, tak nabídka Paegasu byla i pro nepodnikající zákazníky. Ale úplná láce to rozhodně nebyla, z dnešního pohledu to vlastně bylo hodně drahé. Reálně stál tehdy tarif měsíčně od 400 korun výše, ale jen s desítkami volných minut a s dotovaným mobilem a úvazkem na dva roky.
Autor: T-Mobile
Tisková konference, kde Paegas oznámil start služeb, proběhla jen den před zahájením provozu. Z redakce Mobil.iDNES.cz si ji nikdo nepamatuje, web startoval až koncem roku, přesto je jeden z nejstarších na českém internetu. Ano, mobily v podstatě internet předběhly.
Autor: T-Mobile
Mobily nebyly v roce 1996 levné. Nedotované začínaly nad částkou 10 tisíc korun. Tudíž akce Paegasu, který měl vždy jeden dotovaný za tisícikorunu, byla velmi úspěšná. Ale pozor, platil se i aktivační poplatek, to je dnes skoro sci-fi. Zpočátku pak síť umožňovala prakticky jen volání a to jen tehdy, když jste si našli signál. V prvních týdnech provozu to nebylo snadné ani v Praze.
Autor: T-Mobile
Vpravo na snímku je tehdejší generální ředitel Radiomobilu Klaus Tebbe. Na pozici ředitele vydržel do roku 2001, kdy přešel do mateřského koncernu Deutsche Telekom.
Autor: T-Mobile
Nejpopulárnějším tarifem Paegasu byl Ekonom. Za 415 korun měsíčně obsahoval 50 minut na pevnou linku a minutovou sazbu v rámci sítě 2,60 koruny. To konkurenční Eurotel chtěl za podobný tarif Global 835 korun a minuta v síti stála 3,15 Kč. I v dalších letech se hrálo na akční minutové ceny, nejvýhodnější bylo volání o víkendu nebo v noci nad ránem.
Autor: T-Mobile
Ještě jeden pohled na první prodejnu Paegasu v sídle společnosti v Londýnské ulici v Praze.
Autor: T-Mobile
V roce 1996 bylo obvyklé, že mobily měly vysouvací anténu. Ale i s ní bylo nutné signál aktivně hledat. Slušné pokrytí se Paegasu podařilo zrealizovat až během roku 1997. Eurotel (dnes O2) na tom byl o poznání lépe.
Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz
Pokrytí signálem bylo na začátku října 1996 tristní. I v Praze bylo jen pár vysílačů a signál bylo potřeba lovit i v centru. Na snímku je jedna z prvních reklam operátora, která ukazovala, že s mobilem už nemusíte čekat frontu na telefonní budku. Dnes už budky v Česku neexistují, nedávno uběhlo pět let od demontáže té poslední.
Autor: Repro: Časopis Mobil 1996
