Přezdívá se jí liberecký mrakodrap. Není divu, administrativní budova svou výškou 78 metrů (v nejvyšším bodě, tedy včetně antén na střeše dosahuje výšky 84 metrů) výrazně převyšuje jakoukoli jinou místní zástavbu.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

A to i opodál stojící S Tower, tedy budovu bývalého státního podniku Elitex. Tuto čtrnáctipodlažní administrativní budovu nezmiňujeme bezdůvodně.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Právě na její střeše má totiž Vodafone umístěny své antény, respektive se zde nachází jedna z jeho libereckých základových stanic (BTS). To navštívený mrakodrap oproti tomu Vodafonu slouží coby mikrovlnný bod pro BTS.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Tato jednadvacetipatrová administrativní budova, kterou pro Státní výzkumný ústav textilní (SVÚT) navrhl architekt Zdeněk Plesník, slaví letos jubileum. Od jejího dokončení v roce 1976 uplynulo půl století.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Pro představu: budova je jen o pouhý jeden metr vyšší než známý Baťův mrakodrap ve Zlíně a o jeden metr nižší než Panorama Hotel v Praze na Pankráci.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Jednou z jejích zajímavostí je oběžný výtah, takzvaný paternoster. A to ne ledajaký. Je nejdelším v Česku. Výška mezi horní a spodní stanicí (celkem 16 stanic) je 56,8 metru. Má celkem 35 kabinek a při rychlosti 0,3 m/s přepraví za hodinu až 480 lidí.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Vtipný piktogram na stropním překladu doprovázející základní údaje o paternosteru (ne, kabinka se v posledním patře opravdu nepřetočí), kterým lze vyjet do 16. patra této výškové budovy. My však do posledního veřejnosti přístupného, tedy sedmnáctého patra vyjeli protějším rychlovýtahem.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

O celkovém počtu pater již zmínka padla. Při pohledu na vnější plášť budovy se nicméně zdá, že jich je výrazně více. Jde o optický klam – jednotlivá patra byla totiž po dokončení budovy na fasádě rozpůlena vkládanými parapety.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Za pozornost stojí i konstrukce střešní nástavby, v níž se nachází část vzduchotechniky. Jde o mostní lávku, která je v podélném směru přeložena přes celý objekt. Podepřena je schodišťovými jádry a od střechy samotné budovy je odsazena na výšku jednoho patra.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Tato technická podlaží jsou již veřejnosti nepřístupná. Výtah nás tak vyvezl do posledního, sedmnáctého patra, ta zbylá bylo nutné zdolat již po schodišti ve zmíněné střešní nástavbě. Odměnou nám byl úžasný výhled na celý Liberec a jeho okolí. Toto je pohled severním směrem.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Avšak před tím, než jsme se mohli takovými výhledy kochat, jsme museli zdolat ještě tento krátký žebřík a protáhnout se úzkým střešním světlíkem.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Než nahlédneme do technologické místnosti a následně se budeme věnovat i konkrétním dominantám tohoto města, tak si spolu s námi užijte komplexní výhledy na Liberec. Tento je jihovýchodním směrem…

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

… zde jihozápadním směrem…

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

… a ještě severovýchodním směrem. Podobné výhledy si může užít kdokoli.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

V sedmnáctém patře se totiž nacházejí veřejně přístupné vyhlídkové terasy. Navštívit je lze každý pracovní den od osmé ranní, zavírací doba se pak v závislosti na konkrétním dni liší (maximálně do 16:30). Ovšem oproti této veřejně přístupné vyhlídce jsme o několik pater výše měli panoramatický výhled.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Pojďme ovšem na skok nahlédnout i do technologické místnosti Vodafonu. Ta se nachází v posledním, tedy 21. patře.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Na snímku dole je BBU (Base Band Unit), tedy řídicí jednotka zprostředkovávající zpracování signálu přicházejícího z rádiových jednotek (RRU) a jejich připojení do transportní sítě. BBU obsahuje karty pro optické připojení RRU (vlevo dole pro pásmo LTE, vpravo nahoře pro pásmo GSM) či kartu UMPT (vpravo dole; připojuje vysílač do transportní sítě směrem do core části). Malé karty na pravé straně BBU jsou zdroj, ventilátor a rozhraní externích kontaktů.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Jističové lišty

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Detail ukončovacích konektorů nevyužitých koaxiálních kabelů do MW linek, které slouží jako záloha. Kabely mohou být v budoucnu použity.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Na snímku nahoře je napájecí systém pro MW spoje (PowerOverEthernet), dole je pak na odchozím optickém kabelu posazen Huawei router (kapacita aktuálně 1× 10Gbit).

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zdroj stejnosměrného napětí 48 V sloužící pro napájení veškerého hardwaru a dobíjení záložních baterií…

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

… které nesmějí chybět. Jde totiž o záložní zdroj energie nezbytný pro případné vykrytí výpadků v dodávce elektrické energie.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Jak už jsme uvedli, běžné antény pro šíření mobilního signálu Vodafonu zde nenajdeme. Zato tu má mikrovlnné linky…

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

… a to jednu pro připojení jiného libereckého „sajtu“ a pět zajišťujících konektivitu OneNet zákazníků.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Takto, přes jednu z mikrovlnných antén, které na střeše libereckého mrakodrapu Vodafone má, vypadá výhled jihozápadním směrem.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Tato lokalita připadla Vodafonu díky akvizici Broadnetu v roce 2008.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Teď už se však pojďme podívat na méně obvyklé pohledy na místní dominanty…

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Jednou z těch nepřehlédnutelných byla nedaleko stojící teplárna se spalovnou.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Kostel svaté Máří Magdalény, jehož zajímavostí je, že namísto hlavní věže má pouze secesně tvarovaný sanktusník (malá věžička na hřebeni střechy presbytáře).

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Kostel Nalezení svatého Kříže postavený v letech 1753 až 1761 je místní významnou barokní památkou. Nad čtvercovou sakristií je knihovní síť s takzvanou Kopschovou knihovnou, první veřejnou knihovnou v Liberci.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Kostel svatého Antonína Velikého je jednou z nejstarších kamenných staveb v Liberci – základní kámen byl položen v září 1579.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Klenot Liberce – novorenesanční radniční budova postavená v letech 1888 až 1893. Stavba je považována za kopii vídeňské radnice, obě se totiž začaly stavět ve stejnou dobu a navíc architekt té liberecké, Franz von Neumann, byl žákem a později i spolupracovníkem Friedricha Schmidta, který byl architektem radnice ve Vídni.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Kostel Matky Boží U Obrázku stojí v městské části Ruprechtice. Jeho zvláštnostmi jsou neobvykle umístěná věž a kruhový půdorys.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Kostel svatého Vincence z Pauly, který zaujme neobvyklým vzhledem. Kombinuje červené režné cihly a kameny ze světlého pískovce. Není tak divu, že mezi místními je znám jako červený kostel.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Rezidence Kaskády z probíhajícího developerského projektu Nový Perštýn v místě, které místní znají jako Díru, Jámu či Kráter.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Terminál Fügnerova s charakteristickým červenobílým designem je centrálním přestupním uzlem MHD v Liberci. Denně odbaví zhruba 80 tisíc cestujících a jeho dominantou jsou hodiny o průměru 4,5 metru, které ho pomyslně rozdělují na dvě křídla. Když místní řeknou „sejdeme se pod hodinama“, tak myslí právě toto místo.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Kostel svatého Antonína Paduánského v městské části Ruprechtice

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Kostel Božského Srdce Páně, který byl na konci 19. století vystavěn zároveň s bývalým klášterem voršilek. V současnosti slouží klášter jako poliklinika.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Dominanta severního okraje Liberce – do oblouku tvarovaný bytový dům známý jako Wolkerák. Název upomíná na dávno zaniklé Wolkerovo plicní sanatorium.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Za zmíněným bytovým domem je kopec Liberecká výšina, na kterém stojí stejnojmenná rozhledna. Restauraci s vyhlídkovou věží zde v letech 1900 až 1901 nechal postavit textilní továrník Heinrich Liebieg.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Další ikonický liberecký panelový dům, kterému místní vzhledem k jeho netradičnímu půdorysu neřeknou jinak než Hokejka. Tento jedenáctipodlažní panelák stojí v městské části Ruprechtice a jde o jeden z nejdelších panelových domů v Česku.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Krajská nemocnice Liberec s ojedinělým heliportem…

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Jde o samostatně stojící 20 metrů vysokou stavbu s automaticky vyhřívanou železobetonovou kruhovou deskou o průměru 30 metrů. Na heliport, který je ocelovou lávkou spojen s pátým patrem pavilonu chirurgických oborů, mohou dosednout i těžší záchranářské vrtulníky (max. 6.400 kg).

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Dům obuvi Baťa (dům se zaobleným nárožím), jehož stavba byla dokončena v prosinci 1931, je jedním z příkladů funkcionalistické architektury v Liberci.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Palác Nisa, polyfunkční dům postavený v letech 1936 až 1937, byl ve své době nejvyšší libereckou obytnou budovou. Místní mu přezdívají Krb.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Budova střední školy a mateřské školy, jejíž kubusovitě odstupňovaná věž je dominantou liberecké čtvrti Jeřáb.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Secesní budova libereckého krematoria, jejíž stavba byla dokončena v roce 1916, byla prvním krematoriem na území Rakouska-Uherska.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Bytové domy v ulici Dr. M. Horákové

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Krytý zábavní, hotelový a kongresový komplex Centrum Babylon vznikl mezi lety 1998 až 2000 přestavbou areálu bývalé textilní továrny Hedva. Kousek od vstupu se na střeše objektu nachází ikonický zemědělský letoun Z-37, takzvaný Čmelák.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Nádražní budova hlavního libereckého vlakového nádraží byla původně kratší než dnes – zahrnovala tři příčné čtyřpodlažní trakty (zakončené v průčelí trojúhelníkovými štíty), které byly propojené třípodlažními budovami. V roce 1904 bylo v souvislosti s nadcházející velkou výstavou v Liberci rozhodnuto o její radikální přestavbě.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Tramvajová vozovna Dopravního podniku měst Liberce a Jablonce nad Nisou

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Lom Ruprechtice, v němž se těží typický liberecký granit s ojedinělým narůžovělým zabarvením. To je dáno vysokým obsahem draselného živce. Liberecká žula je oblíbeným dekorační kámen.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Hlavní průtah Libercem – rychlostní silnice R35

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Větrná elektrárna na vrchu Lysý ve Frýdlantském výběžku

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

A samozřejmě nesmí chybět ani výhled směrem na dominantu Libereckého kraje – horu Ještěd se stejnojmenným televizním vysílačem od architekta Karla Hubáčka.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Téměř 100 metrů vysoký ikonický vysílač, v němž se nacházejí i restaurace a hotel, se nad Libercem tyčí už více než půl století. Padesáté výročí tato stavba tvaru jednodílného rotačního hyperboloidu oslavila už v roce 2023.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Zatímco Ještěd na svou komplexní rekonstrukci čeká, tak liberecký mrakodrap jí prošel již na začátku třetího tisíciletí. A to právě v souvislosti s jeho plánovaným využitím pro účely krajského úřadu. Budova se dočkala mimo jiného i úpravy vstupu, přestavby interiérů a výměny oken. A tímto pohledem se s Libercem loučíme. Ale ne nadlouho, ještě se do těchto končin jednou vrátíme.

Autor: Lukáš Hron, Mobil.iDNES.cz

Výhledy z libereckého mrakodrapu