(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: koláž iDNES.cz

Pět let stará operátorská revoluce. Mnozí aktéři se výročí nedožili

  • 48
Tuzemský mobilní trh zažil v roce 2013 zásadní proměnu, vedle síťových operátorů na něm začali působit i další poskytovatelé. Jen během prvního roku vzniklo zhruba 40 virtuálů, dnes jich na trhu působí přes 150. Virtuálové využívají sítí mobilních operátorů, služby pak nabízí pod vlastní značkou. Ne všichni se ovšem pětiletého výročí dožili.

Historicky první virtuální operátor začal v Česku působit již v listopadu 2012. Byl jím Bleskmobil, který nabídku postavil na předplacených službách. Stejnou cestou se následně vydaly i desítky dalších virtuálů. Důvod je nasnadě, předplacené služby totiž eliminují rizikový faktor v podobě neplatičů a s tím spojené případné existenční problémy poskytovatele, který musí odebrané služby síťovým operátorům bez ohledu na takovou překážku uhradit. Nicméně ani tarifní služby nejsou u virtuálních operátorů nikterak výjimečné.

Tito alternativní poskytovatelé mobilních služeb vzbudili zájem u zákazníků především přijatelnějšími cenami oproti síťovým operátorům. Například minutovou sazbu u předplacených služeb srazili na 2,50 Kč, přičemž velcí operátoři si účtovali šest korun. Výhodnější byla oproti nim i sazba za odeslanou SMS, rozdíl činil až jednu korunu.

Skutečný boom virtuálů přišel ovšem až v roce 2013. Během prvního pololetí začali vznikat další poskytovatelé včetně operátora MOBIL.CZ provozovaného vydavatelstvím MAFRA a.s., který v těchto dnech oslavil pětileté působení na trhu - vstoupil na něj 13. května 2013.

Desítky virtuálních operátorů

Největší rozmach zažil trh virtuálních operátorů v období od srpna do října 2013, během kterého na něm začali působit například LAMA mobile, Metronet, WIA mobil či Euro Operator. Vlastní želízka do ohně přiložili ovšem i síťoví operátoři - například T-Mobile vstoupil na trh virtuálních operátorů se značkou Kaktus, krátce poté jej následoval i Vodafone a jeho Oskarta. Pozadu nezůstalo ani O2, jehož virtuální operátor nese název O2 Family (dříve Bonerix).

Kromě subjektů, jejichž služby cílí na koncové uživatele, již během prvního roku vznikly i ty nabízející výhradně velkoobchodní služby dalším operátorům bez vlastních účastnických smluv. Mezi takzvané MVNE (Mobile Virtual Network Enabler), tedy virtuály disponující některými prvky mobilní sítě ovšem bez mobilní přístupové sítě, patří například společnosti GTS či Quadruple.

Jen během prvního roku na českém mobilním trhu začaly působit zhruba čtyři desítky virtuálních operátorů, spousta dalších se na svůj vstup na trh teprve připravovala. S každým novým poskytovatelem byl trh nasycenější a boj o zákazníky stále těžší - čím později virtuál na trh vstoupil, tím horší výchozí pozici měl oproti již fungující konkurenci.

Noví hráči na trhu tak jistě uvítali každého odpadlíka, který z nějakého důvodu ukončil svou činnost. Na historicky prvního se přitom nečekalo příliš dlouho. ViralMobil zaštítěný duem bavičů ViralBrothers ukončil činnost již začátkem února 2014, tedy necelých šest měsíců od vstupu na mobilní trh. Nepomohl mu ani marketingový tah, kdy pro prvních pět tisíc zákazníků byla připravena speciální edice SIM s podpisy autorů virálních videí.

Data zdarma a slosování čísel

Způsobů, jak přilákat potenciální zákazníky právě k sobě, měli (a samozřejmě stále mají) virtuálové nespočet. Lákali třeba na mobilní data zdarma, bonusový kredit ve výši dobité částky, volání zdarma po prvních provolaných minutách, internetové služby nezapočítávané do FUP či slosování telefonních čísel. Od některých těchto benefitů museli ovšem s postupem času upustit, což mnozí zákazníci přijímali se značnou nelibostí.

Někteří virtuálové se snažili zaujmout například i neformální komunikací. Příkladem je Gorila mobil, který zaujal netradičně pojatými všeobecnými podmínkami, v nichž lidem tykal a předkládal jim je bez „právních keců“. I tento virtuál ovšem z trhu nakonec zmizel, a to pouhých pět měsíců po ViralMobilu. Převzala jej společnost O2, v jejíž síti Gorila mobil působil.

Podobných odpadlíků je nicméně více - připomenout lze namátkou Adagio mobile, Reptil, NWT Mobil, Skvělý mobil či Studentfone.

V dubnu 2015, tedy po téměř dvou a půl letech, služeb virtuálních operátorů využívalo přes milion lidí. Necelá čtvrtina tehdy připadala na zákazníky tzv. značkových přeprodejců, ti pod vlastní značkou prodávají služby mobilních operátorů.

K loňskému 30. červnu působilo podle údajů Českého telekomunikačního úřadu na českém mobilním trhu celkem 155 virtuálních operátorů (MVNO) a 14 poskytovatelů velkoobchodní platformy (MVNE). Celkový tržní podíl virtuálů (MVNO) byl k tomuto datu 7 %. Podle úřadu je boom virtuálních operátorů již minulostí, v následujících letech předpovídá spíše stabilizaci počtu subjektů na trhu.

Šedí operátoři

Až do listopadu 2012 v Česku nebylo možné oficiálně využívat jiných služeb než přímo od síťových operátorů. To ovšem neznamená, že do té doby nebylo možné získat výhodnější mobilní služby oproti běžným operátorským nabídkám. Na českém trhu totiž působila (a ani dnes nejsou žádnou výjimkou) řada takzvaných šedých operátorů, kteří neveřejně přeprodávali služby síťových operátorů.

Finančně výhodné služby „šeďáků“ s sebou ovšem nesly riziko možného a mnohdy nepředvídatelného odstřižení od sítě, poté jste mohli pouze přijímat hovory a SMS. Operátoři k takovému kroku i poměrně často přistupovali - v těch lepších případech byla „zákazníkům“ odstřiženého šedého operátora nabídnuta možnost přechodu pod příslušného síťového operátora. Přišli tím sice o výhodné služby, ale zůstalo jim telefonní číslo. Pod křídly šedého operátora totiž nebyli majiteli jimi využívané SIM, potažmo telefonního čísla.

Loni Český telekomunikační úřad označil šedé operátory za problém, a to z důvodu, že nepodléhají regulaci. Oproti virtuálním operátorům, kteří se regulací řídit musí, tak mají konkurenční výhodu. Šedí operátoři se vůči síťovým operátorům chovají jako firemní zákazníci, nižší vyjednané tarify ovšem dále přeprodávají třetím stranám.