„V závěru roku byla jednomu subjektu pro spáchání přestupku spočívajícího v obtěžování marketingovou reklamou uložena pokuta ve výši 420 000 Kč,“ informovala redakci Mobil.iDNES.cz Tereza Meravá z tiskového oddělení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) s tím, že šlo o 21 dílčích útoků (hovorů).
Bližší informace k případu však úřad neposkytl, rozhodnutí není totiž pravomocné. Meravá však dodala, že na daný subjekt přišly řádově desítky stížností, přičemž některé z nich jsou ještě v šetření.
Od loňského 1. července nesmějí telemarketingové společnosti za účelem marketingu (nabídka zboží nebo služeb nebo jiná propagace podnikatelské činnosti kontaktujícího či kontaktování za účelem nabídky schůzky s možností nabídky zboží nebo služeb) kontaktovat nikoho, kdo ve veřejném telefonním seznamu nevyjádřil výslovný souhlas s takovými hovory (princip opt-in – nevyjádřím-li svůj výslovný souhlas, platí automaticky můj nesouhlas), anebo takový souhlas neudělil kdykoliv v minulosti.
Novela zákona o elektronických komunikacích tak měla prakticky znamenat konec otravným telefonátům s nevyžádanými nabídkami. Nicméně realita je jiná. Telemarketingoví navolávači se nevzdali a zkoušejí to dál navzdory zákonu. Jen během loňského července evidoval úřad 57 podání týkajících se marketingových hovorů.
„Pokud se spotřebitel domnívá, že mu bylo voláno neoprávněně (vodítkem může být třeba to, že volá společnost, se kterou volaný tzv. nemá nic společného, nenakupoval u ní, není jejím klientem a není tedy pravděpodobné, že by kontakt pocházel z jejich soukromé databáze), může se obrátit na ČTÚ se stížností,“ informovala loni v srpnu Meravá.
Lidé si stěžovali třeba na nevyžádané nabídky krmiv pro psy nebo kočky, pojištění a revizí stávajících smluv, investičních příležitostí, energií nebo slev či dotací na solární elektrárny. Do konce loňského roku úřad přijal nakonec celkem 803 stížností na nevyžádaná marketingová volání.
„Všechny přijaté stížnosti jsou prošetřeny, posouzeny, na všechny je Úřadem odpovězeno,“ doplnila Meravá a dodala, že ne všechna podání byla ovšem kompletní. Nedoplněných stížností byla podle ní zhruba necelá polovina.
K rozhodnutí o uložení pokuty konkrétnímu subjektu v případě porušení zákona stačí úřadu i jediná stížnost. „Relevantní jsou výsledky provedené kontroly,“ upřesnila s tím, že v praxi se stížnosti na určité subjekty opakují.
Zapamatujte si co nejvíce podrobností
Stížnost, kterou lze podat osobně či písemně, by měla obsahovat všechny důležité informace. Spotřebitel by v ní měl uvést své telefonní číslo, svého operátora, čas hovoru, volající číslo a ideálně doplnit i stručný obsah hovoru. Bez těchto informací nemůže úřad celou záležitost komplexně prošetřit.
Úřadu pomůže i případná zvuková nahrávka hovoru, pokud jí spotřebitel disponuje, není však podmínkou pro podání samotné stížností.
Pokud úřad při prověřování zjistí porušení zákona o elektronických komunikacích, udělí subjektu sankci. Ta může být buď do výše až 50 milionů korun, nebo až 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední ukončené účetní období, a to v závislosti na tom, která z hodnot je vyšší.
Spotřebitel by měl během obtěžujícího nevyžádaného hovoru také zdůraznit, že nevyjádřil souhlas ve veřejném seznamu a hovor jej obtěžuje. Je nicméně možné, že s telemarketingem u dané společnosti souhlasil někdy v minulosti, v takovém případě jej může společnost s nabídkami kontaktovat i nadále. Svůj souhlas může nicméně během takového hovoru odvolat, případně toto odvolání stvrdit i písemně.
