„Český telekomunikační úřad (ČTÚ) nemá zákonné ani technické možnosti, aby zajišťoval identifikaci uživatele jakéhokoliv telefonního čísla a poskytoval tyto údaje účastníkům, kteří byli vystaveni zlomyslnému či obtěžujícímu hovoru,“ informuje tuzemský regulátor v březnové monitorovací zprávě na základě skutečnosti, že se stížnostmi na takové hovory se lidé nezřídka obracejí právě na něj. Po úřadu požadují, aby jim poskytl podrobné informace o subjektu, z jehož telefonního čísla bylo takové volání uskutečněno. To však může pouze operátor.
Právě na něj mají zákazníci, kteří jsou takovým hovorům vystaveni, možnost se obrátit. Operátor je podle úřadu povinen jejich žádosti vyhovět. A to na jejich náklady. Služba identifikace telefonního čísla, ze kterého byla uskutečněna zlomyslná nebo obtěžující komunikace, není totiž zadarmo. ČTÚ dodává, že tato služba z jeho strany nepodléhá regulaci. V závislosti na operátorovi je zpoplatněna částkou 250 (Vodafone a T-Mobile), respektive 252 korun (O2).
T-Mobile či Vodafone v cenících uvádějí, že částka bude zákazníkovi naúčtována pouze v případě úspěšného zjištění telefonního čísla, ze kterého byl uskutečněn hovor, který v žádosti označil jako obtěžující či zlomyslný. Operátoři také upozorňují, že identifikovat lze pouze uskutečněné hovory, tedy ty volaným přijaté, a to i v případě skrytého čísla. Nepřijatých hovorů (prozvonění) se tedy služba netýká.
Pomůže i black listDalší z možností, jak je podle ČTÚ možné bránit se obtěžujícímu a zlomyslnému volání, je blokování příchozích hovorů přímo v mobilním telefonu. U chytrých mobilních telefonů (telefonů s operačním systémem) je možnost si stáhnout a nainstalovat ověřené aplikace přímo z obchodu daného operačního systému, které vytvoří tzv. „black list“. Dokážou filtrovat i hovory a SMS ze skrytých čísel, v takovém případě však bude účastník nedostupný pro všechna skrytá telefonní čísla. |
O2 dodává, že identifikovat lze i SMS: „Respektive telefonní číslo a identifikační údaje zákazníka k telefonnímu číslu, ze kterého jsou SMS posílány, jsou-li O2 známy.“ V případě hovorů uskutečněných prostřednictvím VoIP platformy je možné volajícího identifikovat pouze za předpokladu, že oběma účastníkům (volajícímu i volanému) bylo přiděleno telefonní číslo ve tvaru určeném pro veřejně dostupnou telefonní službu.
ČTÚ upozorňuje také na nutnost pamatovat na to, že žádost musí být uplatněna nejpozději do dvou měsíců ode dne uskutečnění komunikace, kterou daný účastník označí jako zlomyslnou či obtěžující. Zákazník nemusí operátorovi dokládat nic, co by prokazovalo obsah předmětného hovoru. Stačí jeho tvrzení, že daný hovor byl zlomyslné či obtěžující povahy. V žádosti stačí uvést číslo, na kterém byl takový hovor přijat, a datum i co nejpřesnější čas jeho přijetí. Vyřízení požadavku na identifikaci volajícího trvá operátorům zpravidla do 10 dnů.
„Dle zákona o elektronických komunikacích lze poskytnout tyto osobní údaje: jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě pseudonym, adresa bydliště, telefonní číslo a adresa elektronické pošty. U podnikající fyzické osoby se osobní údaje doplňují o adresu sídla podnikání. V případě právnických osob mohou být poskytnuty tyto údaje: obchodní firma nebo název právnické osoby, adresa sídla, popřípadě adresa sídla organizační složky, adresa a telefonní číslo provozovny a adresa elektronické pošty,“ dodal ČTÚ.
Poté, co na základě podané žádosti obdrží od operátora veškeré identifikační údaje, může zákazník původce obtěžujících hovorů například vyzvat k jejich zanechání. Anebo se v dané věci může obrátit přímo na Policii ČR.
