Co je lepší: datově neomezený tarif, ale s omezenou rychlostí stahování, nebo tarif s FUP, nicméně bez rychlostního omezení?

Co je lepší: datově neomezený tarif, ale s omezenou rychlostí stahování, nebo tarif s FUP, nicméně bez rychlostního omezení? | foto: Profimedia.cz

Jsou důležitější neomezená data, nebo rychlost? Vodafone sází na to druhé

  • 49
Neomezená data jsou novým tahákem operátorů. Jenže tarify s nimi nejsou levné a navíc je nutné v případě, že chce zákazník platit co nejméně, počítat i s omezením rychlosti. Nejlevnější datově neomezené tarify se vejdou do 1 100 korun. Tento limit splňuje ovšem i datově štědrý tarif bez rychlostního omezení.

Tarifní srovnání se většinou smrskává na cenově dostupné tarify. Tedy na takové, které zákazníkovi nabídnou co nejvíce za co nejméně peněz. Pro operátory je ovšem lákavějším marketingovým tahákem tarif, u něhož se uživatel nemusí vůbec omezovat. Tedy nejen, co se hlasových a textových služeb týče, ale ani ve spotřebě dat. 

Jenže takové tarify jsou už cenou poněkud jinde. Existují ovšem i v levnějších variantách. Nicméně nižší cena je v takovém případě vykoupená jistým omezením, které mohou někteří zákazníci vnímat jako poměrně zásadní: operátoři u nižších datově neomezených tarifů omezují přenosovou rychlost.

Například u O2 je nejlevnějším datově neomezeným tarifem Neo Bronzový. Vyjde na 1 099 korun měsíčně. Všechny služby jsou neomezené, přičemž v rámci EU může zákazník spotřebovat bez příplatku 35 GB dat. V čem je tedy zakopaný pes? Rychlost stahování operátor omezuje na 5 Mb/s. Upřesňuje, že tato rychlost je vhodná pro běžné využití, tedy pro messengery, navigace, e-maily či streamování hudby či přehrávání videa v HD kvalitě.

To T-Mobile je trochu benevolentnější. Ale popořadě. Do limitu 1 100 korun se vejde s datově neomezeným tarifem Můj svobodný tarif M a neomezená data SD. S cenou 1 075 korun měsíčně je nejlevnější datově neomezeným tarifem pro jednotlivce na trhu. Jenže ani T-Mobile nedá takto nízkou cenu zadarmo. 

Bez jakéhokoli omezení je zákazníkovi k dispozici „jen“ 20 GB dat, po jejich vyčerpání pak operátor plnou přenosovou rychlost razantně sníží. A to na pouhé 3 Mb/s. Jen pro úplnost dodejme, že při cestách po EU může zákazník spotřebovat bez příplatku 30 GB dat.

Datově neomezené tarify nabízí i Vodafone, nicméně i ve variantě pro jednotlivce kvůli podmínce současné aktivace pevného internetu ve výsledku měsíční náklady převyšují výše zmíněný cenový limit (viz níže). To ovšem neznamená, že nemá tento operátor co nabídnout. Jen je nutné slevit z neomezených dat. Má to ovšem jedno obrovské plus. 

Do cenového stropu se totiž jen tak tak vleze nejvyšší neomezený tarif, tedy Red Extra s měsíčními náklady ve výši 1 099 korun. Ovšem ve srovnání s konkurencí zákazník získá „pouze“ 40 GB dat. Tedy v případě, že si polovinu z tohoto objemu každý měsíc aktivuje v aplikaci Můj Vodafone. Ale zpět k již naznačené výhodě: přenosová rychlost není v tomto případě jakkoli omezena. Zákazník tak celých 40 GB prosurfuje plnou rychlostí.

Svým způsobem by se do limitu mohl Vodafone vejít i s datově neomezeným tarifem, jenže na výhodnější cenu lze v případě varianty pro jednotlivce dosáhnout pouze za předpokladu jeho současného pořízení s pevným internetem. 

Tím ovšem původně lákavá měsíční částka za mobilní tarif (799 Kč) povyskočí na 1 198 Kč (cena tarifu + pevný internet za 399 Kč/měsíc). A to je už nad námi výše uvedený limit. Nicméně i v tomto případě by musel zákazník počítat s omezenou rychlostí mobilních dat (10 Mb/s). Bez internetu pak tarif vychází na 1 799 korun, přenosová rychlost je nicméně bez omezení.

Test nejlevnějších neomezených dat. Je omezení rychlosti problém?

Je tedy čistě na prioritě zákazníka, co upřednostní: zda neomezená data, nebo je pro něj důležitější neomezená rychlost. Vše má své pro i proti. U datově neomezených tarifů v této cenové kategorii (do 1 100 Kč) není potřeba si hlídat měsíční spotřebu mobilních dat, je však nutné počítat s tím, že už od počátku, nebo o něco později není možné využít plné přenosové rychlosti, kterou síť daného operátora reálně umožňuje. Což může být v některých případech limitující. To může být ovšem i vědomost, že je v rámci zvoleného tarifu k dispozici jen omezená, byť poměrně štědrá porce dat.

Zákazník by měl ideálně znát svou skutečnou měsíční spotřebu dat. Pokud výrazně převyšuje nabídku dat v případě standardní tarifní nabídku operátorů, pak není co řešit, jiná cesta než směrem k datově neomezeným tarifům není. Dodatečně dokupovaná data u tarifů s FUP by totiž výrazně zvyšovala celkové měsíční náklady. Pokud není měsíční datová spotřeba nijak vysoká, tak stojí za zvážení, zdali se sázka na datově omezený tarif vzhledem k rychlostnímu omezení, které může být omezující už jen při stahování z aplikačního obchodu, vůbec vyplatí.