Český telekomunikační úřad (ČTÚ) letos dokončil proces přidělování frekvencí jednotlivým operátorům, v rámci čehož jim stanovil povinnost k pokrytí míst bez kvalitního signálu, takzvaných bílých míst. Jde o základní sídelní jednotky, zpravidla část obce, kde není dostupný 4G nebo 5G signál od alespoň jednoho mobilního operátora. Za dostatečné pokrytí se bere hranice 97 procent obyvatel.
Každý ze tří tuzemských operátorů (T-Mobile, O2, Vodafone) tak bude muset do konce roku 2030 vybudovat infrastrukturu k zajištění signálu ve 200 lokalitách. V dalších 300 místech pak mohou infrastrukturu sdílet mezi sebou. Bílými místy jsou vesměs řídce osídlené oblasti na venkově či v pohraničí, kde by standardní komerční výstavba bez vzájemné spolupráce nedávala ekonomický smysl.
Operátoři mohou místa vybírat ze seznamu ČTÚ, který sestavil z podnětů obcí, simulací i vlastního měření. V minulém roce provedl úřad měření ve více než 400 obcí. Celkově má změřeno 40 % české populace (velká města ČTÚ ještě neměřil), kdy souhrnné pokrytí sítěmi 5G vychází na 98,99 % populace.
Nedovoláte se tam. Nejen hory, ale i území nikoho. Proč není mobilní signál všude |
Podle předsedy Rady ČTÚ Marka Eberta v současnosti úřad eviduje v tuzemsku okolo 1 610 bílých míst. Jejich počet se však v závislosti na uskutečněných měření a výstavbě nových vysílačů průběžně mění. Podnět k provedení měření může dát úřadu starosta příslušné obce s horším mobilním signálem. Nejprve je však nutné si ověřit, že lokalita není uvedena v seznamu bílých míst.
„Dostatečné pokrytí internetem má přímý dopad na kvalitu života, dostupnost služeb a konkurenceschopnost regionů. Pokrývání bílých míst je dlouhodobý proces, který vyžaduje investice a intenzivní spolupráci mezi státem a soukromými subjekty,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček na společné tiskové konferenci ministerstva, ČTÚ, mobilních operátorů a Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS). Připomněl, že stát k těmto investicím využívá peníze z evropských fondů a financuje a pořádá studie a semináře.
Operátoři v této souvislosti ve středu 18. června podepsali memorandum, které jim sdílení infrastruktury umožňuje. Podle předsedy APMS Jiřího Grunda jim to umožní na každou nově postavenou věž osadit technologie všech tří operátorů.
Podle Grunda k výstavbě infrastruktury pomohla některá nedávná zjednodušení podmínek stavební legislativy. Zmínil například odstranění povinnosti posuzovat krajinný ráz u věží do 50 metrů či nutnosti žádat o vyjmutí pozemků z lesního a zemědělského půdního fondu. Na výstavbu vysílačů se nově nebude vztahovat územní plán, jelikož jsou potřeba pro provoz IZS. Na zkrácení výstavby vysílačů se výrazně podepíše i snížení počtu stavebních úřadů schvalujících budování digitální infrastruktury. Těch je v současnosti 630, v roce 2026 však jejich počet klesne na 200.
Máte v místě bydliště problémy s mobilním signálem?
Důležitá je však podle Grunda i spolupráce na úrovni samospráv obcí ze seznamu bílých míst. Tedy proaktivní přístup jejich starostů a zastupitelstev. A to třeba v podobě nabídnutí vhodného pozemku k výstavbě vysílače. Tato součinnost zvyšuje šanci, že se místní dočkají dřívějšího pokrytí.
Mezi příklady spolupráce patří například výstavba věží v obcích Lednice na Rakovnicku, Lipová na Prostějovsku nebo Desná - Černá Říčka v Jizerských horách. Ve všech případech si operátoři pochvalují aktivní přístup starostek či zástupců těchto obcí, kterým výrazně přispěli k rychlému nalezení vhodného místa k výstavbě potřebného vysílače.
Kromě výše zmíněné povinnosti pokrýt stovky bílých míst stanovil ČTÚ operátorům také povinnost pokrýt signálem i hlavní železniční koridory. A to do konce roku 2031.
