Kult mobilního telefonu: snobismus nebo praktično?

Mobilní telefony jsou fenomén dnešní doby, proto se jim věnujeme i z lidské stránky.
Před týdnem jsme na Mobil serveru přinesli první díl malého seriálu věnovaného fenoménu mobilního telefonu a společnosti. Kromě toho, že byl seriál kladně přivítán, jako jeden z prvních úvodů do slušného chování s mobilním telefonem u nás, ukázalo se také, že u nás chybí málo osvěty a panuje pouze malé povědomí o rozdílech mezi jednotlivými třídami mobilních telefonů. A tak jsme se rozhodli v rámci seriálu tuto mezeru mírně objasnit.

Tak tedy - kupují si ty nejdražší mobilní telefony pouze snobové? Je nějaký důvod, proč si koupit Motorola V serie a ne d520 nebo cd 920? Proč mít Nokia 8810 místo 6110 nebo 5110? Kalkulují firmy se snobismem?

Především si řekněme, kdo je to snob. Podle Slovníku cizích slov (SPN 1983) je snob „povrchní, nedovzdělaný obdivovatel všeho módního." Samozřejmě bychom podle této definice mohli odsunout všechny majitele drahých mobilů do kategorie snobů. Vždyť s Motorola d520 se dá telefonovat stejně, jako s Véčkem - Véčko tedy nutně k životu nepotřebujete. Stojí za to připomenout, že podle této definice bychom i my všichni majitelé mobilů mohli být posunuti mezi snoby - vždyť i bez mobilního telefonu se dá docela dobře žít.

Mobilní telefony mají něco do sebe - stejně tak mají něco do sebe jejich jednotlivé cenové kategorie. Pro účely ankety Mobil roku rozdělujeme telefony do tří kategorií - Low end, střední třída a high tech. Pravda - s telefony třídy low-end lze dnes dělat téměř totéž, co s telefony nejdražšími. Ovšem i zde platí, když dva dělají totéž, není to totéž.

Kupodivu se telefony nižších cenových kategorií liší od telefonů dražších nejenom velikostí, váhou a použitou baterií, ale i mnoha dalšími drobnostmi. Kupříkladu Gold Chipset od Lucentu používaný pro dekódování a syntézu hlasu se od běžně používaných hlasových čipů liší cenou cca. 10-15 USD na kus. Ve výsledku je telefon vybavený tímto čipem dražší o 700-1000 Kč, což není málo. Kvalita hlasu je ovšem propastná - stačí jen porovnat například krále mezi kvalitní reprodukcí hlasu Ericsson SH888 s telefony Siemens C25. Další dolárky se připlácejí za kvalitnější sluchátka s výraznější modulací, to všechno telefon prodražuje a způsobuje obrovské rozdíly mezi kvalitou zvuku laciných modelů a modelů dražších. Porovnání Fizze, Siemense S6 nebo C25 s telefony jako Motorola V serie nebo Ericsson SH888 je velmi přesvědčivé. Zatímco laciné značky znějí plechově, případně přidávají příboj moře, hlasové pásmo je v obou limitech oříznuté, u dražších značek se s tímto jevem nesetkáváme.

Ale hlas není všechno. Podobné cenové rozdíly najdete mezi vysokofrekvenčními filtry. I zde se rozdíl v koncové ceně pohybuje okolo několika stokorun, právě vysokofrekvenční filtry přispívají k tomu, že kvalitní čipy pro reprodukci hlasu mají kvalitní a pokud možno nezkreslený signál.

Již z těchto dvou případů vysvítá spojitost - nemá smysl pořizovat drahé čipy pro reprodukci hlasu, když jste ušetřili na sluchátku případně na vysokofrekvenčních filtrech. A takových souvztažností je více - v jednom mobilním telefonu je cca. 10 modulů, jejichž význam pro správné a kvalitní fungování celku je rozhodující a které jsou k dostání v několika kvalitativních a tím i cenových kategoriích. Pokud bychom přijali vcelku pravděpodobnou teorii, že taková součástka se může promítnout až pětisetkorunovým rozdílem do koncové ceny, je kvalitně sestavený telefon dražší o pět tisícovek.

Skutečně: když srovnáte ceny nedotovaných telefonů v jednotlivých třídách, zjistíte, že low end se od střední třídy liší cca. o 3-4 tisíce Kč, v případě opravdu drsného low-endu pak až o 5-6 tisíc Kč.

Ne každý samozřejmě ocení kvalitu vytyčenou tímto cenovým rozdílem - především pak lidé, kteří se doposud s vyšší třídou telefonů v dlouhodobějším užívání nesetkali, jsou náklonní odsuzovat dražší telefony.

Přímo bych řekl, že této lidské vlastnosti - porovnávat bez znalosti porovnávaného - využila firma Nokia. Pokud jste si všimli, z počátku inzertně tlačila pouze telefony Nokia 6110 a řadu 5110 hodně opomíjela. Soudím, že to nebylo náhodou. Pokud jste si totiž chtěli koupit lacinější telefon a Nokia 6110 vás oslovila, pak jste si v obchodě dozajista všimli, že Nokia 5110 umí v podstatě totéž - jen nemá infraport a skupiny volajících, což většina zájemců s větší hloubkou do kapsy oželela. Ale na elektronice 5110 si přeci jen je možno povšimnout pár změn, jež ospravedlňují rozdíl několika tisícikorun, to ale na první pohled není vidět a tak si mnoho lidí kupuje Nokia 5110 a jsou spokojeni. Naštěstí či bohužel pro nás je spokojenost reakcí na stav poznaného maxima.

Oproti telefonům střední třídy dosahují hi-tech modely dokonalosti v zpracování. Povětšinou umí totéž nebo ještě více, než telefony střední kategorie (viz Nokia 6110 a 8810), stávají se proroky trendů a nastaviteli laťěk - V serie a StarTAC. Za miniaturizaci, odlehčení telefonu, jejich přiblížení kapsičce pánské košile a nadupání co nejvíce funkcí při zachování vysoké kvality elektroniky, se ovšem platí. Cena se snadno vyšplhává na dvojnásobek oproti telefonům střední třídy a to bez toho, že by telefon dvakrát levněji hovořil, nebo bez toho, že by cenu ospravedlňovala další podobná signifikantní veličina.

Zde je dlužno říci, že jsou mezi námi lidé, kterým rozdíl 10 000 Kč nepřijde natolik významný, aby jim zabránil koupit si věc, kterou považují za dobrou a kvalitní. Vysoký management má platy, v nichž tato suma představuje desetinu měsíčního výdělku. V takovém případě je mentorování, zda si koupit Motorola V serie nebo Motorola d520, když rozdíl je pouhých 10 procent měsíčního platu stejně směšné, jako úvahy normální rodiny nad tím, zda puding bude od Dr. Oetkerea nebo od Lakto Brno, když rozdíl je rovněž dvojnásobný.

Svůj k svému - do montérek Nokia 8810 nezapadne, zato Bosch 608 v nich sedí jako ulitý. Stejně násilně působí opačný stav, kdy si do obleku od Hugo Bosse vměstnává šéf banky dotovaného Philips Fizze.

Drahý telefon má své opodstatnění, nikoliv ovšem vždy a nikoliv pro každého. Stejně, jako u každého luxusnějšího a drahého zboží, je i u hi-tech telefonů třeba úzkostlivě dbát na rovnováhu. Ne snad, že by nošení Véčka v kapsičce džínů bylo znesvědcením telefonu, ale nutně to vzbuzuje otázku, zda nositel náhodou není tak trochu křupan, případně zda k tomu telefonu přišel legálně. Ano - Ruppert Murdoch býval na veřejnosti viděn v džínách, ale až budete mít tolik peněz jako on, nebude působit nepatřičně, ani když budete chodit v rouše Adamově.

Mobilní telefon se stává součástí našeho života, ba co víc, je věcí, kterou máme běžně při sobě, kterou běžně používáme a kterou okolí vnímá spolu s námi. Nepomůže vám, že se oháníte nejlepším mobilním telefonem a jezdíte posledním modelem Mercedesu, když vám z bot čouhá sláma a ve dveřích do opery se snažíte prosmeknout kolem procházející dámy, jen abyste byl první. Stejně tak nesedne hi-tech model do rukou stavebního dělníka. To, že necháte svůj drahý mobilní telefon vyzvánět uprostřed luxusní restaurace a poté hlasitě dojednáváte kšeft století z vás nedělá giganta, ale křupana v očích ostatních a pokud vaši spolustolovníci nejsou jako vy, patrně se již hambou propadají a myslí si to, co si myslí. Soulad, harmonie, sladění - to je to, co odlišuje snoba od skutečného uživatele.

Každá cenová kategorie si našla svého uživatele. Jako někomu nesedí šumění moře ve sluchátku, nebo plechový hlas či nevyhraněná selektivita, někdo jiný je zase pro snížení váhy na 100 gramů a snížení rozměrů pro vskutku kapesní použití ochoten vysolit desetinu svého měsíčního platu. Každému, co jeho jest.

Mimochodem - jsou telefony, které jsou nadčasové. Takový Dancall 2711, nebo Nokia 2110 vypadá stále úžasně!


Témata: Nokia, Siemens, Slovník