V České republice je zhruba necelých 20 000 základnových stanic mobilních operátorů. Jejich energetická náročnost je různá, záleží na umístění (vytížení), velikosti (počtu sektorů) a také na aktivitě účastníků. Ericsson, který je nyní dodavatelem infrastruktury pro Cetin (síť využívá O2 nebo T-Mobile), uvádí, že průměrná spotřeba třísektorové základnové stanice v méně exponovaném místě je 120 kWh za den.
S ohledem na počet základnových stanic není jejich celková spotřeba elektrické energie rozhodně zanedbatelná. Pro zajímavost, Ericsson uvádí, že v případě výpadku elektrické energie spotřebuje dieselagregát, aby udržel stanici v provozu, 72 litrů paliva za 24 hodin.
S rostoucí cenami energií, maximem zatím byla spotová cena okolo 25 000 korun za jednu megawatthodinu, je pro operátory samozřejmě důležitá úspora přicházející s každou novou technologií, kterou operátor zapojí. Ale v rámci jedné generace sítí to není zdaleka tak markantní jako při změně technologie. A ta přichází právě teď s budováním sítí 5G.
Je to vlastně podobné jako při příchodu nové generace procesorů. S modernější výrobní technologií se zvyšuje výkon a snižuje spotřeba. Aktuálně tak výrobci čipů pro mobily během dvou let přecházejí z 6nm technologie na 5 a 4nm technologii. Podobně postupují i výrobci telekomunikační infrastruktury. Ericsson z toho důvodu připravil vlastní procesorovou řadu Ericsson Silicon, která je na míru navržena jednotlivým částem Ericsson RAN portfolia (mobilní radio, baseband, radioreléové rádio, atd.).
Nové čipy dokážou nahradit hned několik dřívějších samostatných zařízení, mají samozřejmě vyšší výkon a přitom o 25 až 35 procent nižší spotřebu při násobně vyšší kapacitě pro provoz. To by však pro celkovou úsporu energie nestačilo. Podstatné jsou i nároky dalších zařízení. V rámci BTS vysílací část podle Ericssonu vyžaduje 50 až 70 procent celkové energie, zbytek si vezmou ostatní části, například chlazení, usměrňovače, řízení záložních generátorů a další.
Mezi technologiemi z roku 2016, což může být typická BTS 4G a nejnovějšími, je podle Ericssonu zásadní rozdíl. Kapacita je desetinásobná, výkon na jeden sektor o třetinu vyšší, zařízení je o 80 kilogramů lehčí (zhruba o třetinu) a spotřeba je nižší o 18 procent. Což v celoročním vyjádření znamená úsporu 4,6 MWh elektrické energie na příkladu jedné základnové stanice.
Nové základnové stanice využívají hardwarové a softwarové nástroje, které řídí provoz základnové stanice. Její využití se totiž během dne zásadně liší. Ve špičkách jede na 100 procent, v určitou dobu mimo špičku pak může úplně spát, protože je provoz nulový. Úrovně spánku jsou různé, záleží na konkrétní stanici. Z takzvaného mikrospánku se stanice probudí téměř okamžitě, z hlubokého to už chvíli trvá. Na některých BTS však hluboký spánek může uspořit velké množství energie.
Další možnosti úspory energie jsou solární panely nebo i větrné generátory. Podle možností na konkrétním místě a zájmu operátora je výrobci infrastruktury dokážou nabídnout v rámci komplexního balíčku a to včetně speciálního balíčku.
